Jihomoravský kraj: Žalobní návrh na zrušení zásad územního rozvoje stojí na hliněných nohou

„Nechápu, proč jde navrhovatelům o zrušení celých zásad územního rozvoje, když sami deklarují, že jim vadí jen některé záměry silnic a vymezení dopravních koridorů. Vždyť zásady územního rozvoje vymezují další řadu důležitých věcí pro rozvoj Jihomoravského kraje, jako např. železniční, leteckou, kombinovanou a cyklistickou dopravu. Například realizace protipovodňových opatření by byla znemožněna. Problém s protipovodňovými opatřeními by se týkal především města Brna. Ohroženy jsou i koridory pro energetiku, vodní hospodářství a územní systém ekologické stability. Z jistého úhlu pohledu můžeme tento požadavek navrhovatelů označit za egoistický. Osobně jsem byl velice překvapen tím, že v žalobním návrhu uváděná fakta jsou používána účelově, jednostranně a bez reálných základů, což mj. potvrzují odborníci Českého hydrometeorologického ústavu nebo odborníci na dopravu,“ uvedl Martin Maleček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.

Navrhovatelé například tvrdí, že základním a nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší je automobilová doprava. Odborníci na základě měření dokazují, že to není pravda, protože zhruba 84 % všech škodlivin vyprodukují lokální topeniště. Navrhovatelé ale chybují i v hodnocení kvality ovzduší. „Na webu Českého hydrometeorologického ústavu jsou k dispozici data až do roku 2016, proč tedy končí navrhovatelé své hodnocení zpravidla rokem 2009? Hodnotit kvalitu ovzduší na základě 7 a více let starých dat a neuvést aktuální data je podle odborníků snaha o manipulaci a uvedení v omyl,“ upozornil náměstek Maleček. Například na straně 28 a 29 žalobního návrhu jsou sice data ze stanice Brno – Tuřany uvedena, nikoli však v ucelené řadě dat, která jsou zpřístupněna veřejnosti na webu ČHMÚ. Jak dokládá odborná analýza, ve skutečnosti se za posledních 7 let kvalita ovzduší zlepšuje.

Podobných nedostatků má žalobní návrh několik. Podle odborníků z hlediska kvality ovzduší jsou pasáže návrhu na zrušení ZÚR JMK neodborným, zavádějícím textem, jehož jedinou snahou je uvést čtenáře vědomě a účelově v naprostý omyl.

Více uvádíme v samostatné příloze Reakce na návrh na zrušení ZÚR JMK, podaný soudu dne 10.7.2017 - OBLAST OCHRANY OVZDUŠÍ.

Co se týká dopravy, žalobní návrh staví na jediném upřednostňovaném řešení nadřazené silniční sítě JMK podle studií Ing. Strnada. Základním principem těchto studií je nerealizovatelnost trasy D52 (podle staršího pojetí zákona o pozemních komunikacích R52) a její "náhrada" dálnicí D55 a "kapacitní komunikací" S8 (ve skutečnosti silnice I/38 nebo dálnice D38). Toto řešení má zajistit zásadní odklon tranzitní dopravy směřující dnes přes Brněnskou aglomeraci.

V Rakousku by "přesměrování" dopravy, dle studií Ing. Strnada, vyžadovalo kapacitní (dálniční) propojení od dnes rozestavěné dálnice A5 (tj. rakouský úsek spojení Brno – Vídeň) směrem na Břeclav. Trasa dálnice A5 na hranice u Mikulova (Drasenhofenu) je stanovena spolkovým zákonem z roku 1999. „Není znám ze strany rakouského státu nebo země Dolní Rakousko žádný podnět zabývat se dálničním propojením v prostoru Břeclav – Reintal. Toto propojení není sledováno ani z české strany v politice územního rozvoje. Z těchto důvodů není možné založit realizovatelné řešení nadřazené silniční sítě, začleněné do mezinárodních koridorů stanovených Nařízením Evropského parlamentu a Rady, na dálničním propojení Břeclav – Reintal, jak řeší ve svých studiích inženýr Strnad,“ dodal náměstek Maleček.

Žalobní návrh dále staví na domněnce zavlékání tranzitní dopravy po dálnici D52 do několika městských částí Brna a zatěžování Brna tranzitní dopravou, zatímco koncepce Strnadových studií o sobě tvrdí, že vytváří ochranný systém pro brněnskou aglomeraci a Brno. Základním problémem studií Ing. Strnada je, že navrhují silniční síť bez náležitého modelování a grafického zpracování pouze na základě slovních hypotéz.

Při zpracování ZÚR JMK byly přesto studie Ing. Strnada vzaty jako podklad pro vypracování jednoho ze scénářů rozvoje nadřazené silniční sítě kraje. „Vzhledem k tomu, že ZÚR Vysočina a ZÚR Zlínského kraje jsou již dříve vydány, jsou účinné a v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, nemohou Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje ani teoreticky přijímat řešení, která by mohla vyvolávat např. změny v trasování komunikací na území sousedních krajů. Žalobní návrh navíc ještě spekuluje s obchvatem Vídně z hlediska tranzitní dopravy, který má směrovat dopravu na D52. Je nutno ale zmínit i budoucí bratislavský okruh D4 a propojení D3 z Žiliny do Polska, které vytvoří plánovanou paralelní trasu v rámci evropských koridorů pro vztah Rakousko – Polsko,“ řekl Maleček.

Navrhovatelé v žalobním návrhu staví na dohadech, že koncepce páteřní silniční infrastruktury v ZÚR JMK jako celek byla vymezena jako torzo. ZÚR JMK koncepci silniční dopravy jednoznačně stanovují. Koncepce je v odůvodnění ZÚR JMK podrobně popsána a je graficky znázorněna. „Navrhovatelé účelově zaměňují neurčení přesné trasy jedné komunikace, která je součástí koncepce, za její neexistenci. Z grafu uvedeného v odůvodnění k ZÚR je zcela zřejmé, že pouze v cca 2/5 své trasy na území kraje nemá jediná komunikace (D43) definitivně určený koridor, ale několik koridorů možných, určených k prověření (= územní rezervy). V žádném případě se tedy nejedná o nějaké torzo, jak tvrdí navrhovatelé,“ uzavřel Maleček.

Více uvádíme v samostatné příloze Reakce na návrh na zrušení ZÚR JMK, podaný soudu dne 10.7.2017 – Odbor dopravy JMK.

Jihomoravský kraj projevil bezprecedentní otevřenost při zpracování současných zásad územního rozvoje a udělal maximum pro jejich věcnou i formální správnost. Vycházel z politiky územního rozvoje, stavebního zákona a rozsudku soudu k předchozím zásadám. Všechny kroky byly průběžně konzultovány s odborníky na právní oblast územního plánování. Veřejné projednání se konalo ve všech okresech JMK. „Navrhovatelé vytýkají platným zásadám použití územních rezerv. Jihomoravský kraj při vymezování územních rezerv postupoval v souladu s politikou územního rozvoje, stavebním zákonem a ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu,“ říká Maleček. Navíc všechny své kroky Jihomoravský kraj prezentoval na webu zurka.cz.

Pokud by došlo k opětovnému zrušení tohoto dokumentu, pak by byli poškozeni nejen obyvatelé Jihomoravského kraje, ale i další, kteří územím projíždí, navíc by se všechny práce zdržely o minimálně další tři roky. Právě proto, aby ke zrušení tohoto dokumentu nedošlo, se proti žalobnímu návrhu chtějí postavit mnohá města a obce jižní Moravy. Vedle toho byla zveřejněna „Petice na podporu přípravy a realizace D43 (Brno-Moravská Třebová) a Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje“.

Důsledky případného opětovného zrušení ZÚR JMK:

Opětovné zrušení ZÚR JMK by oddálilo přípravu všech záměrů navržených v ZÚR JMK. Obce vnímají nejcitelněji chybějící přeložky a obchvaty na silniční síti.

U páteřní silniční sítě (dálnice a silnice I. třídy) by byly postiženy obce kolem:

D55

11 přímo dotčených obcí, zejména Moravský Písek, Bzenec, Rohatec, Hodonín, Lužice, Mikulčice, Břeclav
další obce, kterým řešení D55 odvede významnou část tranzitní dopravy z obcí na D55 (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov)

D52

7 přímo dotčených obcí, zejména Pohořelice a Mikulov,
chybějící spojení JMK s Rakouskem, zejména zvýšení komfortu (plynulost, bezpečnost) cesty do Vídně

D1 a D2

nedostatečná kapacita D1 i D2 v Brně a jeho okolí (plynulost dopravy by přitom vedla i ke zlepšení kvality ovzduší)

D43

zrušení ZÚR JMK povede k oddálení výběru varianty D43 (ZÚR JMK stabilizuje koncepci silniční dopravy, v níž územní studie nyní prověřuje varianty)
obce na silnici I/43 jsou zatíženy průjezdnou dopravou, řešení v nedohlednu
špatná dostupnost severní části kraje (Velké Opatovice, Boskovice,…) do Brna i na sever (D35)
chybí druhý silniční „vstup“ do Brna ze severu, což vede k přetížení Velkého městského okruhu

I/38 – obchvat Znojma

zdržení realizace chybějící části obchvatu Znojma (obchvat v ÚP Znojmo byl zrušen rozsudkem soudu), což vede k přetížení centra Znojma

U krajských silnic jde zejména o chybějící obchvaty obcí (odvedení průjezdné dopravy mimo zástavbu), např. obchvaty Bosonoh, Tuřan, Slatiny a Chrlic v Brně, obchvat Želešic, Hradčan, Čebína, Blučiny, obcí na silnici II/374 (Spešov, Rájec Jestřebí, Lhota Rapotina, Doubravice nad Svitavou).

U elektroenergetiky je potřeba posílit přenosovou soustavu (ČEPS, ČEZ), u plynárenství posílení přepravy plynu a zajištění bezpečnosti (RWE, NET4GAS). Potenciální riziko – území JMK bez energií.

U protipovodňové ochrany je úkolem ochrana obyvatel před ohrožením povodněmi, i tato opatření by byla v nedohlednu!

Koncepce silniční dopravy v ZÚR JMK: