Mezi hosty Fora 2000 budou letos Michail Gorbačov, Ales Bjaljatski či estonský prezident Toomas Hendrik Ilves

20.08.2014 15:45

Osmnáctý ročník konference Forum 2000 s názvem Nespokojená demokracie: čtvrt století od železné opony a Tchien-an-menu se uskuteční 12. – 15. října v Praze a v dalších středoevropských městech včetně Budapešti, Krakova či Košic. Konference je otevřena veřejnosti a zdarma, registrovat se na ní je možné již teď.

Mezi hosty Fora 2000 budou letos Michail Gorbačov, Ales Bjaljatski či estonský prezident Toomas Hendrik Ilves
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Forum 2000

Letošní konference Forum 2000 si klade za cíl nabídnout kritickou reflexi období demokratických transformací posledních několika desetiletí. „Nacházíme se zhruba jednu až dvě generace od pádu komunismu ve střední a východní Evropě, od postupného konce vojenských režimů v Latinské Americe, od demokratické přeměny v některých zemích východní Asie či od ukončení apartheidu v Jižní Africe. Současně si ale připomínáme krvavé rozdrcení protestů na náměstí Nebeského klidu či neuznané volební vítězství demokratické opozice v Barmě v roce 1990. Debaty se proto zaměří na úspěchy i nezdary demokratizačních snah, které od té doby proběhly a na současný stav demokracie, který mnohé z nás znepokojuje. Na konferenci se budeme zabývat i aktuálními světovými problémy, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě či jako je postupné zužování prostoru svobody v některých zemích Latinské Ameriky. Z tohoto důvodu jsme na konferenci tradičně pozvali vůdce venezuelské opozice Leopolda Lópeze, který pozvání přijal.“ říká výkonný ředitel Nadace Forum 2000 Jakub Klepal. „López je ale od února letošního roku z politických důvodů vězněn. Žádáme tedy prezidenta Madura, aby jej jeho vláda bez odkladu zbavila všech vykonstruovaných obvinění a propustila z vězení a mohl se vrátit ke své rodině, práci a bylo mu také umožněno zúčastnit se letošního Fora.“   
Na programu konference budou i další otázky včetně role náboženství při budování liberální demokracie, celosvětového nárůstu extremismu a fundamentalismu, poklesu důvěry v demokratické procesy, jakož i různících se názorů na tato témata napříč generacemi. Témata konference vycházejí z odkazu zakladatele Fora 2000 Václava Havla, jehož znepokojovala prohlubující se křehkost demokracie v našich společnostech.

Jako každým rokem bude i letos věnována řada debat nutnosti dodržování lidských práv ve světě, především v zemích s autoritářským či nedemokratickým režimem. „Máme v této souvislosti velkou radost, že na konferenci přijede nedávno propuštěný běloruský spisovatel a aktivista Ales Bjaljatski, kterému byla loni udělena první mezinárodní Cena Václava Havla za lidská práva. Během jeho nespravedlivého uvěznění jsme se mu každý rok snažili doručit pozvání na konferenci a informovat o tom běloruské úřady, aby věděli, že osud tohoto vězně svědomí je za hranicemi Běloruska pozorně sledován,“ říká předseda správní rady Nadace Forum 2000 Tomáš Vrba.

Mezi další dosud potvrzené významné hosty konference patří ruský politik a nositel Nobelovy ceny za mír Michail Sergejevič Gorbačov, bývalý španělský premiér José María Aznar, estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, ukrajinský analytik Mykola Rjabčuk, bývalý prezident Litvy Vytautas Landsbergis, čínský disident a zakladatel Iniciativ pro Čínu Jang Ťien-li, bývalý prezident Slovinska Danilo Türk, socioložka a bývalá předsedkyně vlády Slovenské republiky Iveta Radičová, profesor mezinárodních vztahů z Georgetown University Charles Kupchan, izraelský politolog Šlomo Avineri, bývalý německý ministr zahraničních věci Markus Meckel, polský publicista a ředitel Evropské rady pro zahraniční vztahy ve Varšavě Konstanty Gebert, uznávaný slovenský ekonom Ivan Mikloš, francouzský filosof a ekonom Guy Sorman, íránský filozof Ramín Džahánbeglú, známý egyptský autor a analytik Tarek Osman, kubánští aktivisté Antonio Rodiles a Manuel Cuesta Morúa, palestinský diplomat a filozof Sarí Nussejba, turecký politolog Suat Kiniklioglu, venezuelský diplomat a bývalý zástupce vysokého komisaře OSN pro lidská práva Enrique ter Horst, indický sociolog Surendra Munší, aktivista z Greenpeace Dmitrij Litvinov, renomovaný francouzský politolog Gilles Kepel, zakladatel ukrajinského think tanku pro.mova Jevhen Hlibovitskij, bývalý velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul, ruský opoziční politik Grigorij Javlinski, bývalý palestinský předseda vlády Salám Fajád, slovenský politik a herec Milan Kňažko a řada dalších.

Po loňské mimořádně úspěšné konferenci, které se zúčastnili například Jeho Svatost dalajlama, Aun Schan Su Ťij či Frederik Willem de Klerk a jejíž panelové debaty si přišlo vyslechnout přes 4 000 zájemců z řad zainteresované veřejnosti, se Forum 2000 i letos představí kromě Prahy v dalších středoevropských městech. Stejně jako v minulém roce proběhnou konferenční debaty v Ostravě, Plzni, Bratislavě a Krakově, nově k těmto městům přibydou také Budapešť, Košice, Banská Bystrica, Kutná Hora, Liberec, Opava a Litomyšl.

Konference je tradičně zdarma otevřená pro veřejnost. Pro účast na většině diskusí konaných v Praze je nezbytné se předem zaregistrovat. Registrace je možná pouze prostřednictvím online registračního systému do 30. září 2014 nebo do vyčerpání kapacity. Průběžně aktualizované informace o programu letošní konference, jejích hostech či registraci naleznete na www.forum2000.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DPP má svůj první průjezdný lakovací box pro vícečlánkové tramvaje

19:15 DPP má svůj první průjezdný lakovací box pro vícečlánkové tramvaje

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v Opravně tramvají v Ústředních dílnách v Hostivaři uvedl do prov…