Jsme znepokojeni z teroristických útoků islámských fundamentalistů, rostoucí vlny uprchlíků, ruského nacionalismu a rozhodnutí Británie odejít z EU. Kolik jednoty Evropa vlastně potřebuje a kolik různosti dokáže unést? A naopak - kolik rozmanitosti si musí Evropa vzhledem ke své historii uchovat, aby dosáhla smysluplné jednoty? Jaké mezinárodní uspořádání lze vydestilovat ze soutěže aspirací a z rozporných tendencí?
Kudy dál, abychom dosáhli skutečného světového pořádku a zkrotili „válečné psy“? Na tuto a mnohé další aktuální otázky hledá odpovědi ve svém nejnovějším díle jeden z nejpovolanějších – Henry Kissinger, dnes třiadevadesátiletý politolog a historik, jehož rad si cenilo pět amerických prezidentů. Jeho meditaci nad uspořádáním světa s podtitulem Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha vydává v překladu Martina Pokorného nakladatelství PROSTOR.
Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států předkládá ve své nejnovější práci z roku 2014 mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa. Ukazuje, že kořeny současného uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku. Mír po třicetileté válce tehdy odrážel pragmatické vyrovnání s realitou a byl založen na společenství suverénních států, které kontrolují své vzájemné ambice prostřednictvím všeobecné mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil po celé zeměkouli a pojal do sebe řadu odlišných civilizací a regionů.
Fotogalerie: - Londýn v předvečer referenda
Autor sleduje, jakými proměnami prošel tento systém rovnováhy po Francouzské revoluci a napoleonských válkách na vídeňském kongresu a jak se s Jeho stavebními kameny vyrovnávaly jiné části světa v souvislosti se svou historickou, politickou a kulturní odlišností. Autor věnuje svůj analytický pohled také otázkám Středního východu (a speciálně Íránu), odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, zvláště čínské „harmonii pod nebesy“. Pozornost zaměřuje také na americké politické vize, které se přestaly opírat pouze o systém vyvažování a začaly usilovat o dosažení míru šířením demokratických principů. Kissingerovy úvahy ústí v současnosti a hledají perspektivu světového řádu pro naši dobu tváří v tvář takovým výzvám, jako je islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace.
Henry Kissinger si získal velký vliv i jako politolog a odborník na bezpečnostní problematiku. Kniha Jaderné zbraně a zahraniční politika mu zajistila značnou autoritu v otázkách americké strategické politiky. Kissinger se v ní postavil proti politice „hromadné odvety“ vůči sovětskému útoku a vypracoval koncepci „pružné reakce“, spojující použití taktických jaderných sil a konvenčních zbraní. V knize Nutnost volby omezil své pojetí „pružné reakce“ na konvenční zbraně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
