Jenomže věc má jeden háček: většinu ze současných pacientů netvoří Češi, jak by se mohlo zdát logické, nýbrž cizinci. A to jak samoplátci, tak ti, kterým léčbu hradí jejich národní zdravotní pojišťovny. Ty české poslaly do pražského centra jen něco málo přes deset pacientů, z toho pět dětí. Z tohoto pohledu se dá hovořit o bojkotu pražského centra tuzemskými pojišťovnami.
Nedávno jsem na internetu narazil na blog pacientky, klientky VZP, která právě v těchto dnech absolvuje protonovou terapii. Nikoliv v Praze, nýbrž v Mnichově. Nedá mně, abych z něj neocitoval:
„Lékaři v Mnichově velmi dbají na dobrý psychický stav pacientů. Lékař byl docela překvapený, že VZP tohle bere na lehkou váhu. Oni sami v Mnichově dost dobře nechápou ty boje s pražským PTC a českými ZP. PTC Praha pro ně není konkurencí, jsou to kolegové. Nechápou, proč jezdí čeští pacienti do Mnichova, když PTC máme doma. Nechápou ani, že se VZP handrkuje o proton-foton léčbu, když je jasně prokazatelné, které druhy rakoviny jsou protonem vhodné léčit a které ne. Diví se, že já čekala tak dlouho, nechápou, kde je problém… Cosi zkaženého je v našem státě :o).Konec formuláře
Okolo 20.8 by měla přijet paní s malých chlapcem, který má též na mozku nádor. I v jejich případě nepochopitelný přístup VZP. Chlapec 7 let, pohybově hendikepovaný, potřebuje rehabilitace, které není jisté, zda mu zde budou umožněny, bo samotné RPTC je nezajištuje. Maminka si musí sama zjistit možnosti v Mnichově. VZP se o to nezajímá. Paní má doma další 2 děti... jsou z Prahy... V Praze by mohl chlapec chodit ambulantně do PTC, pokračovat rehabilitacemi a hlavně byl by doma. Co je důležitější pro křehkou dětskou duši, která bojuje s rakovinou, než být obklopen láskou svých blízkých? V Mnichově bude cca 6 týdnů.“
K tomu snad jen poznámka, že VZP ani neprojevila zájem vyjednat možnost jeho léčby v Praze. Chlapec, o kterém je řeč, bydlí čtvrt hodiny dojezdem od pražského protonového centra. Je závislý na nutných rehabilitacích, které Mnichov nezajišťuje. Do Německa byl poslán, aniž VZP vůbec poptala cenu jeho léčby v Praze.
Právě cena protonové terapie je často zmiňovaným tématem. V konkrétních diagnózách (karcinom prostaty a plic) nabídlo pražské centrum u vybraných raných stádií cenu dokonce pod konvenční (fotonovou) léčbou. V odpovědi na pořád omílaný paušál mnichovského centra pak PTC předložilo podklady zaručující, že u mixu vybraných diagnóz vychází průměrná cena hluboko pod údajným půl milionem v Německu. Ale ani do zahraničí čeští pacienti hromadně necestují. A to v době, kdy na rozdíl od většiny okolních států, které svá centra teprve budují, mohli mít Češi obrovskou výhodu dostupnosti nejlepší péče doma. Nemluvě o tom, že protonová terapie dokáže v horizontu dalších let ušetřit systému další stamiliony, která jsou jinak vynakládány na zmírnění doživotních nežádoucích vedlejších účinků metod léčby používaných do současnosti.
Dnes opravdu žádný skutečný odborník nepochybuje o tom, že u vybraných diagnóz dětských pacientů je protonová terapie neoddiskutovatelně přínosná. Závěry Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF) hovoří minimálně o 100 dětech ročně, které by rozhodně měly podstoupit léčbu pomocí protonového svazku. Z tohoto pohledu je trestuhodné nevyužít možnosti léčit děti v domácím prostředí na technicky nejvyspělejších přístrojích, které jsou vývojově deset let před vybavením kupříkladu tolik vychvalovaného mnichovského Rinecker Proton Therapy Center. Z vlastních zkušeností víme, že pro psychiku dětí je rovněž důležité zajistit během terapie přítomnost celé rodiny, nemluvě o jazykové bariéře, kterou děti snášejí ještě hůře než dospělí. Při nedávné návštěvě pražského centra řekl jeden z nejvýznamnějších radiačních onkologů profesor James Metz z pensylvánského centra, jehož dveřmi prochází denně (!) přes 100 pacientů absolvujících protonovou léčbu: „Mohu směle tvrdit, že protonová léčba je léčbou budoucnosti, u většiny dětských nádorů však léčbou dneška. Nechápu, proč doktoři dobrovolně posílají děti na klasické ozařování, když máme k dispozici účinnější a bezpečnější metodu. Pražské protonové centrum nabízí špičkovou péči a tu nejnovější technologii, která je dnes dostupná.” Lékaři z Onkologického centra MD Andersona v Texasu na letošním výročním zasedání Americké onkologické společnosti publikovali šokující výsledky srovnávající protonovou a fotonovou terapii v léčbě dětských mozkových nádorů z hlediska snížení inteligence po prodělané radioterapii. Analýza ukázala, že IQ dětí léčených současnou radioterapií se snižuje po dobu tří let od ozáření o 10,3 bodů za rok. Po protonové terapii zůstává po dobu tří let IQ stabilní, se snížením pouze o 0,1 bodu ročně.
Protonová terapie je jednoznačně vhodná a přínosnější než konvenční metoda pro nejméně 3 000 českých pacientů ročně. I po dosažení plné kapacity centra tedy bude muset probíhat selekce, komu se této léčby dostane a komu nikoliv. Pokud bude ovšem ponechána tato volba na současném vedení největší zdravotní pojišťovny, bude výsledek jasný: Češi budou z léčby vyloučení a v Praze se budou léčit cizinci.
Vladimír Šulc, Proton Therapy Center
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Proton Therapy Center
