Program konference byl zaměřen především na sdílení zkušeností se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který je rok účinný. Zároveň byla věnována pozornost využití některých nových institutů a příležitostí, jež ZZVZ zadavatelům a dodavatelům veřejných zakázek přinesl.
Vlastimil Fidler, pověřený zastupováním pozice náměstka ministryně pro místní rozvoj, se ve svém příspěvku věnoval možnostem uplatnění zákonem povolených změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 ZZVZ. V této souvislosti jsou zajímavé výsledky ankety, která byla mezi účastníky konference uspořádána. Především je zde zřetelná spokojenost zadavatelů s tím, že nová právní úprava vyřešila problémy, s nimiž se zadavatelé potýkali při zadávání tzv. víceprací a dodatečných služeb v době předchozího zákona č. 137/2006 Sb. Na druhou stranu zadavatelé, poradci i dodavatelé dle uskutečněné ankety shledávají praktickou aplikaci § 222 jako příliš složitou a mohou mít s ní potíže. Současně však respondenti nevidí problém v tom, že tuzemské limity pro změny závazků ze smlouvy jsou dle ZZVZ přísnější, než umožňují evropské směrnice. Mají však za to, že by se do těchto limitů neměly započítávat svou absolutní hodnotou neprovedené práce či služby (odpočty).
Pavel Herman (MMR) seznámil účastníky s povinností elektronické komunikace a s pravidly, jež se na tuto povinnost vztahují. Upozornil i na oblasti a fáze zadávacího procesu, které jsou dle stávajícího názoru MMR z této povinnosti vyňaty (např. úkony zadavatele před zahájením zadávacího řízení či interní komunikace u zadavatele). Povinnost elektronické komunikace se od 18. dubna 2017 týká všech organizačních složek státu, České národní banky a centrálních zadavatelů. Od 18. října příštího roku budou mít povinnost komunikovat v zadávacím řízení elektronicky všichni zadavatelé a účastníci zadávacího řízení. „Zavedení elektronické komunikace v rámci zadávacích řízení, je jedním ze smyslu a účelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se o závazný cíl uložený národním státům evropskými směrnicemi. Abychom mohli těmto závazkům dostát, je třeba jasně stanovit sankční mechanismus za nedodržení povinnosti elektronické komunikace. Tím sankčním mechanismem je jedině možná absolutní neplatnost úkonů, u nichž není povinnost elektronické komunikace dodržena,“ vyvozuje Pavel Herman a zároveň dodává, „povinnost elektronické komunikace se v souladu se směrnicemi však nevztahuje na komunikaci s vybraným dodavatelem, a tedy i úkon uzavření smlouvy.“ V souladu s občanským zákoníkem je možné zhojení neplatných úkonů v zadávacím řízení, a to za podmínky souhlasu obou stran. Samozřejmě nelze zhojit úkony dle § 28 odst. 2 ZZVZ (podání nabídky, předběžné nabídky či žádosti o účast). Koncept absolutní neplatnosti úkonů zadavatele v zadávacím řízení, nebyla-li u nich dodržena forma elektronické komunikace, byl pro řadu účastníků novinkou, což ostatně bylo zřejmé i z realizované ankety, dle níž názor na neplatnost není mezi účastníky jednoznačný.
Zároveň 79 % zadavatelů a poradců přiznává, že se v rámci elektronické komunikace v zadávacím řízení potýká s problémy při požadavku na předložení elektronických originálů či úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci ze strany dodavatelů, kterým není zcela zřejmé, co je elektronický originál dokladu a elektronicky konvertovaný dokument s platností ověřené kopie. Pouze 4 % zadavatelů a poradců uvádí, že s tímto nemá žádné problémy.
Vybraným otázkám z dokládání splnění a posuzování prokázání kvalifikace se věnoval Tomáš Machurek, předseda AVZ a partner advokátní kanceláře MT Legal s.r.o. Ve svém příspěvku mj. upozornil na skutečnost, že v případě dokládání kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení existuje určitá diskrepance mezi snahou tvůrců zákona tento typ zadávacího řízení z formálního a administrativního hlediska maximálně zjednodušit a nakonec v ZZVZ formulovaného požadavku na doložení originálů či úředně ověřených dokladů o kvalifikaci vybraným dodavatelem před uzavřením smlouvy. Při doslovné aplikaci ZZVZ to tedy v podstatě vylučuje u vybraného dodavatele doložení prokázání splnění kvalifikace pouze čestným prohlášením, ačkoli by jej zadavatel jinak shledával jako dostačující. V této souvislosti by dle výsledků ankety 77 % zadavatelů a poradců ve veřejných zakázkách uvítalo možnost vyhradit si ve zjednodušeném podlimitním řízení jako dostatečný doklad o kvalifikaci i ve vztahu k vybranému dodavateli čestné prohlášení.
Na některá možná úskalí a problémy spojené s flexibilitou postupu zadavatele v zadávacím řízení upozornil Miloš Kačírek (Value Added a.s.). Z ankety mj. vyplynulo, že téměř 97 % zadavatelů a poradců ve veřejných zakázkách využívá možnosti předsunutého hodnocení nabídek. Naproti tomu téměř 92 % zadavatelů využívá pro hodnocení a posouzení institutu hodnotící komise, ačkoli ZZVZ její zřízení u veřejných zakázek, jejichž předpokládané hodnota není vyšší než 300 tis. Kč, nevyžaduje.
Plodná a inspirativní byla panelová diskuse, v níž odborníci z oblasti veřejného zadávání, konkrétně Pavel Herman, Tomáš Machurek, Adéla Havlová (členka výkonného výboru AVZ a partnerka advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s.r.o.), Martina Bufková Rychecká (členka Rady AVZ a jednatelka Compet Consult s.r.o.) a Miloš Kačírek erudovaně odpovídali na dotazy účastníků kladené on-line prostřednictvím mobilní aplikace. Dotazy se týkaly především výkladu a aplikace konkrétních ustanovení ZZVZ.
S aplikací a pojetím výjimky z veřejných zakázek v případě smluv postihujících vertikální nebo horizontální spolupráci mezi zadavateli seznámil přítomné Petr Kadlec, z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s.r.o.
Pozornost vzbudilo rovněž vystoupení Petra Mikeše, soudce z Nejvyššího správního soudu, který ve své prezentaci upozornil na určitý posun v rozhodování soudů v případech obrany zadavatele proti postupu poskytovatele dotace. V rámci ankety pak téměř 74 % zadavatelů, poradců a dodavatelů veřejných zakázek uvedlo, že by uvítali nějaký způsob ochrany legitimních očekávání příjemce dotace. Nicméně, 68 % z nich uvedlo, že by taková ochrana se měla vztahovat jen na případy, kdy se nejedná o zjevné porušení ZZVZ.
O tom, že i v České republice lze provést kvalitní mezinárodní architektonickou soutěž na příkladu administrativního centra Lesů České republiky, byla prezentace arch. Tomáše Veselého (sekretáře soutěže) a Miroslava Matějky z Lesů České republiky.
S dynamickým nákupním systémem v pojetí ZZVZ seznámil přítomné Martin Hadaš z Masarykovy univerzity. Na jeho přednášku následně navázala Adéla Havlová, která přítomným představila nový institut ZZVZ spočívající v zavedení systému kvalifikace u sektorových veřejných zakázek.
„Je potěšující, že ze strany účastníků konference slyším pravidelně na tuto akci chválu. Platilo to i pro letošní jubilejní ročník. Myslím, že se nám podařilo v rámci programu přinést nová témata, zodpovědět ze strany účastníků řadu dotazů a i organizačně se vypořádat s vyšší účastí a projeveným zájmem o akci. Věřím, že vysoce nastavenou laťku této naší nejvýznamnější podzimní událostí udržíme i v příštích ročnících,“ uzavřel konferenci Tomáš Machurek, předseda AVZ a partner advokátní kanceláře MT Legal s.r.o.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
