Žasněte nad krásami a tajemstvími přírody na Prima ZOOM:
26. 7. 20.00 – Přírodní vesmír (Malí hrdinové: Příroda pod lupou)
26. 7. 21.05 – Tajemství přírody (Pilný jako včelka)
Přírodní vesmír (Malí hrdinové: Příroda pod lupou) – (dalších 15 dílů, v premiéře každou sobotu od 20.00)
Člověk, jenž se umí dívat, objeví okolo sebe neuvěřitelné množství malých tvorů, pro které je obyčejná louka, les či mokřad celým vesmírem. Biotopy Rakouska se však také mění v průběhu ročních období. A tak se s jinými živočichy setkáváme v období jara a na stejném místě pak můžeme vidět úplně jiné živočichy v dalších ročních obdobích. Obyčejná rakouská louka je na jaře domovem pro různé druhy housenek (martináč hrušňový, pestrokřídlec podražcový, housenky různých modrásků), kterými se živí zde žijící ptáci (špaček, konipas luční). Léto zase přináší množství motýlů, kteří se právě vylíhli. Jarní les je domovem nejenom pro mláďata lišek, ale i pro norníka rudého, myšici či zajíce. Letní louky jsou naprosto ideální pro housenky různých lišajů. Mokřady vyhledávají obojživelníci (mlok skvrnitý, čolek horský), užovky i lovčík vodní. Suchá místa v krajině obývají tak zvláštní zástupci hmyzu, jako je mravkolev a z ptáků třeba vlha pestrá. Vodní plochy mají ve velkém v oblibě zástupci ptáků (kolpíci, potápka malá, potápka roháč). Konec léta na loukách dává prostor jiným druhům hmyzu a malých živočichů (kobylka sága, martináč hrušňový, roháč, majka obecná). Podzim je poté pro všechny živočichy obdobím přípravy na zimu. Bude to prostě podívaná pro oko a navíc neuvěřitelně zajímavá.
Tajemství přírody (Pilný jako včelka)
Před 140 mil. let se začaly vyskytovat hojněji kvetoucí rostliny. Na jejich pyl se adaptovaly vosy, které se vlivem evoluce začaly vyvíjet ve vegetariánské včely. Včely medonosné žijí v komunitách čítajících až 80 tisíc jedinců, naučily se mezi sebou sdílet místa, kde nacházejí potravu a tu pak uchovávají v podobě medu. Včela z čeledi hedvábnicovitých se živí pylem, má k tomu uzpůsobené chloupky na těle – některé k přenosu pylu, některé k vymetání pylu ze srsti. Chovají se podobně jako samotářské vosy, včetně vyhrabávání hnízda v zemi. To si značí vlastním pachem. Vrbina obecná produkuje spíše olej než nektar, takže láká jen včely, které jsou na jeho sběr uzpůsobené. Zednice rezatá je včela sbírající pyl. Obývá hromady dřeva nebo díry ve stěnách. Je to velmi pilná včela, za den dokáže opylovat až 2400 květů (3x více než včela medonosná). Když pyl snese do hnízda, snese na jeho hromadu jediné velké vajíčko. Svého potomka však nikdy neuvidí. Včely čalounice zase okusují listy, z kterých staví svá hnízda. V severní Americe, kam byli náhodně přivezeny z Evropy, jsou pro místní zemědělce nepostradatelné. Pomáhají opylovávat pole vojtěšky, pro jejichž opylení jsou tyto včely uzpůsobeny. Uspořádání květů místní včely odrazuje, protože část květu je při pokusu o opylení uhodí. To však čalounicím nevadí. Včely medonosné zimu přežívají díky schopnosti skladovat potravu. Další výhodou včel oproti ostatním druhům hmyzu je komunikace. Znají až 37 různých pachových zpráv. Například zpráva o tom, kolik je třeba v úlu potravy, pach dokáže informovat včely o tom, že je úl přehřátý a ony se mají shromáždit na římse před vchodem a úl ochladit máváním křídel, díky pachu také včely najdou svůj úl.
A jak jsou na tom čmeláci a vosy? Počátkem jara se začínají v Evropě objevovat čmeláci. Jejich prvním úkolem je najít v zemi díry, v kterých by si mohli vybudovat svá hnízda. Čmeláků je mnoho druhů, žádný však neumí hrabat v zemi, takže musí hledat stávající díry. První začíná hnízdit čmelák luční. Samice hnízdo buduje voskem, který sama vylučuje. Na rozdíl od předchozích však svá mláďata neopouští. Její první dcery se k ní přidávají a pomáhají jí. Později pro matku končí všechny ostatní povinnosti a věnuje se pouze snášení vajíček podobně jako královna u včel. Koncem roku se začnou rodit první samci. Dělnice budou dále využívat pohodlí hnízda, oplodněné samice a samečci se rozletí po okolí zakládat a vytvářet nové kolonie. Původní hnízdo vymírá.
Některé vosy také žijí v koloniích. Vosa obecná začíná stavět hnízdo sama. Buduje šestiboké buňky z celulózy. Královna vychová první generaci, také později hnízdo opouští. Nepřítelem vos jsou sršni. Ti jako hlavní zbraň používají kusadla, nikoli žihadlo. Sršni žijí podobně jako vosy. Královna snáší vajíčka, dělnice staví hnízdo a snáší potravu. Kolonie sršňů má až několik set jedinců, kteří dohromady denně spořádají až půl kilogramu hmyzu. Loví vosy, motýly, ale také sbírají plody a mízu jasanů – potravu pro dělnice. Sršni nejsou schopni skladovat získanou potravu, jsou tak odsouzeni žít z toho, co kolonie aktuálně uloví. Přes zimu tak přežívá jen nezbytné minimum jedinců jako genetická rezerva.
Reprízy:
Tajemství přírody (Pilný jako včelka)
29. 7. v 17.05
2. 8. v 0.55
4. 8. ve 12.55
8. 8. v 4.00
10. 8. v 9.10
www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
