Vznik ústavu je spojen se Vzduchoplaveckým studijním ústavem v Praze, který vznikl krátce po vzniku Československa. Od roku 1924 v něm působí Zdravotnická sekce - pracoviště, fyziologického a psychologického výzkumu letových zátěží. Ta už od roku 1937 má k dispozici podtlakovou komorou a postupně začíná posuzovat zdravotní způsobilost letců. Ústav leteckého zdravotnictví vzniká až v roce 1953. Důvodem bylo vyzbrojení vojenského letectva prvními proudovými letouny, neuspokojivý stav bezpečnosti létání a postupné zvyšování počtu leteckých lékařů v terénu. Sjednotily se tak dosavadní výzkum v oblasti leteckého lékařství a letecké hygieny, preventivní a posudková péče o vojenský a civilní letecký personál a aktivity v oblasti prevence a vyšetřování leteckých nehod.
Piloti v přetlakové komoře
„U uchazečů o profesi vojenského pilota se předpokládá výjimečně dobrý zdravotní stav. Pokud zájemce uspěje u přijímacího řízení, je cestou Krajského vojenského velitelství odeslán do našeho ústavu, kde se podrobí komplexnímu vyšetření. Po jeho absolvování je definitivně rozhodnuto o jeho přijetí, případně jsou určena možná omezení. Pod naším dohledem pak zůstává student i po dobu studia a také po celou svou kariéru pilota,“ uvádí ředitel ústavu Petr Chmátal, který dodává: „Když je nějakému pilotovi během pravidelné letecko-lékařské prohlídky odhalena zdravotní komplikace, například hypertenze, nemusí to nutně znamenat konec létání. Dotyčnému se stanoví dočasná neschopnost k létání a naordinuje léčba. Po normalizaci hodnot krevního tlaku umožňujeme opět návrat k létání.“
Odolnost proti přetlaku či antig-manévry
Kromě klasických metod lékařského vyšetření, jakým je rozbor moči, vyšetření zraku a sluchu atp., čekají na piloty testy na výcvikově-expertizním odboru ULZ, který se nachází v areálu ÚVN Praha. Patří k nim odolnost proti přetlaku, která se zjišťuje v přetlakových komorách. Pilot L-159 a JAS-39 Gripen zde podstoupí test podtlaku na výšku 25 000 ft spojený s dekompresí vyšší rychlostí. Dále jej čekají kontroly provádění antig-manévrů, kontrola ortostatické odolnosti metodou podtlaku na dolní polovinu těla, demonstrace na prostorovém dezorientačním trenažéru GYRO IPT II (kde zažije pocit volného letu a další vybrané iluze). Výkonný výsadkář AČR zase vedle testu odolnosti v podtlakové komoře podstoupí simulaci sestupu rychlostí volného pádu pro kontrolu barofunkce se zpomalením (jakoby se mu otevřel padák).
Rychlá dekomprese
Zařízení ÚLZ se však používají nejen pro posuzování zdravotního stavu, ale i k výcviku. Například pro trénink nočního vidění má organizace od letošního února k dispozici trenažér NightFox. Trenažér se skládá z výukové učebny a dvou systémů projekce (laser a near-infrared) umožňující zobrazení pohledem přes brýle pro noční vidění (NVG) a pohledem mimo brýle. Technicky systém umožňuje simultánní projekci (až pro 6 osob) statických i dynamických scénářů letových situací s možností změny meteorologických podmínek, ročních období, fází noci a šera a nejrůznější kombinace nasvícení krajiny jak přirozenými, tak umělými zdroji světla. Díky tomu se zkracuje a zkvalitňuje pozemní přípravu před zahájením praktického leteckého výcviku s brýlemi pro noční vidění (ať již monokulárními či bikulárními).
Testují se i civilní piloti a potápěči
Trenažéry TL–39 a GYRO IPT II se využívají i komerčně. Amatérští piloti si zde mohou nacvičovat let za různých letových podmínek, nacvičovat běžné letové úkoly či řešit havarijní situace za letu. Výkonní sportovci a horolezci zde testují vliv nadmořské výšky, rekreační sportovci zase schopnosti potápět se pro účely vstupní a pravidelné prohlídky. A studentům lékařských fakult a zdravotnických škol či účastníkům specifických kurzů si pro potřeby výuky pracovníci ÚLZ demonstrují vliv leteckého prostředí.
Simulátor letounu L-39
A konečně zařízení slouží i pro expertizní činnost při výběru a testování letecké výstroje a přístrojů a testování výrobků (od přetlaku vzduchu 100 m vodního sloupce do 30 000 m výšky atmosféry). Odborníci zde řeší problematiku letecko-lékařského výcviku letců na speciálních zařízeních, posudkových sestupů potápěčů v přetlakové komoře, posuzování vlivu leteckého prostředí z hlediska působení fyzikálních nepříznivých faktorů na organismus letce. A vyvíjí další speciální přístroje pro potřeby leteckého lékařství.
Dále spolupracují na vyšetřování leteckých nehod, posuzují výcvikových programů leteckého personálu z hlediska leteckého lékařství. V neposlední řadě navrhují letecké zdravotnické předpisy, služební pomůcky a zdravotnická ustanovení v leteckých předpisech a vydávají závazná stanoviska k souladu norem letového zatížení a odpočinku s obecně platnými právními normami pro orgány státního odborného dozoru.
Léčba v podtlakové komoře
Specializovaná technika se rovněž používá ke specifické léčbě. Trenažér nočního vidění lze využít k pooperační péči refrakčních zákroků a expertízu obrazového vjemu oka pacienta. Různé poruchy prokrvení končetin, náhlé percepční ztráty sluchu, doléčování poúrazových stavů, chronické záněty kostí i další onemocnění (komplikace cukrovky apod.) lze zase léčit kyslíkem v přetlakové komoře (hyperbarická oxygenoterapie).
Interní, oční, zubní, radiodiagnostické, neurologické, chirurgické oddělení, ORL, psychiatrie a psychologie pak sídlí v hlavní budově v Dejvicích. Zde se nachází i poradny na výživu a diabetes, klinické laboratoře a ústavní lékárna.
Více informací v příloze nebo webových stránkách příspěvkové organizace.
Hospodářské výsledky
Ústav leteckého zdravotnictví hospodařil loni s majetkem v hodnotě 210,555 mil. Kč, a to s vyrovnaným výsledkem hospodaření. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců za rok 2015 činil 82.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
