Za jednu ze zásadních změn považuje Ministerstvo spravedlnosti převedení veškeré agendy pod svou správu. Centralizace licenčního řízení, dohledu a také metodické činnosti bude zárukou jednotného přístupu a současně umožní odbřemenit soudy od správní agendy. Zákon také počítá s vyšší mírou elektronizace odvětví. Ta se týká možnosti využití elektronických znaleckých posudků, elektronické evidence znaleckých a tlumočnických úkonů, které nahradí papírové deník.

„Přijatý zákon je pro justici velmi potřebnou normou, protože v souladu s evropským právem zavádí také nárok na jmenování znalcem a tlumočníkem. To povede k personálnímu zkvalitnění výkonu těchto profesí, jelikož je budou moci vykonávat pouze osoby, které splní určitý minimální standard a jednoznačné kvalifikační požadavky,“ uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Znaleckou činnost budou i nadále vykonávat znalci, a to samostatně nebo jako zaměstnanci, společníci nebo členové znalecké kanceláře. Znalecká kancelář bude právnickou osobou, která vykonává znaleckou činnost prostřednictvím znalců. Zároveň zůstane zachován institut znaleckých ústavů. Zákon však počítá pouze s těmi znaleckými ústavy, které jsou vysokými školami, veřejnými výzkumnými institucemi a jinými obdobnými odbornými pracovišti.

U tlumočníků dochází k oddělení tlumočnické a překladatelské činnosti, a to v návaznosti na fakt, že na každou z těchto profesí jsou kladeny jiné nároky. Profese tlumočníka je specifická, nestačí umět dobře jazyk, důležitá je pohotovost tlumočníka a schopnost rychle porozumět a analyzovat projev mluvčího. V řízení před soudem je důležitá přímá interakce se stranami, obžalovaným, advokáty, svědky, soudcem, státním zástupcem. Od překladatele se požaduje především preciznost, protože výsledný překlad se pak prolíná celým řízením.

Účinnost zákonů je stanovena na 1. 1. 2021.