Hlína, materiál, který pro stavebníky minulosti znamenal tolik, kolik pro ty dnešní třeba beton, je díky praktickým i teoretickým programům Národního památkového ústava po celý letošní rok středem zájmu laiků i odborníků. Hlínu ve formě pálené i nepálené představí přednáškami, prohlídkami, ale také workshopy; při nich účastníci poznají nebo si vyzkouší, jak široké využití má hlína nejen na památkách. Dvě významné akce se uskuteční již na začátku června; v pátek a v sobotu 5. a 6. června workshop v Hrubé Vrbce v Jihomoravském kraji a v úterý 9. června workshop v Šárovcově Lhotě v Královéhradeckém kraji.
„Šíři využití hlíny a její nezbytnost ve stavitelství minulých dob si lidé dnes neuvědomují, dříve se však bez ní neobešla žádná stavba. Na jižní Moravě, ale také třeba na Mělnicku byly z hlíny stěny domů i hospodářských staveb; vznikaly buď pěchováním hlíny do bednění nebo vyskládáním z hliněných válků či ze sušených, nepálených cihel. Ani v oblastech, kde se stavělo převážně ze dřeva a kamene, hlína nechyběla; používala se jako výplň konstrukcí hrázděných staveb, vymazávaly se jí mezery mezi trámy roubených staveb, kámen se zdil na hlínu, ve všech typech domů se používala hliněná mazanina jako ochrana proti ohni i jako izolační materiál a rozličné typy staveb dostávaly hliněné omítky,“ vysvětluje hlavní organizátorka a zároveň odborná garantka tématu Cihla a její matka hlína Alena Dunajová z brněnského pracoviště NPÚ.
Práce s hlínou děti bavíPrvní červnový pátek a sobotu se v Hrubé Vrbce v Jihomoravském kraji uskuteční již třetí ročník workshopu Zachraňte stodoly, na němž mohou mladí i staří, místní i turisté sledovat kdysi běžné zpracování hlíny či vyslechnout přednášky odborných pracovníků z NPÚ a dalších institucí. Hlavně si však budou moci – za asistence praktiků i teoretiků – vlastníma rukama vyzkoušet přípravu hliněných směsí a také vyzdívání i omítání při opravě autentických památek, unikátního souboru podélně průjezdných stodol, který se v Hrubé Vrbce dochoval. Zábavy s poučením si užijí i děti při šlapání hlíny, výrobě cihel a válků i omítání a prostor dostane rovněž soudobá výtvarná práce s hlínou a přírodními pigmenty.
Jen o několik dnů později se uskuteční další zajímavá akce, která ukáže hlínu z jiné stránky – ve formě pálené cihly, dnes mnohem častější a běžnější. Workshop O cihle a hlíně v cihelně v Šárovcově Lhotě bude hostit cihelna Martina Poura v Královéhradeckém kraji. Dopoledne bude věnováno přednáškám odborníků z Národního památkového ústavu, muzeí a Vysoké školy chemicko-technologické, odpoledne bude patřit vlastnoruční výrobě cihel a komentovaným prohlídkám cihelny. Během nich se účastníci dozvědí, jak se vyvíjela výroba cihel od ručního zpracování, plnění forem a pálení v malých milířových či komorových pecích až po velmi efektivní výrobu v pecích „kruhovkách“.
„Cihly nás již po staletí obklopují v podobě nepálené, ale v posledních dvou stech letech převažují ve formě pálené, jíž se bude věnovat náš workshop. Kdo však ví, co všechno bylo potřeba udělat, než mohl zedník vzít cihlu do ruky a položit ji do vazby s ostatními cihlami? Věřím, že na tyto otázky dáme v autentickém prostředí cihelny v Šárovcově Lhotě všem účastníkům odpověď,“ slibuje Jiří Balský z josefovského pracoviště NPÚ.
Oba workshopy jsou součástí souboru aktivit, které Národní památkový ústav organizuje v rámci letošního projektu Cihla a její matka hlína. Cílem projektu je zvýšit povědomí o hlíně jako jednom z tradičních materiálů a pomoci docenit její význam. Odborníci z NPÚ pro veřejnost připravili přednášky, výstavy, workshopy či komentované prohlídky nejen o hliněné technologii, ale i o konkrétních formách a výsledcích jejího použití ve stavitelství venkova, v gotické architektuře, na pevnostních stavbách i v průmyslových areálech.
Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče Národní památkový ústav spravuje více než sto nemovitých památek – hrady a zámky, významné klášterní areály (Plasy, Kladruby u Stříbra, Sázava, Zlatá Koruna nebo Doksany), památky lidové architektury (Hamousův statek ve Zbečně, skanzeny Zubrnice, Vysočina a Příkazy) i technické památky 19. a 20. století (Důl Michal v Ostravě), z nichž většina je přístupná veřejnosti. Pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o historické zahrady a parky, typické součásti zámeckých i hradních areálů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
