Komise pro ochranu památkového fondu vzniklého ve 2. polovině 20. století byla ustavena jako poradní orgán generální ředitelky NPÚ s cílem definovat a kvalifikovaně pojmenovávat hodnoty architektury a uměleckých děl ve veřejném prostoru vzniklých po roce 1945, a to za účasti širší odborné veřejnosti. U uvedených památek se komise shodla na jejich výjimečnosti a doporučila jejich památkovou ochranu.
Vytvořit tuto komisi vyvolala potřeba definovat hodnoty architektury 2. poloviny 20. století. Pro situaci, v níž se památky z uvedeného období nacházejí, je možné použít paralelu s památkami industriálního dědictví, na něž se památková péče zaměřuje v posledních patnácti, dvaceti letech – také ony byly svého času mírně opomíjenou oblastí. Smyslem komise je tedy co nejobjektivněji posuzovat stavby, od jejichž vzniku uplynulo přibližně padesát, nebo i méně let. Snahou je pak tyto realizace vnímat jak v československém, tak v evropském kontextu. Pro NPÚ to znamená, že návrhy na zápis takové památky do Ústředního seznamu kulturních památek nebudou posuzovat komise jednotlivých územních odborných pracovišť, jako je tomu v ostatních případech, ale právě tato specializovaná.
„Komisi jsme vytvořili z důvodu chybějící širší veřejné diskuse o hodnotě architektonických děl převážně z 60. až 80. let 20. století. Z pohledu tradiční památkové péče může být při posuzování upřednostňováno zachování historické hodnoty městské struktury bez ohledu na kvality individuální stavby z uvedeného období, a to právě kvůli absenci obecně pojmenovaných a široce sdílených hodnot. V tom se poválečná architektura liší od prvorepublikové, jejíž hodnoty je již obecně snazší rozeznat. Může se tak stát, že cenné a kvalitní budovy z nedávné minulosti jsou ohroženy nebo dokonce nenávratně zničeny, jako například obchodní dům Ještěd v Liberci,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková, která je sama odbornicí na moderní architekturu. Členství v komisi přijali Ondřej Beneš, Karel Doležel (předseda), Matúš Dulla, Jiří Kotalík, Zdeněk Lukeš, Jakub Potůček, Martin Strakoš a Rostislav Švácha.
Prvním bodem jednání komise se stalo brněnské sídliště Lesná. Bylo postaveno v letech 1962–1973 podle projektu Viktora Rudiše, Ivana Veselého a Františka Zounka jako první velký soubor kompletní bytové výstavby realizovaný prefabrikovanou průmyslovou výrobou. Hlavní hodnota Lesné spočívá podle komise v unikátním urbanistickém konceptu a atraktivitě prostředí dané lokality doplněných souborem výjimečně kvalitních uměleckých děl ve veřejném prostoru od předních československých umělců (Jánuš Kubíček, Čestmír Kafka, Sylva Lacinová-Jílková, Bohumír Matal, Zdeněk Palcr aj.). Komise diskutovala i otázku současného stavu jednotlivých objektů s řadou nevhodných novodobých úprav, nicméně se shodla, že hodnoty, které sídliště představuje, jsou natolik zásadní, že by měly být chráněny. Proto doporučila hledat způsob plošné ochrany tohoto ukázkového sídlištního celku a rovněž navrhla chránit soubor uměleckých děl jako celek.
Dalším tématem komise byl problém sejmutí památkové ochrany hotelu International v Husově ulici v Brně. Hotel na okružní brněnské třídě byl dokončen v roce 1962, podle soutěžního návrhu Viléma Kuby jej postavili architekti Arnošt Krejza a Miroslav Kramoliš. Památkově chráněn byl od roku 1987 jako výjimečná ukázka bruselského stylu s uplatněním nových soudobých materiálů – železobetonového skeletu, hliníku a umělecky provedených obkladů – doplněná špičkovými uměleckými díly vytvořenými přímo pro prostory hotelu (Bohumír Matal, Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský, Konrád Babraj aj.). Ministerstvo kultury však na konci roku 2013 vyhovělo žádosti vlastníka a zbavilo hotel ochrany. Expertní komise se pozastavila nad zrušením památkové ochrany jedné z nejvýznamnějších staveb stylu bruselské architektury na území ČR, která si ji bezesporu zaslouží. Doporučila NPÚ hledat cesty k navrácení statutu kulturní památky.
Třetím bodem jednání byla kašna Sjednocená Evropa od Petra Šedivého, vytvořená pro dolní část náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze, jehož ústředním bodem je kostel Nejsvětějšího srdce Páně od Josipa Plečnika. V případě kamenné kašny se jedná o velkorysou realizaci a o příklad nadprůměrně kvalitní tvorby z období 70. a 80. let 20. století. Plánovaná parková úprava náměstí z ateliéru MCA architekti však podle vizualizací se zachováním této kašny nepočítá. Komise se neshodla v otázce památkové ochrany díla, nicméně byla zajedno v doporučení investorovi zachovat kašnu na místě, kde je chráněna v rámci městské památkové zóny Praha 2 – Vinohrady, Žižkov, Vršovice, a zahrnout ji do nového řešení. Kašna pro dané místo vznikla a vztahuje se k němu jak podobou, tak významem a vazbou na téma Jiřího z Poděbrad jako předchůdce snah o sjednocení Evropy.
Posledním tématem jednání komise se stala Nová scéna Národního divadla od Karla Pragera, realizovaná v rekordně krátkém čase (projekt 1981-82, dokončeno 1983). Bylo připomenuto, že se jedná o stavbu, která vzbuzuje emoce obojího druhu, což komise shledala jako jednoznačně pozitivní. Jako podstatné hodnoty stavby byly označeny nejen fasáda a centrální schodiště, ale i urbanistický koncept: reakce na historickou budovu Národního divadla a vytvoření odstupu se vznikem piazzety, měřítko domu, provázanost funkce a provozu i jedinečný divadelní sál. Komise se proto svou většinou rozhodla doporučit stavbu k individuální památkové ochraně.
Po doporučení komise budou následovat konkrétní kroky odborných garantů NPÚ vedoucí k podání tzv. návrhů na prohlášení za kulturní památku, případně pro jiný typ ochrany. Tyto návrhy posuzuje a o prohlášení rozhoduje Ministerstvo kultury.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
