Ve středu 14. 5. od 18.00 startuje na Prima ZOOM ojedinělá série „Největší zlo“ a v sobotu 17. 5. ve 21.00 se můžete těšit na Tajemství přírody – Smrt v pavučinách
Největší zlo I
Tato osmidílná minisérie nahlíží na konání nejzlověstnějších sériových vrahů historie pomocí vzorce objeveného forenzním psychiatrem a odborníkem na chování z univerzity v Columbii, doktorem Michaelem Stonem. Když si doktor Stone prostudoval stovky zabijáků, jejich metody a motivy, podařilo se mu vytvořit stupnici zla – 22stupňovou škálu pro hodnocení vražd, přičemž číslo 22 představuje to největší zlo. Přelomový dokumentární seriál se zabývá rekonstrukcí zvrhlých skutků nejproslulejších sériových zabijáků a analyzuje jejich chování. Výsledkem je přehlídka nejzlovolnějších lidských bytostí naší doby a různých druhů vrahů. Nejvýkonější z nich zabili i desítky obětí. Seznámíme vás například s dvojicí přezdívanou Ken a Barbie. Oba manželé znásilňovali a vraždili ženy. Ken byl vychováván v domácnosti plné násilí. Barbie byla z normální rodiny a podlehla Kenově kouzlu. Ken je na úrovni 22 a Barbie, která byla pod vlivem Kena, je na stupnici s číslem 16. Vědci zjistili, že i láska může svést dvojici k násilným činům. Dále se zjistilo, že normální lidé jsou nervózní, když očekávají nějakou nepříjemnou událost. U psychopatů tomu tak není.
Tajemství přírody (Smrt v pavučinách)
Máme tu další dávku pro arachnofobiky – snímek o malých, ale obávaných predátorech pavoucích. Jejich velikostní a barevná škála je velmi široká. Na zemi jsou už 400 milionů let a jejich počet závisí jen na dostatečném množství potravy. I přes svou velikost mají jed, který dokáže v extrémních případech zabít i člověka. Pavouci mají 6–8 očí s většinou chabým zrakem. Největší zbraní je hedvábná pavučina s důmyslnou konstrukci a stavbou. Pavučina malého křižáka měří desítky metrů, což je tisíckrát více, než je velikost pavouka. Jakmile se kořist chytí, vibrace pavučiny upozorní jejího majitele. Zajímavostí je chování některých pavouků, kteří doprostřed pavučiny dělají široké pásy, aby na ni upozornili např. ptáky. Poškození je totiž stojí mnoho práce a proteinu. Ten získávají při stavbě nové pavučiny požíráním té staré. Zajímavé jsou námluvy lovčíka, který samičce přináší dar – mouchu v pavučině. Zatímco samička požírá mouchu, oplodní ji a poté mizí, někdy i se zbytky mouchy. Samička pak nachystá základy hnízda a po nakladení vytvoří pavučinovou kouli tzv. přenosný kokon. Nakonec ho připevní na rostlinu a chrání, dokud se potomci nevylíhnou. K různým technikám lovu jsou přizpůsobené také samotné pavučiny. Snovačka má dokonce na pavučině kapky lepící látky, ke které se přichytí její kořist – mravenci. Podobnou pavučinu používá v Jižní Americe černá vdova. Propojí zem a rostliny pevným lepícím vláknem, do kterého se chytí i štír. Toho opatrně znehybní dalšími vlákny, přičemž se vyhýbá jedovému váčku. Jakmile je hotovo, použije svůj jed neurotoxin. Ten paralyzuje nervový systém jak štíra, tak jiných obětí kousnutí, třeba i člověka. Cedivka zase používá načechrané kruhové sítě, do kterých se kořist zamotá sama. Svou snahou o únik se zamotá a cedivka přichází až poté, co záchvěvy sítě ustanou. Lovec z Austrálie, skákavka, loví dokonce jiné pavouky. Přes síť se opatrně plíží a využívá chabého zraku jejího majitele. Z několika milimetrů pak útočí. Zamíříme také do pouště, kde pavouci loví bez sítě. Slíďáci si zalezou do písku a ve vhodnou chvíli útočí např. na bezbrannou svinku. Ještě více fascinující techniku má křižák maskovaný na květu. Dokáže chytit přistávajícího motýla, který si chtěl vychutnat nektar. Lovčík maskovaný zase loví ryby, pluje na hladině a čeká na kořist pod sebou. Po kousnutí ji odtáhne na břeh, kde ji spořádá. Vodouch stříbřitý dokonce žije pod vodou, kde využívá důmyslně vytvořené vzduchové kapsy na zadečku. Vše dohromady představuje jedinečnou ukázku přizpůsobivosti. Vzduchovou kapsu obsahuje také jeho podvodní útočiště, kam zatáhne kořist. Vrhač červenavý je dalším extrémem dokonale vidícím v noci. Ze sítě dělá šestiúhelník, který natahuje mezi svýma nohama a vrhá se s ním na oběť. Australští pavouci bolasoví zase chytají můry a další létající hmyz lepkavou koulí na pavučině, kterou kmitají vzduchem. Evropský sklípkan hnědý má další techniku. Udělá trubici z pavučiny, která je pokryta zeminou. Jakmile na ni kořist stoupne, útočí zespodu. Podobně loví také sklípák, který používá klapku ze zeminy a pavučiny. Útok z podzemí je pak bleskově smrtící. Nechte vtáhnout do světa rozmanitých pavučin a důmyslných forem útoků na kořist.
Kdy:
Největší zlo I od 18.00
14. 5. – Lži vrahů
21. 5. – Cladnokrevní vrazi
28. 5. – Ženy vražedkyně
4. 6. – Spolupachatelé
11. 6. – Vraždící psychotici
18. 6. – Smrtící touhy
25. 6. – Vědecké zkoumání vraždy
2. 7. – Vrahové zblízka
Reprízy Tajemství přírody (Smrt v pavučinách):
20. 5. v 16.50
24. 5. v 1.10
26. 5. ve 12.55
30. 5. v 4.15
1. 6. v 8.45
www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
