Za jeho přípravou stojí především Dr. Marco Heurich (NP Bavorský les) a RNDr. Luděk Bufka (NP a CHKO Šumava). Rozpočet projektu přesahoval dohromady 900 000 EUR, přičemž český projektový partner měl k dispozici téměř 200 000 EUR, se zbývající částkou disponoval hlavní projektový partner – NP Bavorský les.
Realizace projektu byla původně plánována po dobu 3 let, ale vzhledem k velké úspěšnosti zvolených metodických postupů výzkumu a objemu získaných dat, byl projekt o rok a půl prodloužen.
Rys ostrovid je silně ohroženým druhem a v minulosti již jednou z naší přírody zmizel. Současná tzv. Česko – Bavorská populace je důsledkem dvou úspěšných reintrodukcí ze 70. a 80. let minulého století. Tato naše jediná stabilní populace rysa ostrovida sahá na české straně od Novohradských hor přes CHKO Blanský les a NP a CHKO Šumava po Český les - tedy příhraničí jihozápadních Čech a navazující oblasti z rakouské a německé strany. Za jádrové území lze bezesporu považovat NP Šumava, kde má výzkum a monitoring rysa ostrovida díky systematické činnosti RNDr. Luďka Bufky více jak dvacetiletou tradici.
Status druhu a jeho výskyt v pohraničí a navazujících oblastech z německé strany vedly k česko-bavorské spolupráci, v rámci které se partneři zaměřili na výzkum života rysa a jeho hlavní kořisti u nás - srnce obecného. Odborníci si kladli za cíl doplnit a rozšířit informace o početnosti, stavu i změnách populace a jejím vztahu k hlavní kořisti. Díky projektu mohly být využity moderní technologie a laboratorní přístupy. Vhodným kombinováním zmíněných metod bylo také možné odhalit detaily ze života jednotlivých zvířat. Různé typy výstupů jako jednotlivé dílky umožnily odborníkům dávat dohromady rysí skládačku. Během trvání projektu bylo jen na české straně získáno více jak 500 snímků rysa, přes 100 vzorků pro analýzu DNA a GPS technologií bylo označeno 9 jedinců rysa a více než 100 srnců. Dvě rysí samice byly přeznačeny – opatřeny nový GPS obojkem, což umožnilo sledovat je po další rok.
.jpg)
Odborníci obou národních parků hodnotí spolupráci jako velmi úspěšnou a hodlají v dlouhodobém monitoringu rysa ostrovida pokračovat za pomoci metodických přístupů, které byly v rámci společného projektu vyzkoušeny a optimalizovány, konkrétně fotomonitoringu a sběru invazivních vzorků pro genetickou analýzu.
Informace získané dlouhodobým sledováním jsou stěžejním návodem ale i zpětnou vazbou pro posouzení efektivity ochranných opatření a vhodného managementu druhu.
V rámci projektu bylo využito:
- Speciálních fotoaparátů pro intenzivní a extenzivní fotomonitoring
- GPS telemetrie
- Sledování stopních drah a pobytových znaků
- DNA analýza za použití mikrosatelitů
Pomocí kterých bylo možné:
- Zpřesnit odhad početnosti a hustoty populace a jejich vývoje (Intenzivní fotomonitoring)
- Zkoumat prostorovou aktivitu a nároky (GPS telemetrie)
- Zkoumat potravní chování (GPS telemetrie, extenzivní fotomonitoring)
- Zaznamenávat rozmnožování (intenzivní a extenzivní fotomonitoring, GPS telemetrie)
- posoudit genetickou variabilitu a příbuzenské vztahy (analýza mikrosatelitů)
Odborné výstupy:
- 20 odborných článků publikovaných v mezinárodních vědeckých časopisech
- 66 konferenčních příspěvků
- 20 populárně naučných článků, jedna populárně-naučná publikace v německém jazyce a jedna populárně naučná publikace je připravována v českém jazyce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
