Nejvyšší soud posuzoval, zda samotné zveřejnění citlivých údajů badatelům o osobách pronásledovaných bývalým režimem, v souladu se zákonem o archivnictví, může být považováno za protiprávní jednání, zakládající odpovědnost žalované za tvrzenou škodu. Vycházel přitom z nálezu Pléna Ústavního soudu sp. zn. 3/14 ze dne 20. 12. 2016, podle něhož k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce nemohlo dojít pouhým nahlížením do archiválie podle napadeného ustanovení, nýbrž až případným postupem ostravské pobočky České televize. Žalovaná nepostupovala protiprávně, jestliže zpřístupnila informace o žalobci, včetně citlivých informací, badateli (badatelům), neboť postupovala v souladu s veřejným zájmem na poznání minulosti a vypořádání se s ní.

Celý text anonymizovaného rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2951/2012 je k dispozici ZDE.

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., soudce občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu

Psali jsme:

NS zrušil rozsudek nad Dalíkem kvůli právní kvalifikaci

Víme, co dostalo Marka Dalíka z vězení. A máme důkaz

Karol Hrádela: Chrání česká justice zločince?

Chyby v rozsudku nad Dalíkem. Co mohlo stát za tím, že jej v týdnu propustili?