Opětovnou žádost mohou podat i ty samosprávy, na které se v prvním kole pro jarní výsadbu již nedostalo. Naopak tam, kde letos uspěli, si musí s případným podáním žádosti počkat až na příští rok. Maximální výše nadačního příspěvku činí i pro podzimní sázení 150 000 korun.
„Vznik nových stromořadí či obnovu zanedbané zeleně v místech, kde dříve aleje existovaly, ale postupem času zpustly či zcela vymizely, podporuje Nadace ČEZ od roku 2011. Smyslem grantu je přitom zlepšení životního prostředí prostřednictvím podpory liniové výsadby stromů. Ze strany žadatele by tak mělo jít o výsadbu původních druhů dřevin a jejich odrůd, včetně pestrolistých a tvarově odlišných v podobě alejí, stromořadí a zelených bariér proti větru a prachu. Dále liniovou výsadbu stromů u veřejných budov či obnovu liniové zeleně na mezích v kombinaci stromy/keře pro možnost hnízdění ptáků. Podpora se týká i výsadby galeriové zeleně podél vodotečí a návesních nádrží,“ uvádí některé příklady výsadby Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ.
Čtyři sta podpořených projektů výsadby zeleně a 92 125 vysazených stromů; to je osmiletá bilance grantu Stromy z let 2011 až 2018. Letos v rámci jarní výsadby do ní zatím přibylo dalších 25 projektů za celkem 2 970 691 korunu, přičemž některé z nich ještě čeká realizace právě v květnu. Města a obce vysazují převážně lípy, javory a habry, různé druhy jehličnanů a ovocných stromů či rozmanité okrasné keře, a to jak v obydlených místech, tak i ve volné krajině. Někde byly ozdraveny původní aleje u silnic a polních cest, jinde byla obnovena, případně zcela nově vznikla, liniová, sadová či parková výsadba. „Jeden strom přitom za svůj život odebere z atmosféry přibližně jednu tunu CO2. Celkově tak stromy vysazené za podpory Nadace ČEZ zadrží více než 92 tisíc tun CO2,“ dodává Michaela Ziková.
Kromě okrasného účelu na mnoha místech slouží vzrostlé listnáče a jehličnany například i jako protiprašná nebo protihluková bariéra, případně větrolam. Jsou přirozeným úkrytem a zdrojem potravy pro drobné živočichy. Šikovně umístěná zeleň také snižuje negativní důsledky urbanizovaného prostředí. Funguje jako významný producent kyslíku, částečně vzduch zbavuje škodlivých plynů a pachů. Zdaleka tak neplní jen estetickou funkci, navíc je schopna i zvyšovat vlhkost vzduchu a tlumit výkyvy teploty.
„Stromy jsou totiž obrovské chladicí systémy bez účtů za elektrickou energii. Využívají sluneční energii na přeměnu kapalné vody ve vodní páru, čímž chladí své okolí. Za horkého počasí je povrchová teplota lesa srovnatelná s teplotou vodní hladiny blízkého rybníka, zatímco nedaleká suchá louka a silnice s asfaltovým povrchem jsou o více než 20 °C teplejší. Energetický ekvivalent chlazení výparem je přibližně 70 KWh na každých 100 litrů transpirované vody, což je energie srovnatelná s výkonem klimatizačních zařízení pro dvě domácnosti. To je vlastně také další z pozitivních důvodů, proč Nadace ČEZ výsadbu nové zeleně ve městech a obcích či v jejich bezprostředním okolí podporuje,“ uzavírá Michaela Ziková.
Více podrobností ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
