Původně to vypadalo jako začátek něčeho nového a krásného. V roce 2007 koupila následovníka inženýringové společnosti Chepos – brněnskou firmu Cheteng za víc než čtvrt miliardy korun ruská strojírenská skupina OMZ. Jejím vlastníkemje ruská Gazprombank, kterou založil vývozce plynu Gazprom, čili se jedná z velké části o firmu vlastněnou ruským státem. OMZ navíc v Česku vlastní i plzeňskou firmu Škoda JS, která se zabývá jadernou energetikou a je součástí konsorcia MIR 1200, jež usiluje o dostavbu temelínské elektrárny.

OMZpak pracovníkům Chetengu slibovala zářnou budoucnost. Ke stávajícím devadesáti zaměstnancům prý přijme dalších čtyři sta lidí. Jenomže brzy se ukázalo ono pověstné – sliby, chyby.Společnost se dostala brzy do problémů - již v roce 2009, kdy nestíhala proplácet faktury. Tehdy ještě své dluhy uhradila, ale z potíží už nevybředla. Začaly se také dít neskutečné věci, OMZ dokonce zablokovala české firmě i zakázky, které měla ještě z dřívější doby.

Moskevští vlastníci, také lidem z Chetengu tvrdili, že je zapojí do projektů Škody JS, které přinesou stovky milionů euro.

To se však nestalo a firma zkrachovala. Dokonce na přímý rozkaz z Moskvy nebylo jejím pracovníkům vyplaceno ani tříměsíční odstupné, na které měli podle platných českých zákonů nárok. Někteří z nich, včetně rodičů malých dětí, tak zůstali najednou bez peněz.

Jistě, tento případ není ojedinělý, v insolvenci končí i jiné firmy. Jenomže rozdíl je v tom, že takto se chová ruská společnost, která u nás prostřednictvím své firmy usiluje o dostavbu Temelína - obří strategickou zakázku za dvě stě miliard korun. Neplní sliby, arogantně porušuje české zákony a vyhazuje lidi bez peněz na dlažbu. Je takový typický ruský styl, nás silné pravidla nezajímají, ty určujeme my.

Proto z hlediska osudu Chetengu posuzujme i sliby Rosatomu a dalších ruských společností, které usilují o dostavbu temelínské elektrárny, o spolupráci s českými firmami. Prý by nám ruská účast přinesla deset tisíc pracovních příležitostí. Zatím nám však Rusové práci berou, takže jim není důvod věřit. Navíc přísliby ruské strany o masové účasti českých firem na výstavbě jaderných elektráren v režii Rosatomu ve světě se ukázaly jako lživé například v Turecku.

Jak také uvedl týdeník Ekonom, Škoda JS se obecně stává slabým článkem česko-ruského konsorcia. V energetických kruzích se hovoří o konfliktech mezi plzeňskou Škodovkou a Rosatomem. Ruský státní jaderný holding začíná mít pocit, že Škoda JS v roli vedoucího člena česko-ruského konsorcia selhává. A to prý proto, že s jejím vlastníkem koncernem OMZ, nemá s Rosatom dobré vztahy.

V  každém případě je brněnská kauza Cheteng dalším důrazným argumentem proti ruské účasti na rozšíření temelínské elektrárny o další dva bloky.