Ačkoli energetickou revoluci podpoří přísnější emisní legislativa a také technologický pokrok, limitem rychlého přechodu na chytrou a čistou energii budou vysoké náklady. Poslední z letošních energetických konferencí Institutu pro veřejnou diskusi se pokusila blíže nahlédnout do energetiky budoucnosti.
Evropa udělala první krok k realizaci revoluce definováním evropských klimaticko-energetických cílů do roku 2030, mezi nimiž je i závazný cíl 27% podílu obnovitelných zdrojů na koncové spotřebě. Energetika se však musí poprat s jejich výrobními výkyvy. „Ať už tento cíl bude implementován jakkoli, jsem přesvědčen, že povede k nárůstu obnovitelných zdrojů v České republice. A tyto zdroje budou největší investiční příležitostí v energetice v následující dekádě. Tradiční jaderné a uhelné elektrárny zůstanou i dál zdroji s největším podílem na výrobě elektřiny, ovšem s tím rozdílem, že například technologie uhelných elektráren uzpůsobíme na rychlý nájezd, aby pokryly nárůst spotřeby ve špičkách,“ uvedl Pavel Cyrani, ředitel divize obchod a strategie Skupiny ČEZ.
Pavel Cyrani rovněž popsal, jak na tyto změny hodlá ČEZ reagovat. Firma do budoucna sází na rozvoj obnovitelných zdrojů ale i chytrých sítí a věří, že v decentralizované energetice má spotřebitelům co nabídnout. „Očekáváme pozvolný přechod k decentralizaci. Našim zákazníkům chceme být partnerem třeba při realizaci dodávek na klíč, například středních solárních panelů,“ doplnil Cyrani. S obnovitelnými zdroji ovšem souvisí vysoké nároky na stabilizaci distribuční sítě, která si vyžádá v rámci celé EU odhadem 1000 miliard eur. „Otázkou je, zda se o to má postarat distributor nebo stát,“ uvedl k tématu Jan Procházka, ředitel společnosti Advanced Materials-JTJ.
Do energetiky výrazně vstoupí i další element – elektromobilita. Budoucnost elektromobilů přiblížil Jan Sklenář, projektový manažer společnosti Roland Berger Strategy Consultants. „Věříme, že trend elektromobility v České republice přijde. Kolem roku 2020 přestanou být elektromobily dražší, pokud jde o kombinaci pořizovací ceny a provozních nákladů, než normální auta, což výrazně přispěje k jejímu dalšímu rozvoji,“ předpovídá Sklenář. Podle něj je hlavní výzvou pro příštích 5 až 10 let snížení pořizovací ceny elektromobilů. Řešit je potřeba také komfort dojezdu a infrastrukturu, zejména rozšíření sítě rychlodobíjecích stanic.
Ve prospěch rozvoje elektromobility hovoří i zpřísnění limitů emisí CO2 ze strany EU. Zatímco dnes mohou auta vypouštět do ovzduší 130 gramů na ujetý kilometr, za deset let by to mělo být pouhých 75 gramů na kilometr, čehož nepůjde dosáhnout bez použití alternativního pohonu.
I v dalších desetiletích bude mít své uplatnění v energetice jádro. O jeho stabilizující roli je přesvědčen předseda České fyzikální společnosti Jan Mlynář:
„Budoucí jaderné zdroje lze považovat za udržitelný a obecně přijatelný zdroj. V České republice se nedočkáme žádného velkého zvratu, v jaderné energetice budeme i dál sázet na ověřená řešení.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
