Tento zákon se rovněž zabývá i rozkrýváním vlastnických struktur. Nadační fond proti korupci vypracoval k tomuto návrhu zpravodajskou zprávu:

I. Úvod

Návrh zákona zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849 z  května 2015 (dále jen „Směrnice č. 2015/849“), navazuje na další předpisy Evropské unie a tím upravuje některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování uvedených opatření. Současně zohledňuje požadavky vycházející z hodnocení výboru Moneyval Rady Evropy. Předkladatelem návrhu zákona je ministr financí a spolupředkladatelem je ministr spravedlnosti.

Stanovisko Rady obsahuje výčet a popis nejdůležitějších změn v rámci návrhu zákona, a to zvlášť v rámci novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zvlášť v rámci novely zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V souvislosti s transformací Finančního analytického útvaru na samostatný úřad Stanovisko Rady zmiňuje, že návrh zákona obsahuje novely několika dalších zákonů. Ve Stanovisku Rady se konstatuje, že předložený návrh zákona lze považovat za první dílčí krok směrem k legislativnímu řešení problematiky rozkrývání nejasné vlastnické struktury obchodních korporací a zákazu státu obchodovat s těmito subjekty. Je připomenuto, že tento cíl je jednou z priorit vlády Bohuslava Sobotky, uvedeno je také nové předpokládané datum nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona, kterým je 1. červenec 2016. Návrh zákona byl projednán pracovní komisí předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí (dále jen „Rada“) a následně schválen návrh změn.

II. Klíčová protikorupční opatření

Stanovisko Rady obsahuje několik návrhů změn předloženého návrhu zákona, jež ještě posilují protikorupční charakter návrhu. Rada požaduje, aby byl návrh zákona rozšířen o řešení problematiky transparentnosti vlastnické struktury právnických osob vstupujících do právních vztahů, v jejichž rámci obdrží plnění z veřejných prostředků (veřejné zakázky, dotace apod.). Za tím účelem Rada navrhuje zejména doplnit povinnosti povinných osob o povinnost zjišťovat vlastnickou strukturu způsobem vyhovujícím požadavkům stanoveným v celé řadě mezinárodních dohod, směrnic, či různých analýz. Uveďme si alespoň některé z nich.

a) Samotná Směrnice č. 2015/849 předvídá, že členské státy přijmou širší rámec rozkrývání skutečných vlastníků obchodních společností[1]. Kromě toho tato směrnice popisuje důležité faktory její efektivní implementace, které nejsou obsažené v  předloženém návrhu: „Potřeba přesných a aktuálních informací o skutečném majiteli je klíčovým faktorem při sledování pachatelů trestných činů, kteří by jinak mohli skrýt svou totožnost za korporátní strukturu.“[2]nebo „Členské státy vyžadují, aby informace uchovávané v centrálním registru podle odstavce 3 byly adekvátní, přesné a současné.“[3]