U konkrétních obcí a vodohospodářských společností pak kontroloři prověřili, jak peníze využívaly. NKÚ zkontroloval 22 akcí za 1,2 miliardy korun, z čehož polovinu tvořily peníze ze státního rozpočtu. Kvůli nedostatečnému řízení, roztříštěným kompetencím a chybějící komunikaci mezi orgány stále chybí v České republice plně funkční systém, který by zajistil trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací. Česká republika navíc nesplnila podmínky Evropské unie týkající se čištění odpadních vod a hrozí jí za to sankce.
Do konce roku 2010 měla být podle Evropské unie zajištěna určitá úroveň shromažďování a čištění odpadních vod. Splnění evropských požadavků mělo podle Ministerstva zemědělství přijít na 75 miliard korun. Náklady měly rovným dílem pokrýt peníze z Evropské unie, státního rozpočtu a od investorů. V polovině roku 2015 ale tyto požadavky EU stále nesplňovaly aglomerace s celkovým počtem 1,7 milionu ekvivalentních obyvatel , z nichž většinu tvořila Praha a okolní obce. Náklady na jejich splnění Ministerstvo zemědělství odhadlo na sedm až osm miliard korun, přičemž nejvíce peněz bude potřeba na dobudování ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Podle kontrolorů se podmínky Evropské unie podaří České republice naplnit nejdříve v roce 2021, tedy minimálně 11 let po termínu.
Špatný stav vodovodů a kanalizací i jejich trvalou udržitelnost měly v rámci Ministerstva zemědělství řešit konkrétní programy, z nichž ministerstvo přerozdělilo 13,5 miliardy korun ze státního rozpočtu. První dokončený program financoval například 1 116 kilometrů vodovodních sítí a 662 kilometrů kanalizací. O dotacích z některých programů od listopadu 2011 rozhodoval přímo ministr zemědělství nebo jeho náměstek. Ignorovali přitom pravidla programů, která jasně určují, komu a za jakých okolností může být dotace udělena. Rozhodli tak například o poskytnutí dotace státnímu podniku, přestože tyto peníze nebyly pro státní podniky určeny. V 11 případech zase rozhodli o poskytnutí vyšší dotace, než zmíněná pravidla povolovala.
K podobným zjištěním v této oblasti došel také Evropský účetní dvůr. Při kontrole evropských peněz na čistírny městských odpadních vod v České republice, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku poukázal například na stále nevyřešenou trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizací v těchto zemích. Za zmínku stojí, že na rozdíl od ostatních kontrolovaných zemí v České republice nemají lidé povinnost připojit se ke kanalizaci, pokud ji mají k dispozici. U akcí, na které se zaměřil ve své kontrole NKÚ, se přitom počet obyvatel připojených na nově vybudovanou kanalizaci pohyboval mezi 56 % a 100 %. V případě nižšího počtu připojených domácností přitom klesá efektivita celé stavby.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
