Policie se řídí zákonem o pobytu cizinců, který mj. stanoví, že „policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území České republiky“. Ministerstvo vnitra zná rozhodnutí správních soudů z letošního léta, které ve třech konkrétních případech dospěly k závěru, že současná česká právní úprava Dublinské nařízení neupravuje důsledně. Je však nutné upozornit, že jde pouze o rozhodnutí v konkrétní kauze, které nemá precedenční charakter, a bylo by proto v tuto chvíli předčasné uplatňovat rozhodnutí soudu v individuální kauze plošně na všechny případy. Zásadní pro posouzení je však skutečnost, že rozsudky Policie ČR napadla kasačními stížnostmi, o nichž Nejvyšší správní soud dosud nerozhodl. Proto Ministerstvo vnitra a Policie ČR postupuje v souladu se stávajícím zákonem a fungující praxí.
Kritéria a postupy členského státu při posuzování žádosti o mezinárodní ochranu určuje Evropská unie tzv. Dublinským nařízením. Podle nařízení lze cizince na základě individuálního posouzení zajistit, pokud existuje vážné nebezpečí útěku. Toto Ministerstvo vnitra striktně dodržuje. Důvody pro obavu z útěku mají upravovat zákony konkrétních států.
Již v září loňského roku proto Ministerstvo vnitra připravilo novelu zákona o pobytu cizinců, která nedostatky zákona upravuje, konkretizuje a zpřesňuje důvody, při nichž existuje obava z možného útěku zadrženého. Novela je ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně a záměrem Ministerstva vnitra je, aby vstoupila v účinnost co nejdříve.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
