Podle většiny odborníků na energetiku česká přenosová síť prokázala, že na změnu, jež nastala s rychlým rozvojem výrobně nestabilních obnovitelných zdrojů, je dostatečně připravena. V blízké budoucnosti však může za předpokladu souhry několika okolností kritická situace nastat. Německo zatím postavilo polovinu z plánovaných větrných elektráren, takže nestabilita sítě pravděpodobně ještě vzroste. To by v kombinaci se slabým odběrem elektřiny a například havárií v části sítě mohlo znamenat vážnou hrozbu.
Zvažovaným řešením je vybudování obousměrných transformátorů na hranicích ČR s Německem, které dokáží přebytečnou energii v síti přesměrovat na méně vytížené trasy. Tímto způsobem již byl vyřešen stejný problém na hranici Polska a Německa.
Josef Fantík, ředitel sekce Energetické a řídící systémy společnosti ČEPS, konstatoval, že takový krok je nutné realizovat jedině po domluvě se sousedem, tedy Německem, a že v tomto směru probíhají intenzivní jednání. Gert Schwarzbach, zástupce společnosti 50Hertz Transmission, německé obdoby ČEPS, potvrdil zájem německé strany na řešení problému. „Společnosti 50Hertz si klade jasně za cíl omezit toky ohrožující bezpečný provoz přenosové sítě v koordinaci s našimi sousedy obdobně, jako se nám to podařilo s polským distributorem PSE,“ konstatoval Gert Schwarzbach.
Česká republika musí v následujícím desetiletí investovat desítky miliard korun do přenosové sítě. „Průměrné stáří vedení velmi vysokého napětí je téměř 35 let, velká část prostředků proto bude potřeba také na obnovu stávajícího vedení. Dnes hovoříme zhruba o 5 mld. Kč ročně, které je nutné investovat, abychom udržovali soustavu a reagovali na potřeby nových zdrojů a vývoj spotřeby elektřiny,“ sdělil Josef Fantík.
Pavel Řežábek, ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy ČEZ, zmínil, že hrozbu pro přenosovou síť dnes naštěstí nepředstavují solární elektrárny v Česku, vzhledem k tomu, že přenosové soustavy mají možnost je v případě přetoků elektřiny odpojit. „Problém je, že bude ubývat klasických zdrojů, které zajišťují bezpečnost dodávky bez ohledu na počasí. Z tohoto důvodu může už kolem roku 2018 black-out reálně hrozit,“ upozornil Řežábek.
„Ze strany obnovitelných zdrojů v ČR nedojde k nějakému ohrožení stability sítě, protože velké zdroje jsou vybaveny technologií, která je dokáže odpojit,“ zopakoval Tomáš Baroch, tajemník České fotovoltaické asociace. „Druhou otázkou jsou přetoky elektřiny ze zahraničí a tam je zřejmě nutné zásadní řešení. To řešení nebude levné, ale chceme-li vyrábět elektřinu ekologicky, musíme počítat s tím, že to bude něco stát,“ doplnil Baroch.
Libor Kozubík, vedoucí sektoru energetiky společnosti IBM Global Business Services tvrdí, že je třeba hledat technologická řešení, jak provoz přenosové sítě více automatizovat a omezit tak vliv lidského faktoru v kritických situacích. „Tam kde je to možné a vhodné, by řízení sítě mělo být co nejvíce automatizováno, aby probíhalo co nejrychleji, protože čas v takovém případě hraje důležitou roli,“ poznamenal Kozubík.
Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom. Odborným partnerem diskusního setkání je ČVUT v Praze. Mediálními partnery jsou týdeník Ekonom a deník Hospodářské noviny. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ, ČEPS, EGÚ Brno a IBM ČR.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
