Dle „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“, schválené vládním usnesením č. 382 ze dne 19.4. 2000 se počítá, jako se základním a neopominutelným opatřením v ochraně před povodněmi, s omezováním ekonomické aktivity v záplavových území namísto snahy chránit tato území před povodněmi za každou cenu. Základním krokem pro tento postup je vymezení aktivní zóny záplavového území s rozdílným způsobem možného využití a to zejména s ohledem na ochranu majetku, zdraví a života občanů.
Povodí Moravy, s.p. Brno, útvar hydroinformatiky a geodetických informací zpracoval v roce 2016 záplavové území včetně návrhu aktivních zón na toku Křepička.
Toto záplavové území včetně aktivních zón bude předloženo po projednání s dotčenými obcemi příslušným vodoprávním úřadům, tedy ORP Znojmo, ke stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
Záplavové území a aktivní zóny toku Křepička byly zpracovány od soutoku s Jevišovkou až po vodní nádrž Horní Dunajovice. Na toku Křepička bylo provedeno podrobné geodetické zaměření koryta, objektů na toku a přilehlé inundace. Následně byl sestaven matematický model a provedeny hydrotechnické výpočty neustáleného proudění vody v korytě a inundaci, včetně zahrnutí přítoků. Návrh záplavového území je zpracován dle Vyhlášky 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Návrh aktivní zóny vychází z Metodiky stanovení aktivní zóny záplavového území, 2005. Výpočet je proveden na platných hydrologických údajích, které poskytuje Český hydrometeorologický ústav.
Směrodatné pro vymezení aktivní zóny jsou hloubky vody a rychlosti proudění, doba zaplavení. Plochy mimo zástavbu jsou začleněné do aktivní zóny i z důvodu zachování volného retenčního území podél toku pro transformace povodní. Vymezení aktivní zóny vychází z jednoznačných pravidel, z fyzikálních zákonitostí proudění vody a do procesů vymezení aktivní zóny by měly být zahrnuty především vodohospodářské argumenty.
Vymezení aktivní zóny je významným regulačním faktorem v procesu územního plánování, protože upozorňuje potenciální investory na rizika při povodních i na nezbytné vyvolané investice na protipovodňová a kompenzační opatření v případě realizace nových staveb v tomto území.
Plochy stávajících staveb a novostaveb, které doposud nejsou zachyceny v mapovém podkladu a stavby na které bylo vydáno územní rozhodnutí před termínem stanovení aktivní zóny záplavového území jsou považovány za území mimo aktivní zónu.
Omezení v aktivní zóně záplavového území:
V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb.,nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit ne0bo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků.
Vymezení aktivních zón se tedy stává velmi účinným preventivním nástrojem pro snížení povodňových škod.
A.1_situace_zaplavoveho_uzemi_Krepicky_a_Rosavky
A.Z.1_situace_aktivnich_zon_Krepicky
A.Z.2_situace_aktivnich_zon_Rosavky
Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je závazným podkladem pro územní plánování v území a musí být zahrnuto do jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace – zejména do grafických částí a výkresů řešících limity využití území – v souladu s platnou vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je i výchozím podkladem pro vyjadřovací činnost správce toku.
Kontakt na zpracovatele záplavového území a aktivních zón:
Povodí Moravy, s.p.
Dřevařská 11, Brno
útvar hydroinformatiky a geodetických informací
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
