Česká republika se počtem lesních mateřských škol (LMŠ) blíží k zemím s jejich nejvyšším počtem na světě. Pravděpodobně má na to vliv fakt, že sousedíme se SRN. V Německu totiž připadne na 1 lesní školku asi 54 tisíc obyvatel a v ČR je to aktuálně 71 tisíc obyvatel. Dnes funguje v ČR 140 lesních školek (před 5 lety to bylo ale 5), ročně jich přibývá kolem 15, a to i díky pozitivnímu legislativnímu vývoji. Na druhou stranu Německo a další země mají širší rámec pro definici předškolního vzdělávání, do kterého se lesní školky pohodlně vejdou.
MŽP právě ukončilo projekt česko-německé spolupráce k tématu lesních školek, který se zabýval podmínkami zřizování LMŠ v obou zemích. Z projektu vzešla doporučení pro české úřady, které podmiňují vznik a provoz lesních školek. Ty MŽP již řadu let podporuje zejména pro jejich základ, kterým je pobyt dětí venku a jejich kontakt s přírodou. Raný věk dětí do 6 let je totiž obdobím velmi důležitým pro jejich všestranný rozvoj (zdravotní, osobnostní, motorický) a pobyt v přírodě má v tomto období nezastupitelnou a velmi přirozenou roli. Zároveň platí, že děti, které si v dětství vytvoří vztah k přírodě, budou k ní i v dospělosti přistupovat ohleduplněji.
„Ministerstvo v rámci OPŽP 2007-2013 podpořilo 1 miliardou 594 projektů zaměřených na úpravu zahrad a tvorbu dětských hřišť v přírodním stylu při mateřských školkách. Část z těchto projektů byla také zaměřena na rozvoj zázemí při LMŠ. MŽP dále nabízí školám i školkám podporu ekologických výukových programů. Pro rok 2016 jsme v rámci programu Národní síť EVVO vyčlenili částku 13 milionů korun a výzvu plánujeme vyhlásit v červenci 2016,“ zdůrazňuje náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.
V přístupu k lesním školkám v ČR nastal v posledním roce velký obrat. „Jsem ráda, že díky před měsícem schválené novele školského zákona, budou lesní mateřské školy nově součástí vzdělávací sítě v ČR, rozšiřuje se tím státem garantované spektrum příležitostí vzdělávání dětí předškolního věku,“ vysvětluje náměstkyně ministryně školství Dana Prudíková. Úprava nastavení vzniku a provozu LMŠ v rámci vzdělávací soustavy totiž dosud žádná neexistovala. Na základní oporu ve školském zákoně musí navázat ještě doplnění doprovodných vyhlášek (zejména hygienické a pedagogické), na kterých Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nyní intenzivně pracuje. Lesní školky se tak nově budou moci stát součástí systému předškolního vzdělávání.
Spolupráce s Německem v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) má svou historii. V letech 2008 - 2011 probíhala mezi sousedními ministerstvy životního prostředí výměna zkušeností zejména z oblasti ekologické výchovy pro děti předškolního věku formou konferencí, seminářů nebo publikované literatury inspirované německými zkušenostmi. Právě završený projekt "Doporučení pro tvorbu podmínek zakládání a provozu lesních mateřských škol v ČR" se úzce zaměřil na problematiku lesních mateřských škol. Po pětiletém působení v ČR není tato forma předškolního vzdělávání neznámou. Nicméně stále zde zůstává řada bariér, které brání tomu, aby LMŠ byly akceptovány veřejnou administrativou jako legitimní forma vzdělávání se svými náležitostmi a specifiky. V řadě bodů naráží koncept lesních školek na některá legislativní opatření, která byla tvořena pro klasické mateřské školky, tedy se zázemím budov.
„Na tyto “bariéry” se projekt zaměřil. Hledali jsme inspiraci pro jejich řešení u kolegů v SRN, kde je zkušenost s touto oblastí přece jen výrazně větší a delší. Vzešla z něj celá řada doporučení, mj. zavést nové studijní programy při pedagogických fakultách, zaměřené na „přírodní nebo venkovní pedagogiku“, případně možnost absolvování „pedagogického minima“ ke vzdělávání v přírodě. V případě lesních školek v ČR je vhodné nahlížet na les, jako na místo poskytovaného vzdělávání nebo také v rámci předškolního vzdělávání pracovat s riziky a jejich hodnocením. Každé riziko přitom musí být definováno a vyhodnoceno v interních dokumentech školky. Rizika, která jsou přijatelná, by měla být podpořena pravidly (např. pravidla pro práci s ostrými předměty), s nimiž by rodiče i jejich děti měli být seznámeni dopředu,“ dodává za Ministerstvo životního prostředí Miroslav Novák z odboru finančních a dobrovolných nástrojů. dodává za Ministerstvo životního prostředí Miroslav Novák z odboru finančních a dobrovolných nástrojů.
Do budoucna chce MŽP ještě motivovat školy k výuce venku a zvýšení kontaktu dětí s přírodou, a to v rámci nového Státního programu EVVO na r. 2016 – 2025. Jak vyplývá z aktuálních průzkumů (http://www.nadace-promeny.cz/userfiles/files/2016/VYZKUM/Ceske_deti_venku_Vyzkumna_zprava.pdf) typický český školák tráví u elektronické zábavy 4 x více času, než venku a v přírodě. Přitom pobyt v přírodě podle průzkumů přináší dětem např. rozvoj motoriky, prevenci před obezitou nebo zlepšování studijních výsledků. MŽP také plánuje obnovení činnosti pracovní skupiny pro kontakt dětí s přírodou, která fungovala od r. 2009 do r. 2012 s cílem snižovat bariéry a motivovat pro obnovení přímého kontaktu dětí s přírodou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
