Ale období Velikonoc umělo být také krásně bohaté na rozličná říkadla, popěvky, zvyky i pověry. Naši předkové si dokázali svátky opravdu užít. A to nejen jídlem, rádi vyráželi do přírody, aby se radovali z toho, jak všechno začíná zelenat. Dnes se můžeme vypravit po jejich stopách a objevovat půvaby dob dávno minulých, třeba při prodlouženém jarním víkendu s rodinou.
Jarní cesty za poklady
Velikonoční Beskydy měly být dějištěm zázraků i kouzel. „Na Velký pátek nebo o Květné neděli se prý otevíraly poklady. Ty byly především spojeny s osobou zbojníka Ondráše, který prý svůj lup ukládal na různých místech, ale už ho nestihl utratit,“ říká frýdecký historik Petr Juřák.
Blahodárné účinky měla například tekoucí voda z různých pramenů. „Velkopáteční proudící voda měla mít nadpřirozenou moc a dávat lidem a všemu živému zdraví a sílu. Někdy se neváhali vydat za vodou i několik kilometrů.“ Svůj význam měly také jarní květy. „Tvořily se velikonoční kytice, jejichž základem byly proutky olše, lísky, višně, jalovce, tisu a klokoče. Tyto jarní svazky chránily obydlí před různými živly. Úrodu mělo zase zvětšit třesení stromy,“ vypráví Petr Juřák o tehdejších rituálech.
Dřevěná architektura je oslavou lidového umění
Jídlo se chodilo světit do kostelů, a to ne do ledajakých. Unikátních dřevěných církevních staveb se v Beskydech zachovalo tolik, že to nemá nikde v zemi obdoby. Dnes se tyto lidové chrámy staly tím nejcennějším kulturním bohatstvím regionu. Kromě historie dokladuje také neuvěřitelný fortel, um a řemeslnou zručnost zdejších lidí. Návštěvníků, kteří míří do Beskyd za dřevěnou architekturou, přibývá. Ze stovek takových staveb, rozesetých po širém okolí, můžete navštívit například Prašivou, tam mají dřevěný kostelík i chatu.
K nejnavštěvovanějším turistickým cílům tohoto druhu patří kaple na Radhošti. Na Cyrilometodějské poutě sem, do výšky 1 129 metrů nad mořem, vyrážejí tisíce poutníků. Na Pustevnách se pak nabízí možnost občerstvit tělo i duši, ve stylových stavbách architekta Dušana Jurkoviče, pochopitelně dřevěných. Za dřevěnými kostely se však nemusíte vždy vypravit jen na hřebeny hor. Jeden takový najdete na okraji Ostravy, v městském obvodu Hrabová. Na prohlídku dalších kostelů se můžete vydat do Řepišť nebo Kunčic pod Ondřejníkem. Klenot lidové architektury najdete také v Sedlištích. Zdejší kostel Všech svatých byl postavený v roce 1638 a pyšní se unikátním krytým ochozem, kterému věřící říkali „sobota“ a sloužil k jejich ochraně při nepřízni počasí.
Jak vlastně taková vesnice našich předků fungovala, to můžete na vlastní kůži zažít v Dřevěném městečku, které je součástí Valašského muzea v přírodě. Přehlídka tanců v krojích, výrobků a řemesel spolehlivě zaujme děti i jejich rodiče, na Velikonoce je totiž v Rožnově pod Radhoštěm pěkně živo.
„Chystáme třídenní bohatý program, ve kterém vystoupí folklorní soubory z Beskyd a Valašska. Na Bílou sobotu uvidí návštěvníci jarmark s ukázkami řemesel, na Hod Boží se budou předvádět zvyky, barvení kraslic a pletení pomlázek. O Velikonočním pondělí chystáme šmigrust s doprovodným programem,“ zve turisty Petra Valíčková z Valašského muzea v přírodě.
Sváteční gastronomie – jednoduchá, přesto výtečná
Pokud se zeptáme beskydských pamětníků, co mívali na velikonočním stole, odpoví, že jedli velmi skromně. Nesmíme zapomínat, že významnou roli hrál také půst. Jak už vyplývá z názvu, na Zelený čtvrtek vyšly hospodyně do okolí sbírat vše zelené. A tak se například do polévky přidávaly kopřivy, špenát, sedmikrásky a bylinky, nechybělo ani kysané zelí. Po půstu lidé tři dny hodovali. Dopřáli si koláče, jidáše a mazance a jejich tradičním pokrmem byla velikonoční nádivka s uzeným masem. Velikonoční neděle patřila svátečním pečením. Připravovala se jehněčí, kůzlečí, králičí nebo vepřová. Pondělní šmigrust býval také štědrý.
„Za pomlázku bývali chlapci obdarováni a pohoštěni. Dostali obvykle kořalku, děvčata je podarovala vajíčky a nabízela jim i pečivo – velikonočního beránka nebo kousek plecovnika, což byl chlebový koláč se zapečeným uzeným masem,“ říká historik Petr Juřák.
Oblíbenými velikonočními jídly i surovinami se nechávají inspirovat také šéfkuchaři v současných beskydských hotelech a restauracích. Máte tedy jedinečnou možnost tyto speciality při svých jarních toulkách ochutnat. V trojanovickém wellness hotelu Troyer tvoří základ při sestavování menu to nejlepší z osvědčených místních pokrmů.
„Na Velikonoce děláme hlavně tradiční menu. Co se týče masitých jídel, budeme péct jehněčí nebo kůzlečí,“ říká provozní manažer hotelu Troyer Zdeněk Suda.
A když už jsme u toho hodování, neměli bychom zapomínat ani na tradiční nápoje. Chmeloví labužníci mají příležitost vydat se na originální Pivní stezku Beskydami. Jedná se o propojení pivovarů a pivovárků, kde má každý druh piva úplně jiný charakter, barvu i historii. Navíc vede stezka krásnou beskydskou krajinou, která potěší i vaši duši.
Čas na jarní očistu těla
Blahodárnou sílu vody v moderním pohodlném podání můžete vyzkoušet v nově zrekonstruovaném bazénu s protiproudem v hotelu Odra na Ostravici. O správnou regeneraci po pěších výletech se postarají masáže a jiné uvolňující lázeňské procedury. Pro zpestření jarního pobytu v Beskydech si nenechte ujít Lašské pivní kúpele ve Štramberku, příjemně vás naladí a osvěží.
Tak tedy vzhůru do jarních Beskyd, objevte to nejlepší, co nabízejí! Kde strávit Velikonoce a další tipy na výlety najdete také webu turistické oblasti Beskydy-Valašsko www.beskydyportal.cz.
A ještě jedna důležitá a praktická informace: velikonoční pondělí připadá letos na 21. dubna.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
