Mapování rysů, vlků a medvědů v Beskydech: odhadované počty se od loňska nezměnily

22.04.2014 16:50

Jubilejní třicáté mapování velkých šelem v Beskydech [1], které proběhlo na přelomu února a března, potvrdilo, že počty těchto vzácných zvířat v posledních letech stagnují. Podle hrubého odhadu se zde pohybuje kolem 10 rysů a 3 vlci, výskyt medvěda se prokázat podle stop nepodařilo. V půli dubna se však medvěd pohyboval na Jablunkovsku [2], před Velikonocemi ve Vsetínských vrších. Kuriozitou bylo pozorování pštrosa emu na Lysé hoře [3].

Mapování rysů, vlků a medvědů v Beskydech: odhadované počty se od loňska nezměnily
Foto: Marek Drha
Popisek: Myslivec

Šelmy  byly identifikovány podle nálezů stop,  trusu, zbytků kořisti, případně dalších pobytových znaků. Řada pozorování byla  zaznamenána  také  ve dnech mimo  dobu  „sčítání“  - kupř. dalších 10 údajů o rysech na české a slovenské straně Javorníků a několik informací o vlcích  před „sčítáním“ a po něm. Teritoria některých rysů zasahují do sousední CHKO Kysuce. Vlci se pohybují na tak rozsáhlém území, že  jen z náhodných nálezů jejich pobytových znaků je  velmi nesnadné odhadnout jejich počet [4].  

„Velké šelmy jsou nenahraditelné pro zachování přírodní rovnováhy v lesích. Zabraňují přemnožení  velkých býložravců,  kteří okusují tmladé stromky a brání tak lesu v obnově. Absence velkých šelem, konkrétně vlka, je i jednu z příčin přemnožení divokých prasat v některých oblastech. Odborné průzkumy ukázaly, že spárkaté zvěře  v ČR  je dostatek  pro velké šelmy i pro myslivecké vyžití,“ vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR, Správy CHKO Beskydy.

„Před několika týdny byl zaznamenán návrat vlka  na sever  Čech  z oblasti Lužice v Německu.  Dochází k němu o 20 let později než v Beskydech, kde byl novodobý výskyt vlků zjištěn v roce 1994 [5].  Věřím, že se obejde bez hysterie, která kdysi doprovázela návrat vlků do Beskyd. Od té doby se mnoho změnilo – díky dlouhodobé osvětě se podařilo veřejnosti vysvětlit, že vlci člověka nenapadají a do naší přírody patří, zároveň byl přijat zákon o náhradách škod, které mohou chránění živočichové způsobit hospodářům,“ dodává Dana Bartošová.

Výsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a  využity  při  rozhodování v ochraně přírody. 

CHKO Beskydy je jako jediné území v ČR evropsky významnou lokalitou velkých šelem - rysa ostrovida, medvěda hnědého  a vlka obecného. Kromě každoročního „sčítání“ zde probíhá dlouhodobý odborný výzkum těchto chráněných druhů (projekt AOPK ČR „Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy“ prováděný Ústavem biologie obratlovců v Brně a ZO ČSOP Salamandr,  projekty řešené nevládními organizacemi -  Hnutí DUHA, ZO ČSOP Radhošť, ZO ČSOP Valašské Meziříčí).  

Poznámky:

[1] Přítomnost  rysů, vlků a medvědů  na  známých lokalitách s jejich trvalým  nebo pravidelným výskytem  zjišťovalo více než 70 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Akci organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy. Do mapování se jako každoročně zapojilo také Hnutí DUHA.

[2] Na Jablunkovsku medvěd rozbil několik včelínů. Tohoto více než stokilového medvěda se podařilo nafotit fotopastí a nalézt a zdokumentovat  jeho stopy. Před Velikonocemi byly pozorovány stopy medvěda také ve  Vsetínských vrších.

[3] Jako kuriozitu lze uvést  pozorování pštrosa emu, kterého dvě turistky potkaly a vyfotily na turistickém chodníku na Lysé hoře.  Ač byla snaha mu pomoci, jeho další osud není znám.

[4] Při procházení svých tras zaznamenali účastníci letošního sčítání výskyt dalších vzácných a chráněných druhů živočichů, např. orla skalního, výra velkého,  puštíka   bělavého,  kulíška nejmenšího,  jeřábka lesního, datlíka tříprstého, strakapouda bělohřbetého, žlunu šedou, krkavce velkého, datla  černého,  vydru  říční  aj.

[5] Velké šelmy  v CHKO Beskydy jsou okrajovou součástí západokarpatské populace. Původní rysové, medvědi a vlci  byli v Beskydech koncem 19. století vyhubeni,  ale před několika desítkami let se tyto druhy přirozeně rozšířily zpět ze Slovenska a Polska.  Jejich  budoucnost  v ČR závisí na stavu a prosperitě hlavních populací v uvedených sousedních státech,  na účinné ochraně jednotlivých  šelem  (zamezení pytláctví) a  na důsledné ochraně jejich biotopu a  migračních tras  propojujících jednotlivá pohoří  s výskytem šelem.

[6] Vyplácení náhrady škody způsobené některými vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů upravuje zákon č. 115/2000 Sb.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Za DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT kandiduje do Evropského parlamentu 90 procent žen

23:08 Za DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT kandiduje do Evropského parlamentu 90 procent žen

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT jde do nadcházejících eurovoleb s plnou kandidátní li…