„Důvodem podpory jsou kulturně – historické hodnoty této kulturní památky přesahující svým významem region Znojemska,“ uvedla na tiskové konferenci 18. června 2015 radní Bohumila Beranová. Samotné prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku je podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v kompetenci Vlády České republiky, podklady připravuje ministerstvo kultury.
Klášter založený roku 1190 znojemským údělným knížetem Konrádem Otou se do svého zrušení v roce 1784 stal jedním z nejvýznamnějších klášterů střední Evropy, nejdůležitějšími příznivci kláštera byli příslušníci vládnoucích rodů. První mniši přišli z kanonie Monte Sion ze Strahova, loucký klášter osídlil šest kanonií v Uhrách, loučtí opati proto zasedali na uherském sněmu. Klášter pořizoval nákladně zdobené rukopisy ve Vídni a v Uhrách (dnes ve sbírkách knihoven na Strahově a v Olomouci). Premonstráti z Louky kolonizovali krajinu a zasloužili se o její hospodářskou produkci (vinohrady, sadovnictví), zavedli na Znojemsku pěstování okurek. Převorem kláštera v první polovině 18. století byl Prokop Diviš.
Na výstavbě a výzdobě se podíleli význační umělci své doby (mj. Franz Maulbertsch – výmalba letního refektáře, Lorenzo Mattielli sochařská výzdoba, Franz Anton Pilgram – koncepce barokní přestavby). Nejvýznamnější částí je kostel, krypta a část závěru pochází ze začátku 13. století a je reprezentantem románského stavitelství navazujícímu na porýnské stavby. Rozsáhlou přestavbu v gotickém slohu reprezentují zbytky ambitu, závěr kostelní lodi a kaple sv. Šebestiána. Velmi bohatý je kostelní inventář – hlavní oltář, varhany, chórové lavice, obrazová výzdoba a další části mobiliáře.
Areál bývalého premonstrátského kláštera tvoří kostel Panny Marie a svatého Václava, budovy kláštera, jízdárna, vodní mlýn, škola, opěrné zdi, ohradní zdi a pozemky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
