Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému pracovní úraz, pokud mu to jeho stav dovolí. „Stejně tak má povinnost nahlásit pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování příčin pracovního úrazu. Dále se zaměstnanec musí na pokyn svého nadřízeného podrobit testu na alkohol nebo jiné návykové látky,“ upozornil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Je-li důsledkem pracovního úrazu poškození zdraví zaměstnance, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, nákladů spojených s léčením a věcné škody. „V případě, že je důsledkem pracovního úrazu smrt zaměstnance, musí zaměstnavatel poskytnout náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením zaměstnance, přiměřených nákladů spojených s pohřbem, nákladů na výživu pozůstalých a věcné škody,“ vysvětlil Jiří Hartmann.
Pokud zaměstnanec není po pracovním úrazu schopen vykonávat dosavadní práci, má zaměstnavatel povinnost přidělit mu jinou práci. Není-li v možnostech zaměstnavatele přidělit zaměstnanci práci přiměřenou jeho zdravotnímu stavu, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. „V krajním případě je nemožnost vykonávat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu důvodem pro dání výpovědi zaměstnanci. V případě, že je pracovní úraz důvodem výpovědi či dohody o rozvázání pracovního poměru, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku,“ řekl Jiří Hartmann.
Úrazy je nutné evidovat v knize úrazů, kterou vede zaměstnavatel, a to buď v elektronické, nebo psané podobě. „Pracovní úrazy hlásí zaměstnavatel bez zbytečného odkladu zdravotní pojišťovně, u které je postižený zaměstnanec pojištěn, odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Za jistých okolností i příslušnému útvaru Policie České republiky a inspektorátu práce. Pokud zaměstnanec následkem pracovního úrazu zemře nebo jeho pracovní neschopnost přesáhne tři kalendářní dny, je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu,“ popsal Jiří Hartmann.
Zaměstnavatel, který nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, se dopouští přestupku. Za něj lze zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 400 tisíc korun. „Pokutu do výše až jednoho milionu korun je možné uložit zaměstnavateli, jestliže nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, jehož následkem byla smrt zaměstnance nebo pracovní neschopnost přesahující tři kalendářní dny,“ upozornil Jiří Hartmann.
Jestliže se zaměstnavatel náhradě za pracovní úraz brání, může ji zaměstnanec vymáhat soudně. Dříve se musel zaměstnanec domáhat svých nároku dvěma způsoby – žalobou na náhradu škody a žalobou na ochranu osobnosti. „Nově už není nutné uplatňovat nárok na nemajetkovou újmu v samostatném řízení na ochranu osobnosti. To znamená, že je vedeno pouze jedno soudní řízení. Jedno soudní řízení je pro zaměstnance časově i finančně výhodnější, neboť se provádí pouze jedno dokazování v rámci soudního řízení,“ řekl Jiří Hartmann.
Nový občanský zákoník přináší zcela novou koncepci finanční náhrady při ublížení na zdraví. Ruší se náhrada vypočítávaná pomocí bodů. Její výše nově záleží zcela na úvaze soudu, který o náhradě a její výši rozhodne individuálně. „V situaci, kdy se poškozený obrátí na soud se svým škodným nárokem, může soud zohlednit každou individuální okolnost daného případu, protože už není vázán při stanovení výše náhrady bodovou vyhláškou,“ vysvětlil Jiří Hartmann
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
