24. března proběhlo v Evropském parlamentu na toto téma slyšení. "Musíme se současnou legislativou něco udělat a ústní otázka Evropské komisi by mohla být jedním ze způsobů, jak celou věc urychlit," řekl český poslanec ze skupiny Evropské lidové strany Pavel Svoboda, který jako předseda Výboru pro právní záležitosti celou diskuzi shrnul.
Proč máme letní čas?
Přechod na letní čas znamená posunutí času o jednu hodinu dopředu. Tento posun by měl přinést lepší využití delší doby denního světla během letních měsíců.
Plusy, nebo mínusy?
Letní čas by měl přinášet více příležitostí pro volnočasové aktivity nebo práci během večerů, kdy je ještě světlo. Na druhou stranu, energetické úspory, které letní čas přináší, jsou poměrně malé, a někteří odborníci tvrdí, že střídání času s sebou přináší nemalé zdravotní problémy.
Jak funguje letní čas v Evropě?
Myšlenka posunutí času je často připisována Benjaminu Franklinovi, ale zdá se, že prvními zeměmi, které letní čas před sto lety skutečně přijaly, bylo Německo a Rakousko-Uhersko. Chtěly tak ušetřil palivo pro válečné účely. Další země následovaly. Většina členských zemí tehdejšího Evropského společenství přijala letní čas v různých úpravách v sedmdesátých letech minulého století.
To, že se začátek a konec letního času zem od země lišily, působilo problémy zejména v dopravě. Prostřednictvím řady směrnic přijatých v letech 1980-1994 proto vlády členských zemí rozhodly, že v celé EU by letní čas měl začínat poslední březnovou neděli a končit poslední říjnovou neděli. Současný režim letního času v EU se řídí směrnicí o úpravě letního času z roku 2001.
Jak je to jinde ve světě?
Mnoho zemí, včetně EU, čas střídá, ale mnoho dalších, např. Rusko, Čína, Japonsko, má celý rok stejný čas. Podívejte se na graf, který ukazuje, které země letního času využívají a v jakém období.
A nezapomeňte si v neděli posunout hodinky o hodinu dopředu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
