Byl jedním ze zakladatelů české virologie a imunologie. Věnoval se především výzkumu virů influenzy a parotitidy, ale zejména klíšťové encefalitidy. Vybudoval Ústav sér a očkovacích látek v Praze a byl jeho přednostou od založení v r. 1956 až do r. 1985. Se svým týmem se věnoval výzkumu a výrobě virových vakcín proti variole, vzteklině, spalničkám a příušnicím. Působil jako vysokoškolský pedagog.
Jako odborník byl uznáván i v mezinárodním kontextu. Až do r. 2008 byl více než 50 let aktivním spolupracovníkem WHO právě v oblasti výzkumu vakcín a účastnil se prací při eradikaci poliomyelitidy.
Jak již uvedeno výše, začátky jeho laboratorní práce jsou spojeny se strakonickou nemocnicí. Nastoupil zde v době zavření vysokých škol za nacistické okupace 1. 8. 1944 jako laborant a pracoval v laboratoři strakonické interny pod vedením MUDr. Cvrčka a prof. Hloucala. Obdivuhodně rychle zvládl nejen tehdy velmi pracné metody biochemické, hematologické a mikrobiologické, ale už tehdy se projevilo jeho velké nadání k experimentální práci.
Jeho vzpomínky na toto období hovoří samy za sebe: „Laboratoř strakonické interny, to byl můj ráj na zemi. Byl jsem ve svém živlu, tíhu množství práce jsem necítil, ... práce mě úžasně bavila, přípravu a barvení mikroskopických preparátů jsem ovládal už z domova, jenom techniku jsem se snažil dále vylepšovat. Nepřeženu, když řeknu, že si mě doktoři oblíbili, občas mě pochválili... a neformálně jmenovali vedoucím laboratoře a primář Hloucal mi zvedl měsíční plat o 100 korun!“
Ještě v roce 2016 měl pan docent živý zájem o strakonickou nemocnici a její laboratoře – rozvoj laboratorních metod a přístrojové vybavení sledoval s potěšením.
Kromě píle a nadání měl pan docent vrchovatou měrou i to, čemu se říká „kouzlo osobnosti“, byl široce vzdělán i v historii a umění. Tato renesanční osobnost, svým způsobem nenahraditelná, bude chybět jak z hlediska odborného, tak i lidského.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
