Ministerstvo financí: Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až listopad 2017

Hospodaření státního rozpočtu v letošním roce očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 13,0 mld. Kč (ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 14,7 mld. Kč).

Příjmy státního rozpočtu

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 73,9 mld. Kč, tj. o 7,7 %, což je o 3,9 procentních bodů více než předpokládá rozpočet na rok 2017 proti inkasu roku 2016. Meziročně byly celkové příjmy rozpočtu nižší o 6,5 mld. Kč, tj. o 0,6 %, vlivem nižších prostředků přijatých z rozpočtu EU a FM.

Inkaso DPH ve výši 241,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu bylo meziročně vyšší o 19,8 mld. Kč, tj. o 8,9 %. Od 1. 1. 2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 2,1 mld. Kč). Objektivnější srovnání tak dává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, které meziročně vzrostlo o 30,8 mld. Kč, tj. o 9,8 %, což je o 3,8 procentního bodu více, než předpokládá rozpočet na rok 2017. Za jedenáct měsíců letošního roku je celostátní rozpočet DPH plněn na 93,5 %, což je o 4,0 procentní body více než ve stejném období minulého roku.

Za posledních osm měsíců osciluje růst inkasa DPH na úrovni kolem 10 %, a to i přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností, které zásadně ovlivňují vývoj inkasa DPH, se pohybuje mírně pod 6 %. Rozdíl mezi vyšším tempem růstu inkasa DPH a odhadovaným tempem růstu konečné spotřeby je důsledkem hlavně pozitivních rozpočtových dopadů opatření zavedených v roce 2016 – jedná se o zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb (EET), do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod.

Celkový pozitivní dopad EET na inkaso DPH za období leden až říjen 2017 na úrovni veřejných rozpočtů dosáhl 3,6 mld. Kč, odhad přínosu za období leden až listopad 2017 je 4,1 mld. Kč. Celoroční plán zvýšení inkasa v důsledku EET byl v dokumentaci ke státnímu rozpočtu pro letošní rok predikován na 4,3 mld. Kč. Na základě dosavadního vývoje očekáváme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne necelých 5 mld. Kč. Tento předpoklad reflektuje skutečnost, že zbývající měsíce roku jsou z fiskálního hlediska jedny z nejsilnějších. Naopak předpoklad nezohledňuje účtenkovou loterii zavedenou od 1. října, která může celoroční pozitivní dopad EET ještě dále zvýšit.

Na inkasu se negativně projevilo vládou zavedené snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % v souvislosti se zavedením EET a také snížení sazby DPH z 15 % na 10 % u novin a časopisů od začátku měsíce března.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 141,5 mld. Kč, což je o 4,0 mld. Kč, tj. o 2,9 %, více než ve stejném období roku 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo ve sledovaném období výše 73,3 mld. Kč, při meziročním růstu o 1,7 mld. Kč, tj. o 2,3 %. Rozpočet této daně počítal s poklesem oproti skutečnosti roku 2016 o 0,5 % zejména z důvodu zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu, při možnosti žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016. Dopad tohoto opatření na státní rozpočet v roce 2017 byl očekáván ve výši -1,7 mld. Kč a začal se v inkasu daně projevovat již od měsíce května. Dosavadní vývoj inkasa však nasvědčuje tomu, že ve srovnání se skutečností roku 2016 bude inkaso za rok 2017 oproti původním předpokladům dokonce vyšší. Převážil zde tedy pozitivní efekt ve formě růstu ekonomiky nad negativním efektem vracení daně.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 52,0 mld. Kč, což je meziročně o 1,8 mld. Kč, tj. o 3,6 %, více. Po poklesu, který byl patrný hlavně v druhém čtvrtletí roku (byl způsoben zejména vracením spotřební daně za staré krabičky, které bylo nutno zlikvidovat v důsledku zavedení vyšší sazby daně), začalo inkaso od července pravidelně opět meziročně růst. Rozpočet této daně na rok 2017 je o 2,4 % nad úrovní skutečného inkasa roku 2016.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (za zaměstnance) při meziročním růstu o 11,5 mld. Kč, tj. o 13,1 %, dosáhlo výše 99,4 mld. Kč. Meziroční růst inkasa je dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017. Vyšší meziroční nárůst inkasa je zčásti ovlivňován také díky zvýšení minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč a nepřímo také zavedením EET. V odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde bylo EET zavedeno, rostla průměrná mzda meziročně za první pololetí roku nejrychleji ze všech odvětví, a to o 13,7 %, čímž převýšila i dynamiku růstu minimální mzdy. Dopad těchto vlivů od sebe nelze přesně oddělit, je však zřejmé, že EET i růst minimální mzdy se podílejí na snižování šedé ekonomiky a přispívají k řádnému zdaňování skutečně vyplácených mezd. Naopak negativní dopad na výši inkasa má v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (osoby podávající přiznání) dosáhlo 3,8 mld. Kč, což představuje 72,5 % rozpočtu a meziroční růst o 1,7 mld. Kč, tj. o 83,6 %.

Zásadní pozitivní změnou z pohledu státního rozpočtu je úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 p. b., a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso má zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které je účinné od roku 2016 a s ohledem na splatnost daně se projevuje až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad ve výši cca -0,2 mld. Kč). Pozitivní dopady z EET se v inkasu této daně projeví až v příštím roce.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,1 mld. Kč zatím dosáhlo 9,9 mld. Kč, má v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 11 měsíců roku 92,1 mld. Kč, tj. 80,6 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 2,6 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočtovaná výše této daně na rok 2017 je o 2,7 % vyšší než inkaso roku 2016. Výběr této daně v roce 2017 neovlivňují žádné výraznější legislativní změny a pozitivní dopady EET se projeví v souvislosti se splatností daně až v příštím roce.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhlo 11,5 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly zásadní dopad na inkaso daně.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 33,0 mld. Kč, tj. o 8,5 %, dosáhly 421,5 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,5 % proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 %, ve kterém se promítl jak vyšší růst zaměstnanosti, tak především vyšší růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 110,5 mld. Kč (meziroční pokles o 80,4 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU a FM. Ty dosáhly 72,1 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 74,3 mld. Kč, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 1 153,4 mld. Kč čerpané ke konci listopadu 2017 byly o 60,6 mld. Kč, tj. o 5,5 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,4 %. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 69,3 mld. Kč, na což působily nejvíce vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 16,3 mld. Kč (zejména vlivem vyšších platů ve školství) a vyšší sociální dávky o 16,0 mld. Kč. Naopak kapitálové výdaje zatím vykazují nižší čerpání o 8,8 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 78,5 mld. Kč, což je o 4,6 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 30. 11. 2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 484,8 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 16,0 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 14,5 mld. Kč, tj. o 4,0 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 136,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16,3 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 102,2 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na celý rok ve výši 97,1 mld. Kč (v listopadu 2016 to bylo 87,7 mld. Kč) a všechny čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 5,1 mld. Kč (v listopadu 2016 to bylo 4,5 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016, a také již částečně zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %. Nově se projevilo i další navýšení platů pedagogickým pracovníkům s platností od 1. listopadu 2017, a to o 15 %.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 59,9 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 2,8 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vycházel ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2017.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 67,5 mld. Kč, což je o 8,8 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2016 o 19,6 mld. Kč, tj. o 23,3 %. Meziroční pokles výrazně ovlivňuje fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007-2013, zatímco v tomto roce probíhá financování společných programů EU a ČR jen prostřednictvím operačních programů z období 2014-2020. Za leden až listopad 2016 dosáhly kapitálové výdaje financované prostřednictvím společných programů EU a ČR z programového období 2014-2020 jen 17,9 mld. Kč, za stejné období roku 2017 tyto výdaje výrazně vzrostly na 31,1 mld. Kč.

Za posledních 5 měsíců lze pozorovat zvýšenou aktivitu čerpání kapitálových výdajů. Za toto období dosáhly investice 47,1 mld. Kč, což je o 26,8 mld. Kč více než za celou první polovinu letošního roku a také o 10,1 mld. Kč více než ve stejném období roku 2016.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu 2017 schodkem ve výši 11,6 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2016 výsledek horší o 67,1 mld. Kč. Stále se však jedná o druhý nejlepší výsledek hospodaření za posledních 9 let. Na meziroční srovnání působí negativně zejména toky prostředků z EU a FM (na příjmové i výdajové straně), které měly v prvních 11 měsících roku 2017 na hospodaření státního rozpočtu kladný vliv ve výši 1,3 mld. Kč (tj. příjmy z EU a FM byly vyšší než výdaje, které mají být kryty právě EU/FM příjmy), zatímco ve stejném období roku 2016 to bylo 70,1 mld. Kč, tj. o 68,8 mld. Kč více. Po očištění příjmové i výdajové strany o prostředky z rozpočtu EU a FM by hospodaření státního rozpočtu vykázalo meziročně lepší výsledek o 1,7 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném listopadu skončilo schodkem ve výši 38,1 mld. Kč (v listopadu 2016 schodkem ve výši 42,9 mld. Kč), když příjmy činily 96,6 mld. Kč (v listopadu 2016 to bylo 81,6 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 134,7 mld. Kč (v listopadu 2016 to bylo 124,5 mld. Kč). Na vyšší příjmy v samotném listopadu o 15,0 mld. Kč měly vliv zejména o 5,2 mld. Kč vyšší příjmy z EU/FM, dále o 3,5 mld. Kč vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a také o 3,3 mld. Kč vyšší inkaso DPH. Na vyšší výdaje v samotném listopadu o 10,2 mld. Kč měly výrazný vliv o 4,6 mld. Kč vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně související zejména s růstem platů pedagogických pracovníků s platností od 1. listopadu 2017.