V roce 2014 uplyne 550 let od dokončení diplomatických misí, které vyslal český král Jiří z Poděbrad a Kunštátu k západoevropským panovnickým dvorům. Králova politická myšlenka nastolení míru v celém křesťanstvu byla vyvrcholením politického vzestupu šlechtického rodu, který patřil od 13. století k nejvýznamnějším a nejmocnějším činitelům středověké Moravy. Národní památkový ústav (NPÚ) jej představuje projektem Rok pánů z Kunštátu.
„Ústředním bodem celého projektu se stane krásný zámek Kunštát, který byl – ještě coby hrad – rodovým sídlem pánů z Kunštátu a který Národní památkový ústav spravuje od roku 2005. Kunštátský rok je pak součástí mezirezortního projektu Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých letech jsme se v rámci tohoto cyklu věnovali Rožmberkům, Pernštejnům a naposledy francouzským rodům spjatým s českými zeměmi. Celý cyklus je pak pro nás skvělou příležitostí pro spolupráci s dalšími předními paměťovými institucemi, jako je v letošním roce například Národní muzeum, Národní galerie nebo Moravský zemský archiv,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.
První vlaštovkou předznamenávající Rok pánů z Kunštátu je výstava Symboly moci a paměti. Výstava moravských zemských desek na Pražském hradě, přístupná od 3. dubna v místnosti Korunního archivu ve Starém královském paláci. Tři vzácné exempláře pergamenových obalů moravských zemských desek jsou z různých období, v nichž byli zemskými podkomořími – tedy jedinými kompetentními k zápisu do desek – příslušníci rodu pánů z Kunštátu. Obaly desek proto nesou jejich rodové znaky a dokládají urozenost a význam rodu Kunštátů mezi moravskou středověkou aristokracií. Řemeslně nadprůměrně kvalitně zpracované pavézy, středověké štíty pro pěší ozbrojence, se sv. Václavem a znakem Prahy, jsou zase jedinečným dokladem husitské vojenské tradice přetrvávající po celé 15. století. Stejně jako olejovou skicu Mikoláše Alše Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je lze vidět do 5. května 2014.
První akcí, která se odehraje v hlavním sídle rodu, tedy na dnešním státním zámku Kunštát, bude křest knihy Průvodce krajinou hradů. Středověké památky v povodí řeky Svratky a Svitavy, spojený s otevřením nového návštěvnického centra, který se uskuteční 25. dubna. Tato reprezentativní publikace se věnuje významným středověkým stavebním památkám: klášterům, kostelům, hradům a zříceninám v prostoru, v němž se v první polovině 13. století konstituovala rozsáhlá panství nejvýznamnějších moravských středověkých šlechtických rodů a církevních institucí – Kunštátů, pánů z Pernštejna, pánů z Lomnice, Boskoviců, kláštera Porta Coeli a kláštera v Doubravníku, s nimiž byl rod pánů z Kunštátu spojen majetkovými, příbuzenskými, mocenskými a kulturními vazbami.
Hlavní a nejvýznamnější akcí celého Roku pánu z Kunštátu, připravenou na sobotu 21. června, bude slavnostní otevření nové interaktivní expozice nazvané V erbu tří pruhů. Páni z Kunštátu a jejich hrad v dosud nepřístupných románsko-gotických sklepeních a v renesančních místnostech jižního křídla státního zámku Kunštát. Prezentovány zde budou dějiny rodu pánů z Kunštátu, ale také každodennost hradů jako středověkých sídel, a život na nich. Výstavou budou provázet jednotliví příslušníci rodu pánů z Kunštátu, jako reprezentanti určitých fenoménů, které středověký život na moravských hradech provázely.
Návštěvník tak bude seznámen nejen se samotným rodem, ale i se základními fakty týkajícími se osídlování „krajiny hradů“ v povodí řeky Svratky, stavbou zdejších panských sídel (Kunštát, Pernštejn, Boskovice, Veveří) a vzniku jednotlivých panství, dále cestováním ve středověku, vírou, náboženstvím a s nimi spojenými uměleckými díly, válkou a mírem, nemocemi a umíráním i středověkou kuchyní. Interaktivní výstava bude doplněna dětskými koutky a tištěným průvodcem expozicí.
Rok pánů z Kunštátu však své aktivity neomezí jen na hrad Kunštát, kulturními a výstavními projekty se zapojí i další místa a objekty, jejichž historie se rodu pánů z Kunštátu dotýká. Hrad Pernštejn, sídlo rodu Pernštejnů, který byl s Kunštáty příbuzensky spojen, zahájí v červenci výstavu Dlouhá cesta za krásou. Ta připomene diplomatické aktivity Jiřího z Poděbrad, zejména pak jeho mírové poselstvo na západní evropské panovnické dvory. Prostřednictvím uměleckých a umělecko-řemeslných předmětů přivezených poselstvem krále Jiřího z Poděbrad z cest představí dvorskou kulturu a umění této doby, jednotlivé panovníky a prostřednictvím autentických textů dvorské ceremoniály, které přijetí poselstva provázely. Dalšími objekty ve správě NPÚ, které se k oslavám v letošním roce připojí, jsou zámky Vizovice a Lysice a hrady Bouzov, Buchlov a Litice.
Na objektech ve správě NPÚ, které se k připomínce rodu pánů z Kunštátu připojily, bude navíc od 30. dubna 2014 prostřednictvím informačních tabulí připomenuta historie jednotlivých památek právě v souvislosti s majiteli či osobnostmi z rodu pánů z Kunštátu. V souvislosti s projektem Rok pánů z Kunštátu je však plánována ještě řada dalších akcí: zvláštní prohlídky vybraných památkových objektů, exkurze, dílčí výstavy ve významných kulturních institucích a vydání několika publikací vztahujících se k novým expozicím a památkám spjatým s rodovými dějinami.
Záštitu nad projektem Rok pánů z Kunštátu, který je součástí dlouholetého projektu s názvem Po stopách šlechtických rodů, přijali manželka prezidenta republiky paní Ivana Zemanová, ministr kultury ČR Daniel Herman a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Více informací o projektu Rok pánů z Kunštátu bude průběžně uveřejňováno na www.npu.cz/kunstatsky-rok/.
Dějiny rodu pánů z Kunštátu
Panský rod s erbem tří vrchních pruhů, nazývaný podle svého nejdůležitějšího sídla „z Kunštátu“, patřil od 13. století k nejvýznamnějším a nejmocnějším rodům středověké Moravy. Za zakladatele rodu je považován olomoucký kastelán Gerhard ze Zbraslavi, jeden z nepostradatelných dvořanů českých králů Přemysla Otakara I. a Václava I. Jeho syn, velmož Kuna, v divokých hvozdech na svazích Českomoravské vrchoviny založil rodový hrad Kunštát.
V následujících letech páni z Kunštátu majetkově pronikli do Čech a na pražský královský dvůr. Solidarita jednotlivých rodových větví, dostatek výrazných osobností a rozsáhlé majetky pak byly dostatečným zázemím pro oslnivou kariéru nejvýznamnějšího člena rodu, Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, jediného příslušníka české šlechty, který byl korunován českým králem.
Období vlády Jiřího z Poděbrad, spadající do časů „podzimu středověku“, se vyznačovalo tolerancí, smyslem pro kompromis a hledáním mírových řešení. Snad nejpozoruhodnějším činem byl Jiřího pokus jednat o spojenectví všech evropských vladařů a následné vyslání poselstva ke všem panovníkům křesťanského západu v roce 1465, které mělo demonstrovat panovníkovu moc i ochotu k diplomatickým jednáním za účelem nastolení míru.
Národní památkový ústav
Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury. Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče v České republice rovněž spravuje více než sto nemovitých památek. Většina z nich je veřejnosti přístupná a z konvolutu památek přímo ve správě NPÚ je sedm zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Národní památkový ústav v rámci zpřístupněných objektů pečuje také o cca 1,1 milionu sbírkových předmětů a též o typické součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky.
NPÚ však nespravuje pouze hrady a zámky, v jeho péči jsou i významné klášterní areály (Plasy, Kladruby u Stříbra, Sázava, Zlatá Koruna nebo Doksany), památky lidové architektury (Hamousův statek ve Zbečně, skanzeny Zubrnice, Vysočina a Příkazy), ale i technické památky 19. a 20. století, které vtiskly našim městům a krajině nezaměnitelný ráz (Důl Michal v Ostravě). Další informace jsou na www.npu.cz
Rok pánů z Kunštátu 2014 – kalendář akcí
3. 4. – 5. 5. Symboly moci a paměti. Výstava moravských zemských desek na Pražském hradě – prezentace nejvýznamnějších předmětů spojených s rodem pánů z Kunštátu
19. 4. Státní hrad Litice – přednášky o poděbradských stavebních úpravách hradu a jeho opravách. Litice jsou označovány za Jiříkův oblíbený hrad, možná se zde budoucí král narodil, určitě zde nechal ke staršímu jádru přistavět čtyřhrannou obytnou věž s kaplí, a obehnal hrad vnějším opevněním se vstupní bránou; na ní se dodnes nachází erbovní deska s kunštátskými znaky a nápisem Tato věž dělána za nejjasnějšího krále Jiřího, Českého krále, Markrabí moravského. V průběhu roku bude také zahájena výstavba naučné stezky přibližující fortifikační systém hradu.
23. 4. Památník Jiřího z Poděbrad – otevření zrekonstruované expozice v Poděbradech
25. 4. Průvodce krajinou hradů – křest publikace na státním zámku Kunštát
1. 5. – 30. 10. Jan Boček Kuna z Kunštátu – výstava na státním hradě Buchlov
10. – 18. 5. Rosa Mariae – výstava květinových vazeb na státním zámku Vizovice, který v rámci Roku pánů z Kunštátu připomene založení kláštera Smilheim, předchůdce nynějšího zámku. Zakladatelem kláštera obdařeného krásným jménem Rosa Mariae, tedy Růže Mariina, byl královský kastelán na hradě Brumově, Smil ze Střílek, příslušník rodu Kunštátů. A v jeho upomínku se Rosa Mariae, výstava živých květinových vazeb s růžemi, stane na týden součástí reprezentativní prohlídkové trasy zámku. O víkendu budou navíc součástí prohlídek krátká vystoupení připomínající dávnou legendu o založení kláštera.
21. 6. V erbu tří pruhů – otevření nové expozice na státním zámku Kunštát, představení průvodce expozicí
29. 6. Hold Jiřímu z Kunštátu – rytířský turnaj na koních na státním zámku Lysice. Na počest a před zraky krále Jiřího, který na Lysice zavítá po 550 letech, se na čestném nádvoří zámku odehraje turnaj s dřevci i meči, jehož vítěz bude samotným králem na závěr povýšen.
5. 7. – 7. 9. Dlouhá cesta za krásou – výstava na státním hradě Pernštejn připomínající umění a kulturu na západoevropských panovnických dvorech v časech poselstva Jiřího z Poděbrad
2.–3. 8. Bouzovský mumraj aneb markraběte Jošta turnaj na státním hradě Bouzov, který byl rodu pánů z Kunštátu darován Joštem, synem krále a císaře Karla IV. Součástí turnaje bude rytířská stezka pro děti O zlatý dukát markraběte Jošta, výuka tance a šermířského umění, soutěž O vavřínový věnec Hynka z Poděbrad, ukázky šermířských soubojů a života ve vojenském ležení, koncert renesančně-folkové skupiny a řemeslný jarmark s ukázkami tradičních řemesel.
9. 8. Tajemství středověku, oslavy s šermířskými, hudebními i tanečními vystoupeními a spoustou lahůdek – státní hrad Buchlov
září Prezentace opravy a restaurování omítek v hradní věži a kapli, vystavené Jiřím z Poděbrad a Kunštátu – státní hrad Litice
23. – 29. 8. Květina pro kastelána Kunu – výstava květinových aranžmá v reprezentačních salonech státního hradu Veveří
30. 8. Hradozámecká noc pro pány z Kunštátu – státní zámek Kunštát
26. 10. Kastelánské prohlídky – prohlídky státního zámku Kunštát s kastelánem
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
