Dle pojetí ekonomiky a bankovnictví tak jak je chápe Islám, jsou všechna stvoření, stejně jako všechny hodnoty vytvořené lidmi a všechny pozemské zdroje jsou majetkem boha. I banka jako subjekt je tak v globálním vyjádření majetkem boha. Člověk zde pak vystupuje jako správce tohoto božího majetku. Správce by měl s božím majetkem hospodařit řádně a v souladu s náboženskými i filosofickými principy islámu. Člověk přitom může využívat tento majetek či kapitál pro dosažení zisku. Nicméně tento zisk opět není chápán pouze jako majetek jednotlivce se kterým si může nakládat dle svého uvážení. Majetek i zisk z něj vyplývající by měl být využíván pro potřeby a blaho veřejnosti a podporu chudým, tak jak jsme to již popisovali v minulých dílech našeho seriálu.
Nelze si nevšimnout podobných znaků s principy socialismu či komunismu. Nicméně pojetí ekonomiky v islámských zemích a pojetí vlastnictví je spíše projevem odpovědnosti a pokory jednotlivce, nikoliv znárodnění či zestátnění soukromých zdrojů a majetku, které vede zase k opačnému výsledku a to zaostávání ekonomiky, nedostatek údržby, absenci citové i osobní vazby jednotlivce k majetku apod.
Naopak islámská ekonomika a její pojetí prokazuje, že je možné velmi dobře skloubit zájmy jednotlivce i zájmy společnosti jako celku. Protože jeden bez druhého nemůže existovat a islám se tak snaží vylučovat případy, kdy jednotlivec využije či zneužije svého postavení či štěstí, nebo bezohlednosti k extrémnímu bohatství, které je velmi sobecky využíváno jen ve prospěch jednotlivce či jeho nejbližšího okolí a to, aniž by tento jednotlivec společnosti od které zmíněné bohatství získal něco vrátil. Právě zásadně odlišná morálka a pojetí ekonomiky vedly po roce 1989 ke zbohatnutí úzké skupiny lidí v zemích bývalého východního bloku. Vznikla tak skupina tzv. oligarchů na východě, či kmotrů známých v ČR či na Slovensku.
Právě to je v přímém rozporu s pravidly ekonomiky islámu.
Ekonomika a bankovnictví islámu, stejně jako práce a podnikání je v muslimském světě vnímáno jako možnost seberealizace, podílení se na rozvoji společnosti, pomoc ostatním lidem a subjektům, kterým naše práce přináší rovněž přínosy a uspokojení. To vše v interakci a neustálém kontaktu s okolní komunitou. Život muslimů probíhá nejčastěji na veřejnosti, ve společnosti ať už se jedná o zaměstnání či soukromý život muslimů.
Každý jednotlivec se tak jakou součást celku podílí na rozvoji a budování božího majetku, který slouží všem lidem bez rozdílu. Liší se pouze přínosy z práce, které se odvíjejí stejně jako v jiných společnostech na aktivitě jednotlivce, jeho snahy a schopnostech. Což je bezesporu v pořádku.
V příštím díle se budeme věnovat Islámskému bankovnictví a vlivu islámského práva na bankovnictví i ekonomiku jako takovou.
Pro Bankovnipoplatky.com zpracoval REID Creative
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
