Elektrárenská společnost musela prokázat, že veškeré stavebně technické úpravy zaručující odolnost elektrárny vůči silnému zemětřesení i ničivým vlnám tsunami odpovídají normám, které Japonsko po fukušimské havárii 11. března 2011 značně zpřísnilo.
Do té doby vyráběly jaderné elektrárny až 30 procent veškeré elektřiny, která nyní ve třetí největší ekonomice světa citelně chybí. Jasně se to ukazuje během horkého léta, kdy klimatizace jede naplno a spotřeba proudu stoupá.
Spuštění jaderné elektrárny Sendai je vnímáno jako významné vítězství premiéra Šinzó Abeho, který letos v dubnu renesanci jádra prosadil v parlamentu. Premiér argumentoval zejména dramatickým prohloubením závislosti země na drahém dovozu ropy a zkapalněného plynu po odstavení jaderných elektráren.
Japonská veřejnost se ale k tomuto obratu staví skepticky. Podle průzkumu, jehož výsledky nedávno zveřejnil list Asahi, skoro 60 procent Japonců s opětovným připojením jaderných elektráren k sítí nesouhlasí. Žádné politické hnutí, jehož hlavním bodem by byl boj proti jádru, však v Japonsku - na rozdíl od jiných zemí - nevzniklo.
Po Sendai budou následovat další elektrárny, takže koncem letošního roku by v Japonsku mohly být v provozu jaderně energetické bloky o celkovém výkonu 5000 megawatt, odhaduje londýnská společnost Bloomberg New Energy Finance. Podle její předpovědi se během příštího roku úhrnný instalovaný výkon jaderných elektráren v Japonsku ztrojnásobí na 15 tisíc megawatt. To ovšem stále bude mnohem méně než před havárií ve Fukušimě, kdy byly v provozu bloky s celkovým výkonem 33 500 megawatt.
"Jaderné bloky budou nabíhat postupně. Povolení pro elektrárnu Sendai, zdůvodněné ve více než čtyřsetstránkovém spisu, představuje povzbudivý signál pro další provozovatele," uvedl podle agentury Bloomberg Nicholas Browne, singapurský analytik poradenské firmy Wood Mackenzie.
Jaderná energetika v současné zažívá ve světě opravdový boom. Do nejrozsáhlejší výstavby elektráren se pustilo především "velké kvarteto" - Čína, Rusko, Brazílie a Indie. "Naše energetika se budu opírat hlavně o jádro," nechal se slyšet nedávno zvolený indický prezident Narendra Modi. Jaderné elektrárny se staví mimo jiné v Turecku, Bangladéši, Egyptě, Jordánsku, Vietnamu či Nigérii. V Evropě ve Francii, Finsku a Bělorusku. Polsko chce začít vyrábět elektřinu z jádra v roce 2024.
Zemí postupujících jako Německo, které hodlá odstavit jaderné elektrárny nejpozději do roku 2022, zatím mnoho není. Nedávno ale oznámil Tchaj-wan , že všech šest bloků podílející se na celkové výrobě elektřiny skoro čtvrtinou, odstaví do roku 2025.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
