Jednání se zúčastnil také zástupce krajského guvernéra pro Buskerud, zástupce Ministerstva pro děti, rovné příležitosti a sociální začleňování a zároveň zástupce Ministerstva zahraničních věcí. „Cílem jednání bylo získat informace o norském systému péče o děti a v konkrétním případu dětí Michalákových za českou stranu deklarovat, že k řešení případu je nezbytný aktivní přístup,“ uvedl ředitel ÚMPOD Zdeněk Kapitán.
Podle něj jde o přístup, který povede k naplnění principů ochrany práva na rodinný život podle čl. 8 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zejména pak naplněním principů, kterým jsou ČR a Norsko společně vázány. Jedná se hlavně o obecné principy Úmluvy o právech dítěte.
Z obsahu jednání lze uvést tyto první výsledky:
? Krajský úřad zprostředkuje požadavky české strany Barnevernetu a bude i nadále komunikovat s ÚMPOD. Ověří, zda bylo paní Michalákové v minulosti nabídnuto či poskytnuto neprávní poradenství ze strany Úřadu na ochranu rodiny, které je v obdobných případech biologickým rodinám nabízeno.
? Zástupci norské strany deklarovali, že nejsou oprávněni do případu zasahovat instančně, pouze metodickou cestou. S ohledem na to se také nemohou vyjádřit ke konkrétním okolnostem rozdělení chlapců. Bylo však deklarováno, že bratři jsou ve vzájemném kontaktu a paní Michaláková může být o jeho rozsahu a podmínkách informována písemně, případně nahlédnutím do spisu.
? Pokud jde o otázku předávání dárků oběma chlapcům, rovněž bylo deklarováno, že dárky může předávat jak matka, tak ostatní členové rodiny prostřednictvím Barnevernetu. Předávání dárků přitom bylo akceptováno jako důležitá součást kontaktu s biologickou rodinou. Současně podle sdělení norské strany Barnevernet připustil zpoždění při předání jednoho z darů. Stejný režim je doporučován i ostatním členům rodiny.
? Zástupce krajského guvernéra pro Buskerud navrhl zprostředkovat jednání, která ve spolupráci s velvyslanectvím ČR v Oslo povedou k možnosti výuky českého jazyka pro oba bratry. Další následná jednání budou směřovat zejména k tomu, aby v českém jazyce mohl do budoucna probíhat i styk s chlapci.
? ÚMPOD zároveň vyslovil požadavek, aby byl kompenzován (tj. navíc umožněn) jeden ze styků paní Michalákové se syny, který neproběhl v roce 2014.
? V otázce zintenzivnění styku s chlapci norská strana uvedla, že tak přísná omezení styku jsou systémově v Norsku méně obvyklá a reflektují závažnost případu. I pro norskou stranu je důležité podporovat opatření pro aktivnější práci s rodinou, nicméně současná úprava styku je nastavena pravomocným rozhodnutím a k její změně může dojít v rámci probíhající revize případu.
? Česká strana se ohradila proti úmyslu adoptovat chlapce a zdůraznila, že ČR s adopcí těchto svých občanů nesouhlasí. Na to norská strana sdělila, že adopce v obdobných případech zpravidla nepřipadá v úvahu, zejména za situace, kdy vazby na matku stále existují. Současně bylo sděleno, že i z tak celkově nízkého počtu adopcí v Norsku dochází k adopcím v případech, kdy došlo k odebrání dětí z rodiny způsobem obdobným tomuto případu jen minimálně.
? Zástupci všech zúčastněných orgánů prohlásili, že budou i nadále v přímém kontaktu k podpoře či zajišťování aktivního kontaktu dětí s biologickou rodinou v souladu s principy Úmluvy o právech dítěte.
Při jednání norská strana také prezentovala základy systému sociální péče o děti včetně některých statistických údajů, které byly požadovány v dopisu premiéra Bohuslava Sobotky norské premiérce Solbergové. Zástupci Bufdiru rovněž deklarovali ochotu poskytnout další statistické údaje o norském systému, které si česká strana vyžádá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
