Nezaměstnanost v říjnu opět klesla, lidí bez práce je nejméně od února 2009

Situace na trhu práce se nadále vyvíjí pozitivně. Česká ekonomika je v dobré kondici a její pokračující růst potvrzuje i fakt, že zaměstnavatelé počítají také v dalších měsících s tím, že budou nabírat nové zaměstnance. Ještě stále dobíhají sezónní práce a značný díl odvádí proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli, cílený přístup k uchazečům o zaměstnání a v neposlední řadě pak i podpora státu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).

„V tomto ohledu se pozitivně projevuje i vyšší informovanost firem o možných nástrojích APZ, které jim naši zaměstnanci v rámci monitoringu představují. Výsledkem úspěšné snahy zaplnit pozice, jež zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR nabízejí, je mimo jiné pokles jejich počtu v evidenci úřadu. Navíc řada zaměstnavatelů už, po letním výpadku, v řadě činností doplnila stavy zaměstnanců,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „V nadcházejících měsících by mohla nezaměstnanost stagnovat nebo, s postupným utlumováním sezónních prací a ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou, mírně vzrůst. V meziročním srovnání by měla zůstat na nízkých hodnotách“.

Nejnižší nezaměstnanost hlásí okresy Praha-východ (2,6 %), Rychnov nad Kněžnou (2,8 %), Prachatice (3,1 %), Benešov (3,4 %), Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Jičín a Mladá Boleslav (shodně 3,5 %). Podíl nezaměstnaných stejný nebo větší než republikový průměr vykázalo 31 regionů. Nejvyšší byl v okresech Most (11,3 %), Karviná (11 %), Ústí nad Labem (10,6 %), Bruntál (10,4 %), Ostrava - město (10,1 %), Chomutov (9,4 %), Sokolov (8,5 %) a Děčín (8,3 %).

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v říjnu 73 okresů - největší Rychnov nad Kněžnou (o 8,7 %), Ústí nad Orlicí (o 6 %), Brno - venkov (o 5,1 %), Mladá Boleslav (o 5 %), Pelhřimov a Plzeň-sever (shodně 4,9 %), Šumperk, Svitavy a Frýdek - Místek (shodně o 4,6 %). Naopak nárůst podílu nezaměstnaných osob hlásí 4 regiony, nejvyšší pak okres Sokolov (o 1,5 %), Český Krumlov (o 1,1 %), Jindřichův Hradec (o 0,9 %) a Znojmo (o 0,2 %).

Jak už bylo řečeno - kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na trhu práce pozitivně podepisuje také proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli. V rámci monitoringu volných pracovních míst kontaktují jeho zaměstnanci firmy a obce, vyhledávají volné pozice pro uchazeče o zaměstnání a seznamují je nejen s jednotlivými nástroji a opatřeními APZ, jejichž složení vychází z potřeb konkrétních zaměstnavatelů a konkrétního regionu. Výsledkem je mimo jiné vysoký počet volných pracovních míst v databázi ÚP ČR. V uplynulém měsíci jich úřad evidoval celkem 107 324 - o 1 249 méně než v září a o 49 107 více než před rokem.

Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době 4 uchazeči. Z toho nejvíce v okresech Ústí nad Labem (15,4), Bruntál (15), Karviná (14,8), Most (12,2) a Sokolov (11,1). Z celkového počtu nahlášených volných pozic jich bylo ke konci října 10 014 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP). Celkem 31 774 míst nabízeli zaměstnavatelé absolventům a mladistvým.

Zaměstnavatelé měli v říjnu největší zájem o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, kováře a nástrojáře, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy či obsluhu pojízdných zařízení. Dále hledali slévače, svářeče, prodavače, kuchaře, řemeslníky a kvalifikované stavební dělníky, číšníky a servírky, pracovníky v administrativě a pojišťovnictví, zpracovatele masa, ruční baliče, skladníky, šičky, obchodní zástupce, operátory call center nebo uklízeče. Přednost dávali kvalifikovaným specialistům s praxí.

Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory (např. svářeč, slévač, soustružník, obráběč, zámečník, potrubář, nástrojář, elektrikář, mechanik a opravář strojů, řezač plamenem, páječ, seřizovač, obsluha CNC či důlních stojů). Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance.

Během října se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 45 727 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet nižší o 13 865 osob, meziročně pak klesl o 5 016 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 57 187 klientů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči). To je o 11 179 méně než v září a o 3 016 méně než v říjnu 2014. Novou práci získalo 37 537 lidí - o 6 574 méně než v předchozím měsíci a o 1 164 méně než před rokem. Celkem 9 667 z nich ji našlo díky přímé aktivitě Úřadu práce ČR.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Podle věku převažovali nezaměstnaní nad 50 let - 131 661 osob - a tvořili 30,6 % z celkového počtu uchazečů, mladí lidé mezi 20 –24 lety, uchazeči ve věku 35 – 39 let a v některých regionech nezaměstnaní mezi 40 – 44 roky. Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků v oblasti ochrany a ostrahy, řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví nebo řidičů motocyklů a automobilů (kromě nákladních). Značnou měrou se na složení uchazečů podílejí dlouhodobě evidovaní klienti. Z celkového počtu lidí bez práce bylo těch, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců, 45,2 % - celkem 194 367 osob. Právě na ty, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, se chce zaměřit i generální ředitelka ÚP ČR.

„Je nutné s nimi ještě více individuálně pracovat, komunikovat se školami a vést zájemce při jejich výběru tak, aby zvolili ten nejvhodnější obor. Obor, ve kterém budou mít vysoké šance na uplatnění,“ zdůrazňuje Kateřina Sadílková. V tomto ohledu pomáhá ÚP ČR zájemcům v rámci burz práce, přehlídek škol a veletrhů řemesel, které právě v tomto období pořádá v hojném počtu po celé republice. Jejich výhodou je, že lidé najdou na jednom místě zástupce řady zařízení, mohou si prohlédnout práce studentů či se osobně informovat o tom, co která profese obnáší a jaké možnosti studia školy nabízejí. V neposlední řadě se dozví také informace o následném uplatnění na trhu práce.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci října podpořil v rámci nástrojů APZ celkem 57 585 uchazečů a zájemců o zaměstnání, z toho 26 118 tvořili lidé nad 50 let. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech oborech. Trh práce značně ovlivňují i projekty financované jak z národních, tak evropských peněz.

V předchozím měsíci se podařilo Úřadu práce ČR umístit na VPP 21 300 lidí. Tento nástroj APZ patří mezi ty nejvíce využívané a společně se SÚPM je tradiční vlajkovou lodí. Je určen pro pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání především v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích při opravách veřejného majetku, v charitě, ve zdravotnických či kulturních zařízeních, sociálních službách, v rámci zaměstnávání osobních asistentů ve školství či dohledové služby, asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo zimních či jarních údržbách. Systém VPP je výhodný pro všechny zúčastněné strany. ÚP ČR pomůže uchazečům o zaměstnání získat na určitou dobu práci. Obce a kraje zase tolik potřebné zaměstnance, které by nemohly zaměstnat na stálo.

„Cílem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je umožnit především dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům o zaměstnání získat nebo si oživit pracovní návyky, a tím pádem si zvýšit šance na získání zaměstnání na trhu práce,“ vysvětluje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín

SÚPM vyhrazená hrají prim především u firem. Díky podpoře v této oblasti dostalo v říjnu šanci získat zaměstnání 21 303 uchazečů. Celkem 83 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji firmy využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, ostraze, obchodě, ve službách, stavebnictví, zemědělství, strojírenství či charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, čerpadláře, kosmetičky, holiče, výrobní a montážní dělníky a řemeslníky, sociální pracovníky nebo skladníky. Celkem 2 655 nezaměstnaných si mohlo na základě příspěvku na SÚPM otevřít svou živnost. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, ve stavebnictví (zedník, truhlář, podlahář), v zemědělství, lesnictví, obchodě či administrativě.

Uchazečům vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 10. 2015 se jich účastnilo celkem 9 675 lidí. Nejčastěji jsou realizovány rekvalifikace zaměřené zejména na základní počítačové dovednosti a práci v sociálních službách. Je zájem i o svářečské kurzy, kurzy účetnictví či pro strážné. Velmi častými rekvalifikacemi jsou kurzy za účelem získání řidičských oprávnění pro řidiče nákladních automobilů a autobusů, včetně profesních průkazů. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky kurzů nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním. Roste také zájem lidí o zvolené rekvalifikace, na které Úřad práce ČR přispívá.

V předchozím měsíci opadla hlavní vlna příchodu absolventů do evidence ÚP ČR. Meziměsíčně jich bylo o 1 492 méně. Bez práce bylo k 31. 10. 2015 celkem 21 597 bývalých studentů (říjen 2012 – 32 506, říjen 2013 – 37 503, říjen 2014 – 27 930). Na konci října evidoval ÚP ČR 25 238 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 1 355 a meziročně pak o 6 439 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 5,9 % (září 2015 – 6 %, říjen 2014 – 6,1 %).

V evidenci Úřadu práce ČR převládají absolventi se středním odborným vzděláním, tj. vyučení, a absolventi středních odborných škol s maturitou. Nejpočetněji jsou mezi nezaměstnanými zastoupeni bývalí studenti středních škol zaměřených na gastronomii, hotelnictví a turismus. Hůře hledají uplatnění na trhu práce také absolventi oborů jako je podnikání, osobní a provozní služby. V případě vysokoškoláků nejčastěji přicházejí na ÚP ČR ti, kteří vystudovali ekonomii. Naopak nejméně je bývalých posluchačů lékařských, právnických či strojírenských vysokých škol. V případě všech mladých lidí platí, že největší šance na získání práce mají absolventi technických a řemeslných oborů. Aby jim ÚP ČR co nejvíce zjednodušil vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají postupovat, pokud zaměstnání nenajdou.

Této skupině uchazečů o zaměstnání věnuje ÚP ČR zvýšenou péči, ať už v rámci APZ nebo cílených projektů. Jedním z programů určených mladým nezaměstnaným je projekt Odborná praxe pro mladé do 30 let. K 31. 10. 2015 do něj bylo zapojeno celkem 668 uchazečů.
V uplynulém měsíci bylo bez práce 227 692 žen (52,9 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 57 030 OZP (13,2 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Osoby se zdravotním postižením patří mezi skupiny uchazečů ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností, proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu jejich pracovního uplatnění. V rámci chráněných pracovních míst (CHPM) finančně podpořil ke konci října 1 679 OZP (z toho jich 43 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, obslužným pracovníkům výrobních linek, řemeslníkům, v osobních a úklidových službách, administrativě, prodeji a ostraze, prodavačům, skladníkům, operátorům call centra apod. Celkem 96 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz CHPM.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 85 241 lidí, tj. 19,8 % všech uchazečů vedených v evidenci (září 2015 – 19,6 %, říjen 2014 – 18,5 %). O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 96 083 klientům.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za září 2015, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU: ČR 4,6 %, EU28 9,1 %. Nižší nezaměstnanost v rámci sezónně neočištěných dat než v České republice byla už jen v SRN (4,3 %). Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti činila v ČR 4,8 % a v EU28 9,3 %. V ČR tak byla po Německu (4,5 %) druhá nejnižší v Evropě.

Pozitivní vývoj na českém trhu práce potvrzují i výsledky ČSÚ. Podle nich bylo z evropských regionů nejméně lidí, kteří jsou déle než jeden rok bez práce, v Praze. S mírou dlouhodobé nezaměstnanosti 0,8 % se hlavní město ČR loni dělilo o první místo s Horním Bavorskem a Západním Rakouskem.

Podrobnosti jsou k dispozici na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.