NPÚ: Velká hradozámecká inventura vrcholí

Kasteláni proto kromě bran, vrat a dveří otevírají díky projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura také historické inventáře, stará fotoalba nebo stavební plány. Zájemcům tak umožní nahlédnout pod pokličku činnosti správců památek, poznat, co jejich funkce obnáší či v minulosti obnášela, pochopit principy a podmínky fungování památek i ocenit jejich proměny.

Název pátého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů, tedy Velká hradozámecká inventura, vychází ze skutečnosti, že na hradech a zámcích existovala už od 15. století praxe pořizovat při vlastnických změnách nebo při významných událostech soupisy majetku – inventáře, aby bylo zřejmé, co se zachovalo z minulosti a s čím lze počítat do budoucna. Dodnes se mnohé tyto inventáře v archivech zachovaly a jsou zdrojem mimořádně cenných informací. Inventury movitého majetku se ovšem na památkových objektech stále provádějí a výraz inventura tak zahrnuje tradiční i současný nástroj péče o hrady a zámky.

„Národní památkový ústav, který prvotřídní soubor státních hradů a zámků spravuje, slovem inventura vyjadřuje také záměr rekapitulovat a bilancovat dosavadní poznání a dlouholeté zkušenosti ze správy památek i formulovat nové cíle a vize do budoucnosti. Řada památkových objektů proto připravuje výstavy porovnávající stav nemovitostí před lety a dnes. Kasteláni plánují komentované prohlídky míst, která se za poslední roky nejvíce změnila, a s návštěvníky se při nich podělí i o vzpomínky na to, co všechno taková proměna obnášela. Vysvětlí také, jak se na hradech a zámcích připravují prohlídkové trasy, například jak se ze sbírek, tedy mobiliárních fondů, vybírají cennosti, které pak mohou návštěvníci na prohlídkových trasách obdivovat,“ vysvětluje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Příznivcům památek umožní projekt Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů hradů a zámků, pochopit principy fungování provozu památek a poznat zákulisí a důvody jejich proměn.

Hlavním sídlem projektu Velká hradozámecká inventura je malebný zámek Kratochvíle, renesanční klenot zasazený do působivého rámce jihočeské přírody, stavitelova zhmotněná vzpomínka na prosluněný italský venkov. V rámci zmíněného projektu představí pod názvem Renesance renesance proces a výsledky proměn, kterými v posledních letech památka prošla. Na stavební obnovu „vily“ navázalo restaurování ohromující malířské a štukové výzdoby, pak následovala nová instalace interiérů zámku podle inventářů posledních Rožmberků. Od 1. srpna do 1. listopadu letošního roku bude ve vstupní věži a velkém loveckém sále instalovaná výstava fotografií, která celý proces dokumentuje.

Obdobné výstavy však mají nebo připravují i další hrady a zámky, například v Raduni si expozici na zámku, v oranžerii, v sýpce a od srpna i v dalších prostorách mohou návštěvníci prohlížet už od začátku letošní sezony.. Také na sousedním zámku Hradec nad Moravicí zpřístupnili rozsáhlou výstavu k 35 letům obnovy zámku již začátkem dubna a nyní cmají v plánu vydání publikace na totéž téma. Středočeský Mníšek pod Brdy nabízí na výstavě v západním křídle srovnání podoby zámku v 70. letech minulého století a v současnosti. Fotografie pořízené před rekonstrukcí dokládají, jakou proměnou prošly zámecké interiéry i zámecký park během padesáti let. V druhé půlce července bude zpřístupněna výstava přibližující záchranu cenného zámeckého komplexu v severočeském Benešově nad Ploučnicí, který Národní památkový ústav soustavně obnovuje od roku 1992, kdy jej začal spravovat. Výstava dokumentuje rekonstrukci Horního zámku a hospodářské budovy od původního havarijního stavu bez podlah a stropů až po zámeckou expozici a moderního zázemí. Na fotografiích je zachycena i rekonstrukce střech, jejichž obnova mezi lety 1996 a 2015 stála téměř 15,6 milionu korun.

Na druhou polovinu prázdnin připravuje vernisáž západočeský zámek Nebílovy a také oblíbené Konopiště ve středních Čechách. Hrad a zámek Bečov v karlovarském kraji zahájí venkovní výstavu k 25 letům obnovy (spolu s výstavou Památky nás baví, představující edukační centra NPÚ) první srpnovou neděli. Areál hradu a zámku Bečov je v majetku státní památkové péče od roku 1969, zpřístupněn byl až v roce 1996. Celkově je možné náklady na průzkumy, projekty a obnovu areálu a jeho vybavení v letech 1990–2015 vyčíslit na téměř 100 milionů korun. Nejvíce peněz stál průzkum a stavební a památková obnova středověkého hradu – projekt konzervace a prezentace obdržel ocenění Europa Nostra. Následovat bude otevření výstavy v obnoveném skleníku Květné zahrady v Kroměříži a na třech hradech – severočeském Grabštejně, jihočeských Nových Hradech a moravském Bouzově.

Velkou hradozámeckou inventuru zpestří autentické zážitky a zkušenosti kastelánů či jejich spolupracovníků, o něž se s návštěvníky podělí při mimořádných prohlídkách. Kastelán zámku Kunštát Radim Štěpán nazval „své“ prohlídky Od gotiky po klasicismus,a zájemci je mohou absolvovat v neděli 30. srpna a v neděli 27. září, vždy v 10 a ve 14 hodin. Detailně se seznámí se stavebněhistorickým a majetkoprávním vývojem kunštátského zámku i s obdobím posledních 25 let, kdy hrad prošel celkovou obnovou, kterou by bylo možné stručně shrnuout větou „Jak se z mobilizačního skladu ministerstva vnitra stal zámek". Kastelán se podělí o vzpomínky na obnovu a restaurování interiérů, vytváření interiérových instalací podle zámeckých inventářů z 18.a 19. století a dobové ikonografie, o příběhy osobností, které na zámku žily, i příběhy "věcí", jež jim život zpříjemňovaly. Dva zářijové víkendy (5. a 6. 9, 12. a 13. 9), mohou navíc lidé využít k prohlídce Dolního zámku, tedy mladší části zámeckého areálu, který je obvykle nepřístupný a vzniká v něm centrální depozitář NPÚ, ÚPS v Kroměříži.

Zámek Dačice připravuje dva typy speciálních prohlídek: v neděli 9. srpna a v neděli 13. září zavede kastelán Jan Mikeš návštěvníky i na běžně nepřístupná místa v rámci netradičních prohlídek Od sklepa až po půdu. V neděli 13. září budou navíc probíhat prohlídky instalovaných depozitářů dačického zámku včetně historické koupelny barona Johanna Dalberga nazvané Dosud nevídáno!

Velká hradozámecká inventura ve Slatiňanech, tedy speciální prohlídka věnovaná tomu, jak pomáhají historické inventáře i poválečné soupisy sbírek a majetku při tvorbě hradních a zámeckých instalací, podle jakých pravidel expozice vznikají a co mají návštěvníkům v moderní době sdělovat, proběhne 28. září. Ještě o měsíc později, tedy 28. října, pořádá kastelánské prohlídky nazvané S kastelánem něco navíc státní zámek Litomyšl.

Z jiného úhlu se na minulost šlechtických sídel podívali v Zákupech, kde je až do konce sezony otevřena výstava Zapomenuté zámky. Představuje dnes nepřístupná či již neexistující šlechtická sídla v Libereckém kraji a okolí (Sloup, Svojkov, Mimoň, Zahrádky, Doksy, Hrubá Skála, Kopidlno, Jičíněves a další), předměty z původního vybavení těchto zámků, portréty jejich někdejších majitelů i historické fotografie jejich interiérů z doby před rokem 1945.

Stavební historii hradu se zaměřením na dobu románskou se o letních prázdninách věnují každý den v 11 a v 15 hodin na nádvoří jihočeského hradu Landštejn. Během Dnů evropského dědictví, tedy od 5. do 13. září, pokročí v čase dál a návštěvníci se dozvědí o osudu hradu v letech 1771–1990, kdy se téměř zdevastovaná památka dočkala svého znovuzrození, i o tom, co všechno dnes obnáší péče o kulturní památku.

Delikátnější náhled do minulosti nabízí na zámku Náměšť nad Oslavou aranžmá Stolování na zámku, které do 31. října doplňuje první prohlídkovou trasu. Je sestaveno pouze z autentických předmětů dochovaných v zámeckých depozitářích a lákavě vypovídá o historii stolování na náměšťském zámku.Na jihomoravském zámku Lysice vystavují naopak předměty z nepřístupných hradů a zámků, které jsou v lysických sbírkách uloženy. Protože je návštěvníci nemohou běžně vidět, nazývá se výstava, které potrvá až do 1. listopadu, Poklady depozitářů.

Na zámku Hrádek u Nechanic bude do 23. srpna otevřená výstava fotografií a dokumentů vztahujících se k vývoji sídla s názvem Hrádek u Nechanic a rod Harrachů. V sobotu 18. a v neděli 19. července ji oživí slavnost Přijelo panstvo!, která představí život na zámku před 120 lety. Při té příležitosti bude mimořádně zpřístupněna také hodinová věž a v případě příznivého počasí i její vyhlídka. Výstavu čerpající výhradně z vlastních depozitářů připravil také zámek Frýdlant: Do konce sezony bude v kapli zpřístupněna expozice Klenoty z depozitářů představující liturgické předměty, které se používaly při bohoslužbách v zámecké kapli (monstrance, ciboria, kalichy apod.).

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče Národní památkový ústav spravuje více než sto nemovitých památek – hrady a zámky, významné klášterní areály (Plasy, Kladruby u Stříbra, Sázava, Zlatá Koruna nebo Doksany), památky lidové architektury (Hamousův statek ve Zbečně, skanzeny Zubrnice, Vysočina a Příkazy) i technické památky 19. a 20. století (Důl Michal v Ostravě), z nichž většina je přístupná veřejnosti. Pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o historické zahrady a parky, typické součásti zámeckých i hradních areálů.