Dokončením obnovy Květné zahrady bude dovršena realizační fáze projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži (NCZK), který byl zahájen v roce 2010 a z Integrovaného operačního programu 5.1 „Vracíme památky do života“ získal celkovou dotaci ve výši téměř 337 miliónů korun.
Na samém počátku promýšlení kroměřížského projektu stály dvě státní příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky (Národní památkový ústav – NPÚ a Muzeum umění Olomouc – MUO), které mají statutem danou hlavní činnost v péči, ochraně, popularizování a zkoumání historického kulturního dědictví. Národním centrem zahradní kultury lze tedy nazvat nejen projekt, ale i předmět spolupráce obou těchto organizací (partnerů) a dalších spolupracujících subjektů, kteří ho budou provozovat v kroměřížském zámeckém komplexu.
NCZK sestává ze souborů aktivit a činností, které jsou pro přehlednost rozděleny do čtyř oblastí – metodické, vzdělávací, odborné a vzorové obnovy Květné a Podzámecké zahrady. Nejen v rámci České republiky, ale i minimálně ve střední Evropě není v současnosti obdobně koncipované centrum, jež v sobě zahrnuje všechny výše popsané aktivity. Soustředěním do jednoho prostoru dostane návštěvník kompletní informace pro vytvoření obrazu o šíři tématu zahradní kultury.
„Otevření Květné zahrady v Kroměříži považuji osobně za jeden z vrcholů letošního roku. Je jím dokončena další fáze projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži, která znamená jak přelomový počin památkové obnovy jednoho z nejvýznamnějších zahradních děl u nás, tak doklad schopnosti Národního památkového ústavu čerpat a s kvalitním výsledkem využít finance z evropských fondů. Centrum však otevřením Květné zahrady svou činnost teprve zahajuje – stěžejní úlohu bude mít v budoucnu jeho role metodická, zaměřená na obnovu a péči o historické zahrady a parky, a edukační, věnovaná přípravě odborných pracovníků i práci s veřejností. Věřím, že činnost centra bude pro Národní památkový ústav znamenat posun vpřed jak po odborné stránce, tak i ve zpřístupnění výsledků naší práce lidem, jimž jsou, koneckonců, určeny,“ říká Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ.
Jedním z cílů projektu je pozvednout zahradní architekturu, která byla v minulosti více vnímána jako nejvyšší umění a zahradní architekti a konec konců i hlavní zahradníci, kteří pečovali o velké zahrady, byli velmi vážení. Zahrada má velkou výhodu, protože se tu potkávají všechny druhy umění – architektura, sochařství, malířství a další obory, takže zakladatel zahrady musel kromě hlubokých znalostí o rostlinách, stromech či keřích vše podrobně a důkladně promyslet a vzájemně sladit tak, aby zahrada stále vypadala dobře. Musel tedy brát v potaz nejen počasí, ale i proměnlivost přírody v průběhu ročních období a samozřejmě nároky samotných uživatelů zahrady.
Realizační fáze projektu má tři části:
Podzámecká zahrada – zahradnictví
Zahradnictví v Podzámecké zahradě slouží jako technické zázemí pro údržbu této cenné historické zahrady. Původní podobu a rozlohu získalo převážně v sedmdesátých letech 20. století a většina jeho staveb byla na počátku 21. století již ve špatném technickém stavu. Cílem bylo vytvoření nového zahradnického zázemí, které by po technické i estetické stránce vyhovovalo současným nárokům na kvalitu péče o památky zahradního umění. Větší část původního vybavení zahradnictví včetně ohradních zdí byla odstraněna a na jejich místě vznikl nejen nový hospodářský dvůr, ale racionalizací celého provozu mohla být část bývalého zázemí přeměněna na travnatou plochu určenou k rekreaci návštěvníků zahrady. Provoz v nových budovách zahradnictví byl zahájen v listopadu 2012. Celková cena stavebních prací činila 19 846 000,- Kč vč. DPH. V dubnu roku 2013 získal projekt zahradnického zázemí v Podzámecké zahradě čestné uznání v soutěži Grand Prix Architektů 2013.
Arcibiskupský zámek
Úpravy části zámeckých interiérů přispěly k výraznému zkvalitnění návštěvnického zázemí památky spojené s prezentací NCZK a vytvořením prostor pro edukační aktivity. Vstupní expozice NCZK (situovaná do přízemí východního křídla zámku) v sobě zahrnuje informační centrum, výstavní prostory i prodejnu tematických, propagačních a informačních materiálů. Navazuje studijní místnost a sál s multimediálním příslušenstvím. Nechybí zázemí pro provoz centra a úschovna zavazadel. V druhém patře budovy bylo upraveno několik místností k expozičním a edukačním účelům. Byla zde zpřístupněna stálá expozice zahradní kultury zaměřená na prezentaci Květné a Podzámecké zahrady. Dominantami expozičních místností se staly modely obou zahrad doplněné řadou dalších exponátů.
Zahájení provozu v upravených prostorách zámku proběhlo v dubnu 2013. Celkové náklady na realizaci prací této části projektu činily 16 472 981,- Kč vč. DPH.
Květná zahrada
V rámci projektu NCZK došlo především k památkové obnově dnes nepřístupných částí zahrady – tzv. Holandské zahrady a Menažérie zahrnující prostor zahradnictví, Králičího kopce a Ptáčnice. Poté navázala obnova Pstružích rybníků ve Štěpnici, ošetření části vysokých živých tvarovaných stěn a obnova části mlatových cest v zahradě. Za účelem vytvoření zázemí pro edukační aktivity NCZK je upraven vstupní objekt čestného dvora Květné zahrady a opravy se dočkal také navazující Palmový a Velký skleník. V rámci realizace projektu nebyla Květná zahrada návštěvníkům uzavřena, naopak pro zájemce byly připravovány prezentace probíhajících prací v rámci speciálních komentovaných prohlídek zahrady s průvodcem. Otevření obnovené Květné zahrady proběhne o víkendu 6. – 7. září 2014 v rámci barokní slavnosti Hortus Magicus. Celkové náklady na realizaci této části projektu by měly činit 230 mil. Kč.
Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži
V únoru 2010 získal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži z IOP (Integrovaný operační program 5.1 „Vracíme památky do života“) dotaci téměř 337 miliónů korun na realizaci projektu „ Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži“(NCZK). Cílem projektu NCZK je vybudování multioborového centra, které se bude orientovat na vytváření odborných metodik pro obnovu a následnou péči o historické zahrady a parky v České republice. Metodická činnost je však jen jednou z aktivit NCZK. Součástí projektu je i edukační činnost zaměřená jak na praktickou přípravu odborných pracovníků, tak na práci s nejširší laickou veřejností – tzn. komentované prohlídky zahrad, veřejné kurzy pro různé věkové kategorie od předškoláků až po seniory. Další součástí projektu je obnova vybraných částí Květné a Podzámecké zahrady. Plánovaný termín dokončení realizační fáze projektu je prosinec 2014. Provozní fáze projektu začíná v roce 2015 a v jejím rámci budou veřejnosti nabízeny pestré návštěvnické programy.
Veškeré dění v rámci projektu NCZK mohou zájemci sledovat na webu www.nczk.cz, který byl spuštěn v lednu 2011. Web NCZK má odborníkům i široké laické veřejnosti nejen představit projekt NCZK, ale především poskytovat nezbytné informace o jeho průběhu, novinkách, akcích, seminářích a workshopech, které se v rámci projektu uskuteční.
Z historie Květné zahrady v Kroměříži
Květná zahrada patří k nejvýznamnějším zahradním dílům nejen u nás, ale v celosvětovém měřítku, a je v podstatě jedinou svého druhu v Evropě. Myšlenka na založení Květné zahrady vzešla od biskupa Karla II. Lichtensteina z Castelkorna poté, co se mu dostala do rukou kniha o zahradách ve Versailles. Ty ho natolik nadchly, že se rozhodl podobně krásné zahrady založit také na biskupských državách v Kroměříži. Projekt svěřil císařskému architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi, realizace pak proběhla v letech 1665–1675. V následujících staletích však prošla zahrada různými úpravami, sloužila po určitou dobu také jako zázemí pro zámek a na původně květinových záhonech se pěstovala zelenina a ovocné stromy. Paradoxně, právě díky tomu se dochovala, protože nebylo změněno její původní základní rozložení. A díky dobové dokumentaci jsou také poměrně dobře známy i všechny rostliny, které v původním Libosadu byly. Karel z Lichtensteinu-Castelkorna pozval rytce Justuse van den Nypoota, který hotovou zahradu zvěčnil. Vzniklé grafiky pak biskup rozdával návštěvám jako dárek. Díky tomu je velmi dobře známé, jak zahrada vypadala, což bylo pro její obnovu, která nedávno proběhla, velmi důležité. V roce 1998 byl celý areál Arcibiskupského zámku a zahrad díky své jedinečnosti zapsán na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
