OKD: Úpraváři jsou součástí hornické rodiny

Vzhledem k vysokému podílu nespalitelných částí v těživu musíme provozovat nákladné, ale důmyslné úpravárenské komplexy. Dřív spadaly pod jednotlivé doly. Ke dni 1. září tohoto roku se v rámci restrukturalizace OKD organizačně spojily. V čele samostatného Závodu úpraven stanul bývalý ředitel dolů Paskov, ČSA a naposledy Darkov – Václav Kabourek.

Pane řediteli. Představte prosím svoje nové „království“. Co vše k němu patří?

Součástí závodu jsou úpravny na lokalitách Darkov, ČSM-Sever, Lazy a úpravna v likvidaci na lokalitě ČSA Závodu Důl Karviná. Úpravnu na Paskově řídíme pouze metodicky. Naši zaměstnanci a řídicí pracovníci jsou předpokládaným klíčem k úspěchu, ve vedení úpraven jsou vybráni špičkoví odborníci. Závod zaměstnával k 1. říjnu letošního roku celkem 665 pracovníků v dělnických profesích a 49 techniků, tedy 714 lidí. Závod zajišťuje veškeré činnosti od momentu výjezdu skipu s těživem na povrch, přes jeho úpravu až po nakládku uhlí na vagony a přípravu k expedici. Denně zpracujeme zhruba 43 tisíc tun surového uhlí a expedujeme okolo 32 tisíc tun uhelných produktů.

Jaký byl smysl vytvoření tohoto závodu? Co se od spojení úpraven do jednoho celku očekává?

Myšlenku na spojení úpraven do jednoho celku se v OKD diskutovalo několik let. Doporučila ji také auditorská firma. Cílem je samozřejmě zvýšení efektivnosti úpravárenského procesu a snížení jeho nákladovosti. Z jednoho centra se lépe řídí vazby mezi jednotlivými provozy, existuje možnost koncentrace činností a převodu zaměstnanců mezi úpravnami podle aktuálních potřeb.

A je tu ještě jeden aspekt. Vzhledem k tomu, že jsem dělal ředitele na třech dolech, vím, že náplň práce ředitele dolu je z hlediska řešení problémů vždy zaměřena hlavně na důl. Jako ředitel samostatného Závodu úpraven mám možnost se věnovat výhradně problematice úpravárenství a také spolupráci s útvarem obchodního ředitele.

Když se řekne uhlí, představí si horník rubaninu, kterou těží v dole, odběratel naopak koncový produkt. Co všechno je třeba udělat, aby se z rubaniny stalo uhlí, které zamíří na trh?

Každá úpravna je jiná a každá má svůj zvláštní technologický proces. Nechci proto zabíhat do detailů. Principiálně je každá úpravna technologický komplex, v němž se uhlí odděluje od hlušiny a nečistot, drtí, třídí, pere a připravuje k expedici pro zákazníky. Obecně lze říci, že pro úpravárenský proces je nejlepší a pro OKD nejvýhodnější, když má surové uhlí co nejmenší poměr příměsí. V oblasti nákladů je myslím důležité dostat do podvědomí horníků, že jedna tuna vsázky nás zatěžuje náklady zhruba 170 korun na tunu. Takže hodně záleží už na hornících. Čím méně přibírají průvodních hornin, tím je výnos úpravny větší. Samozřejmě, určujícím faktorem je v tomto případě geologie ložiska. Co ale havíři ovlivnit můžou, je množství znečištění, jako jsou PET láhve, dřevo, kusy železa a další. Ty se z těživa vybírají ručně a představují z hlediska OKD značný problém. Když se totiž něco z toho dostane spolu s výsledným produktem k odběrateli, ten má právo na reklamaci.

Jaký sortiment uhelných produktů úpravny OKD nabízí a je vůbec o uhlí z produkce OKD zájem? Občas lze slyšet řeči o milionech tun uhlí na skládkách.

V podstatě děláme dvě základní komodity, uhlí energetické a uhlí vhodné pro koksování. Uhlí vhodné pro koksování má své jedinečné koksové parametry, které jsou dány jeho chemizmem. Energetické uhlí slouží ke spalování v teplárnách a elektrárnách. Dodáváme ho v těchto komoditách: energetický prach, energetická směs praná, energetické uhlí tříděné a proplástek. Pokud jde o zájem o naše uhlí, v současné době jsou požadavky našich zákazníků vyšší, než jsme schopni dodat. Jinak má OKD na zásobách něco málo přes 500 tisíc tun uhlí, převážně v energetických sortimentech.

O které komodity z vaší nabídky je mezi zákazníky největší zájem?

Každé uhlí je žádané, je to otázka toho, co kdo chce. Všeobecně je největší zájem o uhlí vhodné ke koksování a energetické uhlí tříděné, což je kusovité uhlí v zrnitosti 10 až 50 mm. Prodává se ale každá produkce.

Hovoří se o tom, že díky spojení úpraven dokážete uhlí lépe zhodnotit. Jakým způsobem, když se technologie nezměnily?

Tuto otázku je třeba uvést do širších souvislostí. Jednou z možností, jak lépe zhodnotit dobývané uhlí, je důsledně oddělit zpracování levnějšího energetického uhlí od dražšího koksového. Díky překopům, které spojily jednotlivé lokality a doly, můžeme dnes přepravovat uhlí na různé úpravny, aniž bychom zatěžovali životní prostředí na povrchu. Například darkovská úpravna přijímá energetické uhlí z nulté kry ze Závodu Důl ČSM, zatímco uhlí vhodné ke koksování zpracovává úpravna na ČSM. Vyrábí tak čisté koksové uhlí bez příměsí energetického, které by zhoršovalo jeho kvalitu. Podobně se podzemím přepravuje na úpravnu Darkov koksové uhlí z lokality ČSA Závodu Důl Karviná a úpravna Lazů přejímá energetické uhlí z lokality ČSA. Druhou možností je doprava uhlí povrchem. Například lazecká selektiva, to znamená uhlí těžené selektivně z ostravských slojí, se převáží na úpravnu v Paskově. Protože Závod úpraven převzal veškeré skládky sortimentů, můžeme dnes plynuleji využívat i převozy povrchem. S ohledem na životní prostředí při povrchových převozech chceme do budoucna využívat hlavně železniční dopravu, která je i výkonnější a úspornější.

Zmínil jste dopady na životní prostředí. Vedlejším produktem úpraven uhlí je hlušina. Jak se nakládá s ní?

Ano, jedním produktem úpraven je uhlí, které je žádané, druhým hlušina. Snažíme se hlušinu využívat pro asanačně-rekultivační akce. Například celá produkce hlušiny z úpravy ČSM je využívána do rekultivačních akcí podél cesty na Český Těšín, hlušina z úpravny Darkov byla využívána na velkou rekultivační akci, jejíž součástí byla výstavba golfového hřiště Lipiny. V současné době vkládáme hlušinu do sanačně-rekultivačních akcí v oblasti vodní nádrže Pilňok a připravujeme projekt návozu hlušin z úpravny Darkov na další rekultivační akci u lokality ČSA.

Vraťme se k problematice Závodu úpraven. Jakým směrem se bude ubírat jeho další vývoj, jaké cíle si kladete?

Našim hlavním cílem je v maximálně možné míře využít veškerý materiál pracně vytěžený z dolů. Žádný provoz není samozřejmě bezodpadový, perpetuum mobile nefunguje. Ale mohu říci, že například úpravna Darkov je skutečně bezodpadová. Chceme se zaměřit na to, abychom stejnou úroveň ztrát dosáhli i na úpravnách ČSM a Lazy. Druhou věcí, kterou chceme realizovat, je navýšení výkonu úpraven. Například u darkovské úpravny, která přejímá uhlí ze tří dolů, bychom chtěli navýšit denní vsázku asi o dva tisíce tun, abychom mohli ve finále zvýšit expedici o 1000 až 1200 tun denně. Toto číslo se možná zdá malé, ale za rok to představuje více než 300 tisíc tun, což už je zajímavé. Další problém, který chceme řešit, je systém skládkování. Skládky chceme zajistit tak, aby uhlí na nich nešlo znečistit, a s ohledem na životní prostředí zpřístupnit všechny po železnici. Tím současně dojde ke zvýšení výkonu a snížení provozních nákladů. Námětů máme více, uvidíme, co všechno se podaří realizovat. Důraz budeme klást na CI, to znamená systém neustálého zlepšování činnosti, který chceme zásadně rozšířit.

Jak by vám v tomto procesu mohli pomoci důlní zaměstnanci?

Už jsem o tom hovořil. V hornictví jsem od svých 15 let. Vždycky s úsměvem říkám, jak nás tehdy učili – veškerý nepořádek házej na pásy! Takže nemůžu mít dneska havířům za zlé, že se to hned neodnaučí. Ale byl bych rád, kdyby co nejdřív pochopili, že na pásy patří pouze vytěžená hornina. Kdo bude mít zájem, může se přijít podívat na úpravny, co všechno je v odpadních kontejnerech! Nedávno nám na jedné úpravně vyjela dokonce část podvozku důlního vozu. Železo, plasty, umělé hmoty, barely, to všechno může negativně ovlivnit provozu úpraven, ale i přístup odběratele. Takže bych rád požádal o takovou dobrou hornickou solidaritu. Chlapi, neházejte na pásy, co tam nepatří!

Vznikem Závodu úpraven se úpravny do jisté míry oddělily od dolů. Neztrácíte tak vztah k horníkům a hornické profesi?

Určitě ne, cítíme se stále být součástí velké hornické rodiny. Ostatně pod hornickou činnost patříme i z Horního zákona. I proto chceme zavést na úpravnách novou tradici a uspořádat v prosinci první úpravárenský šachťák. Šachťák je oslavou hornické práce, a proto by tuto tradici měli ctít také úpraváři.