Vedení Správy NP a CHKO Šumava se zabývalo výsledky auditu a posuzovalo tři varianty řešení nastalé situace. Po důkladném zvážení se přiklonilo k variantě neprovozovat dále chladnokrevné koně ve vlastní režii a dát možnost právě živnostníkům, kterým vytvoříme podmínky pro jejich podnikání.
„Mít své koně pro práce v našich lesích se nevyplatí. Nákladové položky spojené s jejich provozem jsou výrazně vyšší, než v případě využívání koní a jejich služeb poskytovaných dodavatelsky. Výdaje spojené s provozem vlastních koní, opravami stájí, veterinární péčí, podkovářskými službami, dopravou na pracoviště, péčí o postroje a mzdovými náklady pokrývajícími nepřetržitou nutnost zabezpečit celoroční a každodenní péči o koně jsou neúměrně vysoké,“ vysvětluje náměstek pro péči o lesní ekosystémy Správy NP a CHKO Šumava Jan Kozel.
Organizace, které spravují a potřebují k realizaci péče o les práci koní, už před časem postupně přešly na dodavatelský model, především z ekonomických důvodů.
„Správa Národního parku nemůže být v tomto ohledu výjimkou, protože dodavatelský systém je nejtransparentnější a ekonomicky nejvýhodnější variantou využívání koňské síly v lese. Například žádný z národních parků v České republice nevyužívá vlastní potahy, protože je to administrativně a ekonomicky neudržitelné, podobné je to i u správců lesních majetků jak u lesů zvláštního určení, tak u lesů hospodářských. My ale o práci koní v lesích zájem máme, dáme však přednost transparentní soutěži dodavatelských subjektů, kterým se budeme snažit vytvořit co nejlepší prostor pro jejich podnikání,“ dodává Jan Kozel.
Původní studie přitom právě počítala s vytvořením prostoru pro podnikání s chladnokrevnými koňmi. Toho se ale předchozí vedení Správy nedrželo a šlo svojí vlastní cestou, která stála miliony korun. Konkrétně, skoro 4,5 milionu korun pořízení koní a vybavení pro ně, vozů a upravování stájí. Roční náklady se pak pohybují kolem 2,5 milionu. Výnos z projektu činí zhruba půl milionu korun.
„Za období leden až září 2014 byly na projekt vynaloženy náklady ve výši 1,9 milionu korun, přičemž byly dosaženy výnosy zhruba 400 tisíc Kč,“ říká Martin Roučka ekonomický náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava.
Nechceme, aby ztráta dále narůstala, proto hledáme takové řešení, aby se vložené náklady alespoň zčásti vrátily.
„Už při zveřejňování výsledků auditů jsem řekl, že vysoká ztrátovost projektu jednoznačně představuje mrhání s prostředky daňových poplatníků. Za tímto výrokem si nadále stojím a jako řádný hospodář, který nakládá s veřejnými prostředky, si prostě nemohu dovolit jimi plýtvat,“ tvrdí ředitel Správy NP a CHKO Šumava Pavel Hubený.
„Správa parku také nemá svoje těžaře, své harvestory, své železné koně. Všechny tyto věci soutěží a práce koní v lese nemůže být výjimkou. Navíc, záchranu koňských plemen a jejich rozšiřování mají na starosti úplně jiné instituce než národní parky,“ dodává Pavel Hubený.
Správa NP a CHKO Šumava k projektu teď přistupuje novým způsobem. Hodlá zvýšit a dlouhodobě garantovat objemy dříví přibližovaného koňmi ve vhodných a pro koně optimálních lokalitách. Zároveň chce podpořit soukromé podnikatele s chladnokrevnými koňmi podnikajícími v turistickém ruchu. Tak totiž návrat chladnokrevného koně bude ekonomičtější a rozhodně trvalejší. Zaměstnance, kteří se ještě teď starají o koně, Správa propouštět nehodlá. Naopak, našla pro ně plnohodnotné uplatnění.
„Jedná se o dva pracovníky, kteří by měli na starost údržbu kolem objektů Správy NP a CHKO Šumava. Záleží jen na nich, zda budou chtít zůstat. Ještě teď se ale stále starají o tři koně a vybavení k nim, které jsou v současné době nabízeny dalším organizačním složkám státu. Pokud o ně žádná z nich neprojeví zájem, bude vše předmětem veřejné dražby. Opravené stáje pak budou k dispozici živnostníkům, kteří tu s koňmi budou chtít pracovat,“ říká mluvčí Správy NP a CHKO Šumava Jan Dvořák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
