V roce 2005 bylo v Jizerských horách 70 tokajících samců tetřívka, před rokem už jen 40. V Krkonoších dnes žije jen polovina kusů z dvou set evidovaných před 11 lety. V Krušných horách je situace obdobná – v roce 2005 lesníci napočítali 300 kusů, loni už jen 200. Co se stalo? „Hory se zalesňují a tetřívek potřebuje otevřené planiny a rašeliniště,“ vysvětluje Markéta Kavková, specialistka na ochranu přírody z libereckého krajského ředitelství Lesů ČR. Do hor chodí také stále více lidí. Ani to tetřívkovi neprospívá. „V rašeliništích se instalují poválkové chodníky, vznikají nové vyhlídky a značené trasy, které přivádějí do hor jak pěší, tak cyklisty i lyžaře. Tetřívkovi, který patří do Jizerských i Krušných hor, ale i do Krkonoš a na Šumavu, se tedy v jeho historickém teritoriu přestalo dařit a stal se ohroženým živočišným druhem,“ říká Kavková. Lesy ČR tedy realizovaly v letech 2014 a 2015 na dvou lesních správách – v Jablonci nad Nisou a ve Frýdlantu v Čechách projekt za 3,8 milionů korun spolufinancovaný z Evropské unie. „Na náhorní plošině Jizerských hor jsme odlesnili 42 hektarů a rozvolnili dalších 47 hektarů lesa. Vzniklo tak dvanáct tetřívčích center s tůňkami a koridory, které soustavu drobných a vzájemně navazujících horských bezlesí propojují. Vysazené jeřáby a břízy jsou zdrojem potravy. Pro tetřívka tak vzniklo prostředí vhodné k životu,“ uvádí Ludvík Řičář, ředitel libereckého krajského ředitelství Lesů ČR.