Tři z pěti oceněných vědců jsou z Akademie věd ČR. Cenu za nejlepší základní výzkum převzala archeoložka Gabriela Blažková z Archeologického ústavu AV ČR, hydrobiolog Jiří Kopáček z Biologického centra AV ČR, Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ČR, biochemička Michaela Rumlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Lukáš Sekanina z Vysokého učení technického v Brně.
„Věda má poskytovat volnost, čas a právo na omyl,“ zdůraznil na slavnostním udílení cen náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Reagoval tím mimo jiné na situaci z letošního jara, kdy Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil závěry kontroly Grantové agentury ČR. Překvapivě jí vytýkal neprovázanost výzkumu a praxe. Proti stanovisku NKÚ se postavila také Akademie věd ČR. Je to právě nezávislost a svoboda vědeckého bádání, která lidstvo od nepaměti vedla k těm nejpřekvapivějším objevům.
Grantová agentura ČR je jediná instituce v České republice, která poskytuje z veřejných prostředků finanční podporu projektům základního výzkumu. Ceny předsedkyně Grantové agentury ČR se udělují jednou ročně právě za mimořádné výsledky při řešení projektů v oblasti základního výzkumu.
„Úroveň projektů, jejichž výsledky byly hodnoceny jako vynikající, je čím dál tím vyšší, což nás nesmírně těší, ale zároveň nám to ztěžuje výběr těch nejlepších mezi nejlepšími. Proto jsme také letos ocenili celkem pět projektů,“ řekla Alice Valkárová.
Gabriela Blažková zkoumala „poklady“ z Pražského hradu
Gabriela Blažková analyzovala více než 680 kusů keramiky a jejích fragmentů, 250 skleněných předmětů i zbytky železa a kostí nalezených v renesančních odpadních jímkách Pražského hradu. Některé tyto poklady se dokonce podařilo spojit s konkrétními obyvateli Pražského hradu a dát tak nehlédnout do vybavení domácností personálu císařského dvora. Výsledkem výzkumu je dvoudílná česko-anglická monografie.
Jiří Kopáček potvrdil, že přírodě se nejlépe daří bez zásahu člověka
Hydrobiolog Jiří Kopáček a jeho kolegové zkoumali dopad kalamity kůrovce v roce 2014 na lesní, půdní i vodní ekosystémy na Šumavě. Vědce zajímalo, jak odumření stromového patra po napadení kůrovcem ovlivní kyselost, chemické složení a oživení vody Plešného jezera, které bylo v minulém století vážně postiženo kyselými dešti. Ukázalo se, že navzdory mnoha katastrofickým předpovědím se celý přírodní systém i bez zásahu člověka velmi rychle zotavuje.
Ivana Orlitová studuje vznik galaxií
Mladá vědkyně Ivana Orlitová se svým týmem přispěla k vyřešení zásadní kosmologické otázky ohledně zdrojů, které ionizovaly vesmír v jeho počátcích. Krátce po velkém třesku sehrála důležitou roli tzv. reionizace, kdy se po zformování prvních galaxií proměnil okolní atomární plyn v plyn ionizovaný, přičemž v tomto stavu zůstal ve velké míře dodnes. Pro svůj výzkum využila i Hubbleův kosmický dalekohled, který je umístěný na oběžné dráze Země.
Michaela Rumlová přináší naději pro HIV pozitivní pacienty
Biochemička Michaela Rumlová svou prací otevírá nové cesty pro přípravu účinných antivirotik. K léčbě pacientů nakažených virem HIV se nyní používá kombinovaná terapie, která spočívá v současném podávání několika specifických látek, tzv. inhibitorů, jež mají blokovat životní cykly viru. Bohužel často dochází k tomu, že virus se stane vůči podávaným lékům rezistentní.
Lukáš Sekanina programuje umělou inteligenci
Odborník v oblasti počítačových systémů Lukáš Sekanina se svým týmem vyvinul nové metody umožňující optimalizaci číslicových obvodů. Cílem oceněného projektu bylo vytvořit na bázi evolučního návrhu nové metody optimalizace pro obvody, které jsou důležité v počítačových architekturách. Nechal se inspirovat principy biologické evoluce, např. mutací a křížením. Mezi sebou spolupracovali odborníci z oblasti umělé inteligence a návrháři počítačových obvodů.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
