Exekutorská komora ČR předpokládá, že na počty exekucí v loňském roce mělo vliv několik faktorů. Lze mezi ně zařadit změnu poplatků za podání platební rozkazu nebo předávání spisů ze soudních výkonů rozhodnutí exekutorským úřadům. I když k úplnému předání těchto spisů mělo dojít již v roce 2013, vloni soudy převedly na exekutorské úřady dalších 45.500 řešených případů. „Přihlédnout musíme k ekonomické situaci. Vliv na počet exekucí má nepochybně i přetrvávající míra neodpovědnosti občanů k plnění drobných závazků a i když se společnost jako celek věnuje zvyšování finanční gramotnosti obyvatelstva, je to běh na dlouhou trať a výsledky můžeme očekávat až v delším časovém horizontu,“ vysvětlil možné důvody Mgr. David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR.
Současně klesl počet insolvenčních řízení. Většina dlužníků, která dosáhla na oddlužení, již podala příslušné návrhy. Neplatiči s neřešenými závazky tak častěji končí v exekuci. „Částečně se mění i klima společnosti. Opět je společensky akceptovatelnější dlužit. Zažíváme renesanci pojmů jako druhotná platební neschopnost a podobně,“ konstatoval Mgr. Ing. Jiří Prošek, člen prezidia Exekutorské komory ČR, který upozornil i na trend spojování exekucí: „Například u nás na úřadě spojujeme kolem 15 % exekučních řízení, které však vstupují do statistik se zahájením exekuce jako nový nápad. Hned na to jsou však tato řízení, která byla odžalována zvlášť, ukončena a pohledávky jsou připojeny k již probíhající věci. Tato skutečnost může nepříjemným způsobem zvyšovat statistiku. Ačkoliv by údaje o těchto 15 % spojených věcí ani neměly ve statistikách být, objevují se tam, jelikož soudy musejí mít unikátní spisovou značku pro nové řízení, které řeší.“
Loni bylo nařízeno 20.700 dražeb movitých a nemovitých věcí a závodů. 16.400 z uvedeného celku tvořily nařízené dražby nemovitých věcí. Pokud jde o rok 2013, bylo nařízeno (nikoliv provedeno) 14.000 dražebních jednání u nemovitostí. Již do těchto nařízených jednání však významně zasáhly insolvence. „Jestliže dříve bylo možné uvést, že se z počtu nařízených dražeb uskutečnila asi polovina, v těchto letech je procentuální podíl ještě nižší, neboť velké množství dražeb maří šikanózní insolvenční návrhy,“ uvedl viceprezident Mgr. Michal Rudý. Někteří neplatiči zneužívají svého práva a podávají insolvenční návrhy pouze s cílem odložit úkony v exekučním řízení. Obstrukcí se většinou dopouštějí těsně před dražbou, exekuční prodej se tím oddaluje, což navyšuje náklady na přípravu dalšího dražebního jednání. Evidujeme dražby, které dlužník zmařil 10krát i 30krát. Tato data pak tedy samozřejmě zveličují údaj o celkovém počtu nařízených dražeb. Nařízená dražba totiž neznamená provedenou dražbu.
Exekutorská komora ČR sbírala i údaje o využívání nových institutů. „Zjistili jsme, že v roce 2014 bylo vydáno bezmála 1.400 příkazů k pozastavení řidičských oprávnění neplatičům alimentů. Z dostupných hodnot také vyplývá, že v deseti případech byla nařízena správa nemovité věci, ve 40 kauzách došlo k nařízení správy závodu, v jednom případě potom k nařízení dražby závodu a v téměř 50 případech byl v prováděné dražbě aplikován předražek,“ upřesnil viceprezident JUDr. Vladimír Plášil.
Průměrná vymáhaná částka se v loňském roce pohybovala kolem 78.000 korun.
Počet podaných návrhů na zastavení exekuce ve lhůtě podle § 46 odst. 6 exekučního řádu činil v loňském roce 14.600. V kontextu s celkovým nápadem exekucí lze hovořit o příznivém indikátoru, který svědčí o legitimnosti procesu nařizování exekucí.
Sepsáno bylo 190 exekutorských zápisů osvědčujících skutkový stav věcí. V minulosti přitom tyto údaje dosahovaly 25.000, jednalo se především o zápisy osvědčující dohodu mezi dlužníkem a věřitelem o existenci peněžitého dluhu. „Tato agenda byla zcela bezproblémová, veřejnost ji ráda a hojně využívala. Bohužel novela v roce 2013 vrátila zápisy do výhradní kompetence notářů,“ uvedla nastupující prezidentka Mgr. Pavla Fučíková. Zároveň poukázala na stav v zahraničí, kde např. ve Francii provádí soudní exekutoři zápisy při každém podpisy nájemní smlouvy, a osvědčují tak stav pronajímaného prostoru, což chrání jak pronajímatele, tak nájemce.
- Exekuce je vždy zahajována soudem na návrh věřitele. Soudní exekutoři nemají na počet exekucí vliv. Vykonávají řízení, která zahájí soudy.
- Počet exekucí nelze ztotožňovat s počtem dlužníků. Řada neplatičů čelí vyššímu počtu exekucí. Na jednoho dlužníka připadá v průměru tři až pět exekučních řízení.
V roce 2014 bylo na soudní exekutory podáno 14 kárných žalob, z toho v 6 případech byla uznána vina. Úspěšnost kárných žalob dosahuje 43 %, což je méně než u soudců či státních zástupců, neboť dohledové orgány z preventivních i politických důvodů žalují i sporné věci, kdy není zcela zřejmé, že došlo k porušení zákona.
Exekutorská komora ČR v loňském roce přijala 5.600 podnětů k výkonu dohledu, 600 dotazů v rámci on-line poraden a 1.600 klientů v rámci bezplatných poraden provozovaných v Praze, Brně a Plzni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
