Nemocnice Na Homolce a Ústav pro péči o matku a dítě spojily své síly,

Ihned po jejím narození totiž museli neurochirurgové na Homolce vyřešit prasklou výduť mozkové cévy, která těhotnou maminku, a tím i její dcerku, ohrožovala na životě. Tato spolupráce odborníků ze dvou pražských specializovaných zdravotnických zařízení je zcela unikátní a nebyla nikdy před tím vyzkoušena. Přesto hned napoprvé skvěle zafungovala.

Paní Jana Soustružníková byla v druhé polovině června v 39. týdnu těhotenství, když ji jedné noci přepadly obrovské bolesti v podbřišku, pokračující do kyčlí. Jen malou chvíli je považovala za poslíčky blížícího se porodu. „Poté se přidalo úporné, nepřetržité zvracení, třeštila mi hlava, brněla polovina obličeje a strnula mi šíje, takže jsem hlavou nemohla hnout,“ vzpomíná paní Jana, co ji a jejího přítele Zdeňka přimělo okamžitě volat záchrannou službu. „Pacientka k nám dorazila s neurologickými příznaky, proto byla převezena k neurologickému konziliu a na CT vyšetření do Všeobecné fakultní nemocnice,“ popisuje MUDr. Jan Drahoňovský, náměstek ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě. Neurologové u ženy prokázali na CT krvácení pod tenkou plenu mozkovou, u kterého se předpokládá jako zdroj prasklé aneurysma, čili výduť na mozkové cévě. Bylo třeba jednat rychle.

Nemocnice Na Homolce je cerebrovaskulárním centrem, to znamená, že má potřebné technologie i odborníky a poskytuje špičkovou péči o pacienty s onemocněním mozku, včetně cévních problémů. „Krvácení pod tenkou plenu mozkovou z prasklého aneurysmatu je závažné onemocnění, na které velké množství pacientů umírá bezprostředně po vzniku krvácení a další část z těch, kteří se dostanou do zdravotnického zařízení, může být následně velice těžce neurologicky postižena. Navíc hrozí, že výduť po čase praskne znovu a další krvácení bude mít horší následky, než to první,“ vysvětluje MUDr. František Remeš, zástupce primáře Neurochirurgického oddělené Nemocnice Na Homolce. Pacienti s prasklým aneurysmatem na mozkové cévě se k lékařům dostávají v různém stavu: někteří jsou v bezvědomí, jiní mohou být při vědomí a mívají typické příznaky – jsou zmatení, neklidní, bolí je hlava, mají strnulou šíji. To byl i případ paní Jany.

Zatímco příznaky krvácení pod tenkou mozkovou plenu měla paní Jana typické, její stav byl naopak pro Nemocnici Na Homolce zcela netypický. „Snažili jsme se společně s neurochirurgy Nemocnice Na Homolce vymyslet pro pacientku nejoptimálnější způsob řešení jejího akutního zdravotního problému. Situace byla komplikována skutečností, že Nemocnice Na Homolce disponuje potřebnou technologií a zkušenostmi s neurochirurgickým řešením těchto stavů, ale nemá vlastní porodnici,“ říká doktor Drahoňovský. Při převozu rodičky zpět do porodnice by však hrozilo kvůli její neurologické diagnóze nebezpečí z prodlení. Proto nakonec lékaři obou nemocnic jako nejbezpečnější způsob zvolili netradiční řešení - současné provedení císařského řezu a neurochirurgické operace na Neurochirurgickém oddělení NNH za pomoci výjezdní porodnicko – neonatologické skupiny z ÚPMD..

Okamžitě poté, co paní Janu přijali na jednotku intenzivní péče Neurochirurgického oddělení NNH, přistoupili lékaři pod vedením porodníka z ÚPMD k porodu císařským řezem. „Z porodnického hlediska jsem byl vybaven pouze potřebným šicím materiálem pro císařský řez, ostatní zajišťoval tým neurochirurgického operačního sálu. Asistoval mi primář Petr Popelka z Gynekologického oddělení Nemocnice Na Homolce. Podmínky pro provedení císařského řezu nebyly z hlediska porodníka nijak mimořádné,“ konstatuje doktor Drahoňovský. Ihned po příchodu malé Anežky na svět ji do péče převzal přítomný neonatolog ÚPMD MUDr. Jan Širc, který měl k dispozici specializovanou transportní službu, zajišťující převoz novorozenců mezi nemocnicemi, a Anežka putovala do ÚPMD.

Současně s porodem museli ženě začít pomáhat i neurochirurgové NNH. „Stav ženy se rychle zhoršoval už během jejího přijetí, vznikal u ní takzvaný hydrocefalus, což je rozšíření komorového systému mozku v důsledku městnání mozkomíšního moku,“ vysvětluje doktor Remeš, proč paní Janě ihned zavedli komorovou drenáž s čidlem pro kontrolu nitrolebního tlaku. Drenáž zajistila odvod tekutiny, která by jinak mozek utlačovala. Po porodu okamžitě převezli pacientku na vedlejší angiografický sál, kde již byli připraveni další lékaři. Angiografické vyšetření potvrdilo jako zdroj krvácení aneurysma na jedné z cév. Lékaři proto ihned provedli takzvaný coiling – pod rentgenovou kontrolou zajistili uzávěr cévní výdutě, aby již nezpůsobovala žádné zdravotní nebezpečí. „To vše se odehrálo během několika hodin. Žena tedy v rychlém sledu prodělala porod, neurochirurgickou operaci a endovaskulární uzávěr výdutě,“ shrnuje doktor Remeš a dodává, že vše dobře dopadlo a paní Jana je podle poslední kontroly na neurochirurgii již v pořádku.

Paní Janu teď ještě občas pobolívá hlava, mívá návaly únavy či reaguje na změny počasí. Ve srovnání se dny bezprostředně po cévní mozkové příhodě se to však vůbec nedá srovnat. „Měla jsem velké štěstí, které se opakovalo v řadě momentů,“ říká šťastná maminka tříměsíční Anežky, jež si nemůže vynachválit lékaře, kteří ji i dcerku zachránili. Současně ale nedá dopustit na svého přítele a otce Anežky: „Dostal z porodnice domů čtyřdenní dítě a postaral se o ně naprosto skvěle. Švagrová mu ukázala, jak sterilizovat lahvičky a poradila se základními věcmi. S pomocí své maminky, Anežčiny babičky, pak již vše zvládl doma sám až do doby než mne z Homolky propustili domů. A to za mnou do nemocnice ještě každý den jezdil!“

Zatímco porod na neurochirurgickém sále byl v Nemocnici Na Homolce zcela ojedinělým, není malá Anežka úplně prvním miminkem, které v této nemocnici přišlo na svět. Výjimečně se stává, že závažné onemocnění těhotné ženy vyžaduje okamžitý odborný zásah specialistů z Homolky, přičemž před samotnou operací matky je třeba porodit dítě. „Na našem oddělení jsme takto v posledním desetiletí s pomocí porodníků z Fakultní nemocnice Motol přivedli na svět dvě miminka. V roce 2007 se tu narodilo dítě maminky, kterou postihlo krvácení do mozku, o rok později pak miminko ženy, trpící zhoubným nádorem v páteři,“ dodává primář Popelka.

Otázka na MUDr. Františka Remeše, zástupce primáře Neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce:

Co to je coiling?

Jedná se o uzávěr aneurysmatu přístupem z vnitřku cévy, čili endovaskulárně. Do cévního řečiště z třísla zavedeme katetr, jehož konec se dostane až do výdutě mozkové cévy. Postup kateru sledujeme pod rentgenem. Dutým katetrem poté do aneurysmatu zavedeme speciální platinové spirálky. Ty mají tvarovou paměť, roztáhnou se, výduť vyplní a postupně se na nich vytvoří koagulovaná, čili sražená krev. Výduť tedy ztrombotizuje a uzavře se.

Otázky na MUDr. Jana Drahoňovského, náměstka ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě

Je nějaký rozdíl, provádíte-li císařský řez zdravé mamince, a když se jedná o porod u ženy s život ohrožující diagnózou?

Z hlediska průběhu operace nikoliv. Existují situace, které zvyšují riziko císařského řezu. V tomto případě se však jednalo spíše o riziko z pohledu anesteziologa a neurochirurga, a tam jsme měli jistotu, že je pacientka velmi dobře zajištěna. Z hlediska porodnického se jednalo a standardní císařský řez, byť v ne zcela obvyklých podmínkách.

Měl jste už podobnou zkušenost výjezdu na porod mimo ÚPMD Vy nebo Vaši kolegové?

Pokud vím, tak z porodnického hlediska se jednalo o ojedinělou situaci a nevím o podobném případu. V ÚPMD koncentrujeme těhotenské patologie z celé České republiky, ale standardem je řešení na našem domácím pracovišti. Nevím o žádném jiném případu, kdy by porodník z ÚPMD či jiné pražské kliniky vyjížděl k porodu do jiného zdravotnického zařízení. Jiná situace to je z hlediska neonatologického – transportní služba pro novorozence má dlouhodobou tradici s výjezdy k předčasným či patologickým porodům do malých nemocnic. Ty nejsou vybavené pro péči o nezralé novorozence, a v případech, kdy již není dostatek času na převoz těhotné ženy ještě před porodem, vyjíždí neonatolog za nimi.