Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR zásadně nesouhlasí s interpretací některých závěrů z provedené kontroly NKÚ. Navíc nelze bez širších souvislostí prezentovat čísla „v půli cesty“ a interpretovat z nich možné dopady na finální výsledek celého programu.
V Operačním programu Životní prostředí budou v roce 2023, tedy na konci účetního období, vyčerpány všechny prostředky alokované na oblast energetických úspor u veřejných budov, která zaznamenala v posledních letech rostoucí zájem. Aktuálně evidujeme více než 3 000 aktivních žádostí s požadavkem na podporu 16 mld. Kč. Schváleno k podpoře v oblasti energetických úspor je 2 400 projektů v objemu dotací 10,3 mld. Kč. Realizováno je v této oblasti 1 500 projektů za 4,1 mld. Kč z dotační podpory.
Realizací dosud schválených projektů by mělo dojít ke snížení konečné spotřeby energie o více než 1 031 825 GJ/rok. Vzhledem k závazkům z předschválených a schválených projektů by cílová hodnota měla být na konci období (2023) splněna zatím na více než 90 % a OPŽP významně přispěje k naplňování závazků České republiky v oblasti energetických úspor.
Program NZÚ slouží pouze ke kofinancování projektů energetických úspor realizovaných z podpory OPŽP ve veřejných budovách. Podpora z NZÚ byla spuštěna proto, aby k realizaci projektů více motivovala žadatele, což se aktuálně daří. Věta cit. „Program NZÚ vznikl již v roce 2013, podprogram pro veřejné budovy ale Ministerstvo životního prostředí připravilo a nechalo schválit až ke konci roku 2016“ je zavádějícím tvrzením, jelikož v programu NZÚ nejde primárně o samostatnou podporu revitalizace budov v majetku státu (což by bylo mj. v rozporu s obecnými předpisy o prioritizaci financování z EU fondů), ale o posílení vlastních zdrojů z řad státních institucí, které žádají o podporu na energetické úspory svých budov v OPŽP. MŽP i SFŽP ČR se dlouhodobě snaží aktivizovat vládní instituce o řešení oblasti energetických úspor, a jedním z nástrojů byl právě posílit vlastní zdroje žadatelů (viz Usnesení Vlády ČR č. 955 ze dne 2.11. 2016) v programu OPŽP, který reálně odstartoval prvními výzvami na konci roku 2015 a plynule navázal na končící OPŽP 2007-2013, v jehož závěru v letech 2014-2015 společně SFŽP ČR a MŽP zachraňovaly ohrožené miliardy korun, mj. „rychloobrátkovými výzvami“ na energetické úspory.
Je vám líto, že Tomáš Petříček končí na ministerstvu zahraničí?Anketa
Program Nová zelená úsporám cílí primárně na energetické úspory rodinných domů, a je nejlépe hodnoceným programem mj. ze strany odborné veřejnosti. Zájem o podporu ze strany domácností / investorů navíc neustále každým rokem roste. NKÚ nesprávně interpretuje bilancování programu, kdy z logických důvodů nemohou být příjmy z emisních povolenek rovny výdajům na jednotlivé projekty. Naprosto rozhodujícím faktem je skutečnost, že program běží stabilně od roku 2014 (kontinuální výzva od roku 2015) a všichni žadatelé, kteří splní podmínky programu, mají garantovanou podporu. Program měl vždy dostatek prostředků na uspokojení všech žadatelů, kteří splnili podmínky programu.
NKÚ u podpory energetických úspor vládních budov dělá závěry na základě dat z jedné výzvy, a vůbec nebere v potaz, že budovy v majetku státu jsou podporovány i v jiných výzvách OPŽP zaměřených na energetické úspory. Čísla prezentovaná NKÚ tak reflektují pouze stav jedné dotační výzvy (č. 135) na příjem projektů v oblasti úspor pro budovy státu, která byla vyhlášena v květnu roku 2019. Budovy v majetku státu jsou podporovány i v jiných výzvách, jedná se o téměř 200 projektů s celkovými investicemi státu 8 mld. a požadovanou podporou z OPŽP bez mála 3 mld. Kč. V případě ústředních vládních budov celkem evidujeme 277 aktivních žádostí, z toho 242 projektů je již schváleno, 156 v realizaci a 86 dokončeno. Celkem se jedná o investice ve výši 12,6 mld., s podporou z prostředků EU 4,2 mld., což jsou úplně jiná čísla, než na které poukazuje NKÚ.
Nepochopitelné interpretace se dopustil NKÚ u kritiky lhůt administrace, kdy nerozlišuje kolové a průběžné výzvy, a kdy nebere v potaz ani specifický režim u projektů organizačních složek státu (OSS) a jejich příspěvkových organizací. Doba schvalování projektů na úrovni SFŽP ČR je hluboko pod závaznou lhůtou 7 měsíců od podání žádosti o podporu, pohybuje se v průměru na úrovni 154 dní, a vše další je buď ovlivněno specifikem výzvy, nebo běžícím výběrovým řízením na dodavatele, případně u OSS a příspěvkových organizací je další administrace po schválení projektu čistě v kompetenci příslušného resortu.
V závěru je pro úplnost nutné uvést, že současné vedení MŽP a SFŽP ČR za celých 7 let doby trvání programu OPŽP 2014-2020 vždy splnilo limity stanovené Evropskou komisí pro reálné čerpání dotačních prostředků, nepřišlo ani po mnoha kontrolách ani o jedno jediné EURO. V současné chvíli máme již splněné limity i pro rok 2021, a rok 2022 máme naplněný z 98 %. Současně máme vytvořeny zásobníky projektů v oblasti energetických úspor, kterým ještě v letošním roce nabídneme podporu jak z Modernizačního fondu, tak z OPŽP 2021+. A připomínáme, že v období OPŽP 2007-2013 bývalé vedení MŽP a SFŽP ČR nedokázalo limity EK naplnit a Česká republika musela vracet v roce 2013 celých 7 miliard korun, které mohly být využity na podporu projektů v oblasti životního prostředí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
