Nová publikace FNUSA-ICRC mapuje Cesty ke zdraví

31.08.2016 8:41

Životní styl a jeho vazba na srdečně-cévní nemoci je hlavním tématem nové publikace „Cesta ke zdraví“, kterou vydalo v těchto dnech Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Nová publikace FNUSA-ICRC mapuje Cesty ke zdraví
Foto: FNUSA
Popisek: FNUSA-ICRC

Autorka MUDr. Šárka Kunzová z výzkumného týmu FNUSA-ICRC Kardiovize Brno 2030 v ní společně se spolupracovníky zdůrazňuje komplexní vztah životního stylu a zdraví, soustřeďuje se především na vysvětlení souvislostí a poskytuje tipy na praktickou realizaci odborných doporučení.

Úvodní test umožní čtenáři prostřednictvím osmnácti otázek identifikovat rizikové oblasti v jeho životním stylu a dle toho jej nasměruje na konkrétní kapitoly věnované jednotlivým tématům: pohybu, výživě, pitnému režimu, alkoholu, kouření, psychosociálním faktorům, spánku a kontrole zdravotních parametrů. Každá kapitola obsahuje vysvětlení vztahu konkrétního faktoru ke zdraví, motivaci ke změně, podněty k sebereflexi a odpovědi na praktické otázky týkající se daného tématu.

V první kapitole jsou představeny příčiny aterosklerózy, chronického poškození cévní stěny, rozvíjejícího se v průběhu života. „Z velké části jsou za tuto poruchu zdraví, dle odhadů téměř z osmdesáti procent, zodpovědné faktory, které ovlivnit můžeme. Patří k nim vedle kontroly krevního tlaku a dalších zdravotních parametrů například nedostatek pohybu, sedavý životní styl, nevhodné složení stravy či nadměrný stres,“ uvádí autorka. Upozorňuje také, že základy životního stylu formuje rodina už od dětství. „V dospělosti se ale můžeme do značné míry rozhodnout sami, co nám vyhovuje a co nikoli,“ dodává. Lidé se rodí s určitou genetickou výbavou a dispozicí k chronickým nemocem, aktivita příslušných genů je ale modifikována, zvyšována či naopak snižována stylem života.

Publikace uvádí vhodné druhy pohybového zatížení v závislosti na věku a zdravotním stavu člověka. Doporučuje zvýšení přirozené pohybové aktivity, tedy chůze. Například u seniorů je doporučováno pro udržení samostatnosti a nezávislosti 7-8 tisíc kroků denně. Rovněž je zmíněna skutečnost, že sedavý životní styl byl rozpoznán jako nový rizikový faktor, který zvyšuje zdravotní riziko.

Kapitola věnovaná výživě poskytuje informace o správné i nevhodné stravě a nápojích a také upozorňuje na význam zdravé střevní mikroflóry. Nechybí doporučení správného pitného režimu. Autoři vyvrací některé zavedené mýty ohledně konzumace alkoholu, zejména o jeho často zmiňované prospěšnosti, a uvádějí kritéria takzvané mírné konzumace. V případě kouření pak přibližují, čím konkrétně tabákové výrobky lidskému tělu škodí, včetně podceňovaného pasivního kouření. Kuřákům dále radí, jak se závislosti na nikotinu zbavit.

Velký důraz je kladen na psychosociální faktory a jejich souvislost se zdravím. Publikace dává podrobný návod, jak využít dechové cvičení pro celkovou relaxaci. Vysvětluje také důležitost spánku pro správné fungování organismu, a co přesně může jeho nedostatek způsobit. Závěr textu ukazuje jak kontrolovat zdravotní parametry a pomáhá najít motivaci ke změně životního stylu.

Vznik publikace finančně podpořilo Ministerstvo zdravotnictví z dotačního programu „Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“ pro rok 2016. Primárně je určena rodinným příslušníkům pacientů, hospitalizovaných ve FNUSA pro srdečně-cévní onemocnění. Pro všechny ostatní zájemce je ke stažení ve formátu pdf zde.

FNUSA-ICRC Kardiovize Brno 2030 je medicínský výzkumný program, který si klade za cíl identifikovat rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění v dospělé populaci města Brna a postupným zvyšováním povědomí o rizikových faktorech životního stylu a posunem ve smýšlení i chování obyvatel jihomoravské metropole dosáhnout toho, aby se v Brně snížila nemocnost a úmrtnost na choroby srdce a cév.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Finanční správa: Obliba elektronických dražeb roste, za pět let vynesly státu 446 milionů

16:08 Finanční správa: Obliba elektronických dražeb roste, za pět let vynesly státu 446 milionů

Aplikaci elektronických dražeb (APED) si od spuštění projektu v roce 2019 vyzkoušelo už 5 047 zájemc…