Průzkum mezi více než stovkou společností ve střední a východní Evropě, který v průběhu dvou let posuzoval účinnost řízení rizik podvodného jednání, přinesl zajímavá zjištění. Nejčastějším přečinem, s nímž se potýká 40 procent firem, je zpronevěra majetku. Podvodná jednání se však neomezují jen na řadové zaměstnance a hmotný majetek společnosti. Mezi časté problémy patří také střet zájmů a využívání nezákonných výhod, s nimiž se již setkalo 37 procent firem.
Časté formy podvodného jednání
Střet zájmů u klíčových zaměstnanců
„Jeden z klientů nás například požádal, abychom prošetřili případ podezření ze střetu zájmů u člena vedení dceřiné společnosti. Naše šetření skutečnost nejen potvrdilo, ale navíc prokázalo, že dotyčný propojení aktivně využíval k vlastnímu obohacování. Škoda na uzavřených nadhodnocených zakázkách nakonec představovala stovky tisíc eur,“ uvádí Maroš Holodňák, Director oddělení Forenzních služeb společnosti KPMG Česká republika. Přitom by stačilo, aby společnost důkladně prověřovala vztahy mezi klíčovými zaměstnanci a dodavateli. „Takové chování by mělo být ve větších společnostech zcela samozřejmé, ušetří mnoho starostí a finančních výdajů,“ konstatuje Holodňák.
Neznalost etického kodexu
Dalšími riziky, kterým společnosti v posledních dvou letech čelí, jsou korupce a úplatkářství, obsazování významných funkcí spřízněnými osobami nebo nedovolené využívání majetku společnosti, či přijímaní darů. A to i přesto, že většina dotazovaných firem uvádí, že má jasně stanovený etický kodex. Pravdou ale je, že kodex zaměstnanci mnohdy dobře neznají, v důsledku čehož dochází k jeho porušování.
Možnosti detekce podvodného jednání
Většina dotázaných společností také potvrdila, že má zavedeny mechanismy pro oznamování podvodného jednání. Povědomí respondentů o existenci a správném používání těchto mechanismů však bývá nízké, což může snižovat jejich účinnost. Pokud je ale společnosti dokážou správně využít, zvyšuje se pravděpodobnost, že odhalí podvodné jednání dříve, a omezí tak vzniklé škody. U řady dotazovaných se však tyto mechanismy jevily jako slabé. „Společnosti by měly zavést formální pravidla, která budou upravovat oznamování podvodného jednání a zvyšovat povědomí svých zaměstnanců o těchto pravidlech, a pravidelně své zaměstnance také školit a motivovat,“ doporučuje Holodňák.
Prověření třetích stran
Posouzení rizika podvodného jednání před započetím vztahu se třetí stranou nemají firmy standardizované. „Z výsledků našeho průzkumu vyplývá, že většina společností před tím, než vstoupí do obchodního vztahu, riziko takového vztahu posuzuje. Většinou se však jedná o omezené a neformální posouzení, které se zaměřuje především na finanční rizika, a abstrahuje od rizika podvodu, například ve formě fiktivní firmy nebo nastrčeného prostředníka,“ říká Maroš Holodňák a dodává: „Mnoho společností navíc pravidelně nepřezkoumává své vztahy se třetími stranami, a nemusí tak například zaznamenat střet zájmů u nového zaměstnance.“
Společnost KPMG Česká republika zahájila svou činnost v roce 1990, kdy byla v Praze otevřena první kancelář. V současné době má 760 zaměstnanců a kanceláře v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Ostravě. KPMG Česká republika poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a práva. Z 625 odborných pracovníků je 28 partnerů, 28 statutárních auditorů, 106 certifikovaných účetních a 67 daňových poradců. V KPMG Česká republika působí celkem 22 kvalifikovaných zahraničních odborníků.
KPMG je celosvětová síť poradenských společností poskytujících služby v oblasti auditu, daní a poradenství. V jejích členských společnostech pracuje více než 155 000 pracovníků ve 155 zemích. Nezávislé členské společnosti sítě KPMG jsou přidružené ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Každá členská společnost celosvětové sítě KPMG je právně samostatná a oddělená jednotka a tak se označuje.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
