I když to pak ministr Pelikán následně dementoval na svém Twitteru, u široké veřejnosti zůstal jen daný mediální obraz a mezi dlužníky způsobil lavinu otázek a zmatku.

„Tato mediální nepřesnost způsobila bouři u laické i odborné veřejnosti. Zaznamenali jsme větší nápor lidí, kteří se začali obracet na Asociaci pro oddlužení a začali se informovat o tom, jak to tedy vlastně je. Tyto mylné informace navíc rozpoutaly mezi členy Asociace pro oddlužení celou řadu odborných otázek,“ uvedl JUDr. David Vozák, předseda představenstva Asociace pro oddlužení.

První skupina dlužníků, jejichž situace je skutečně zoufalá a za současných podmínek v podstatě nemá řešení, zahlédla světlo na konci tunelu a začala se těšit na lepší život. Druhá skupina dlužníků to interpretovala tak, že „proč se snažit, stejně nám to stát odpustí“.

Ve třetí skupině, většinou „neexekučně“ zadlužené veřejnosti, pak nastoupil pocit zmaru a znechucení z toho, že se je stát opět snaží podvést, respektive bude na jejich úkor preferovat méně zodpovědnou část obyvatelstva.

U odborné veřejnosti se pak začalo diskutovat, od vážně myšlených úvah a rozborů na téma ústavnosti či neústavnosti, až po znechucené reakce typu „je to výzva k tomu, aby se zadlužili všichni a nikdo nic neplatil“.