„Výstava zahrnuje více než dvacet vzácných a starých arménských tisků, nejen liturgického a hudebního charakteru,“ říká kurátor výstavy Haig Utidjian a připomíná, že se tato akce koná i při příležitosti 350. výročí od vytištění první arménské bible v Amsterodamu a 25. výročí nezávislosti Arménské republiky. „Jsem šťastný, že můžeme návštěvníkům představit opravdu rozsáhlý průřez arménskými tisky. Od ranných děl sv. Řehoře z Nareku, až po známé české knihy, přeložené do arménštiny. Jaké to jsou? Třeba O chytré kmotře lišce od Josefa Lady nebo Haškův Švejk, “ dodává Haig Utidjian. Mezi nejstarší exponáty výstavy patří například Misál z roku 1513, hymnář z roku 1664 či Bible z roku 1666.
Výstava je rozdělená do pěti sekcí. První část výstavy se zaměřuje na nejranější arménské publikace, historii prvních vydání bible a rituálních knih, ale zahrnuje také tištěné materiály obecnějšího rázu, včetně mapy z 18. století nebo třeba knihu arménské mluvnice z 19. století. Druhá část expozice se skládá z bohatého dědictví spisů sv. Řehoře z Nareku – největšího spisovatele všech dob, světce a mystického básníka. Následující část výstavy představí arménskou církevní hudbu a výběr českých překladů arménské literatury, které reprezentují například knihy Josefa Lady, Josefa Čapka nebo Jaroslava Haška. Závěr expozice se věnuje arménské genocidě.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva