Výstava, která je od 16. října 2015 k vidění v Nové budově Národního muzea, představuje vedle zajímavé a bohaté historie samotné Akademie i současné výsledky jejích humanitních ústavů. Návštěvník tak vedle historických exponátů, jako jsou např. velmi vzácné ukázky korespondence Jana Ámose Komenského, partitura Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka, služební průkaz Zdeňka Nejedlého z roku 1952 nebo diplomy Nobelových cen udělené Jaroslavu Heyrovskému a Jaroslavu Seifertovi, uvidí i unikátní 3D animaci pravěkých lidí, nahlédne do zajímavého světa vědeckých pracovníků anebo se seznámí s jejich nejnovějšími publikacemi.
Nová výstava Věda – národ – dějiny představuje hlavní a nejzajímavější vědecké úspěchy dosažené členy Akademie v průběhu času. Připomíná významné osobnosti z řad badatelů a také stýkání a potýkání se vědců s politikou a veřejností. Zvlášť pak upozorňuje na skutečnost, že členy Akademie byli oba čeští nobelisté Jaroslav Heyrovský i Jaroslav Seifert.
„Můžeme říci, že uspořádáním této výstavy se Akademie věd opět vrací do Národního muzea. První slavnostní zasedání České akademie věd a umění se totiž uskutečnilo r. 1891 v tehdy nové budově Muzea Království českého v Praze, tedy v sousední rekonstruované Historické budově Národního muzea. Vztahy Národního muzea a Akademie věd však nejsou pouze historické, i v současnosti spojuje naše dvě instituce bohatá spolupráce. Jsem proto velice rád, že i Národní muzeum může blahopřát Akademii věd k jejímu významnému jubileu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
„Jsem rád, že si společně s Národním muzeem připomínáme dlouhou a úspěšnou historii Akademie věd, instituce s nejvyšší vědeckou autoritou. Osobnosti, které ji svou prací a výsledky utvářeli, jsou inspirací i pro dnešní generaci vědců,“ připomíná předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš.
Akademie věd v průběhu let – historické exponáty i 3D animace pravěkých lidí
Původní Česká akademie věd a umění (ČAVU), založená před 125 lety, nedisponovala na rozdíl od nynější Akademie věd České republiky sítí vědeckých pracovišť a vedle reprezentativní role se soustředila především na přidělování podpor určených na bádání a uměleckou tvorbu. Díky své podpoře vědeckého bádání tak Akademie přispěla k největším úspěchům české vědy v období tzv. první republiky – např. k objevu polarografie Jaroslavem Heyrovským nebo k chetitologickým výzkumům Bedřicha Hrozného.
Po nastolení totalitního režimu v r. 1948 byly zrušeny dosavadní vědecké mimouniverzitní instituce a na jejich místě byla založena Československá akademie věd (1953–1992). Přestože věda byla až do pádu tohoto režimu v r. 1989 podřízena silnému ideologickému tlaku, udržovala si v řadě případů svou tvůrčí potenci, a nalézala tak cestu ke světové vědecké komunitě. O tom svědčí např. vystavené diplomy Nobelových cen Jaroslava Heyrovského z r. 1959 a Jaroslava Seiferta z r. 1984. Z tohoto období si mohou návštěvníci prohlédnout i služební průkaz tehdejšího prezidenta Akademie Zdeňka Nejedlého i jeho osobní předměty.
Výstava vedle historie samotné Akademie představí ve větší míře i současné výsledky jejích humanitních ústavů. Návštěvník tak vedle historických artefaktů uvidí např. i 3D animaci pravěkých lidí, nahlédne do hájemství vědeckých pracovníků anebo se seznámí s jejich nejnovějšími publikacemi.
Výstava Grammatyka Cžeska představuje vývoj žánru gramatik češtiny od 16. do 19. století
Zároveň s výstavou Věda – národ – dějiny mohou zájemci navštívit i výstavu Grammatyka Cžeska, která poprvé představuje soubor nejdůležitějších starých tisků gramatik v jejich knižní i digitální podobě. Návštěvníci poznají nepřetržitý vývoj mluvnic češtiny od tzv. náměšťské mluvnice k Janu Gebauerovi, autoru dodnes užívaných příruček. Gramatiky jsou nahlíženy z různých pohledů: z hlediska obsahu se zaměří na ustálení gramatického výkladu, který nejlépe popisuje český jazykový systém. Nastíněny budou také žánrové a oborové přesahy vyvolané aktuálními potřebami uživatelů. Protože první gramatiky měly přímou souvislost s biblickým textem, jehož český překlad ovlivnily, umožňuje výstava nahlédnout do tří význačných tisků biblí – Melantrichovy, Kralické a Svatováclavské. Návštěvníci se dozvědí zajímavé informace i díky propojení s QR kódy a elektronickou studovnou starých mluvnic ve Vokabuláři webovém.
Výstava se pořádá v rámci projektu Ministerstva kultury ČR č. DF12P01OVV028.
Otevírací doba
po–út / čt–ne 10.00 –18.00
1. středa v měsíci 10.00 – 20.00
ostatní středy v měsíci 9.00 – 18.00
Vstupné
K jakékoli zakoupené vstupence do Nové budovy Národního muzea vstup na výstavy volný.
Více informací naleznete na www.nm.cz a www.muzeum3000.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
