Průzkum mezi 1500 mladými Evropany ukázal, že:
• 83 % respondentů považuje mír a možnost svobodně cestovat do jiného členského státu nebo v něm žít či studovat za nejvýznamnější úspěchy Evropské unie
• většina si spojuje Evropskou unii se slovy mír, budoucnost, různorodost, jednota a 67 % zaujímá k „evropskému projektu“ kladné stanovisko
• pohled na jednotnější Evropu se odráží u většiny respondentů (94 %), kteří věří, že EU může efektivně soutěžit na světové scéně
• dvě třetiny respondentů věří, že Evropané kromě svých specifických národních hodnot sdílejí i stejné základní hodnoty
• většina respondentů (cekem 82 %) uvedlo, že se zajímají o evropskou politiku a 65 % věří, že na jejich hlasu záleží
Ukázalo se také ale to, že:
• 48 % mladých si EU spojuje s byrokracií
• někteří ji vnímají jako organizaci, která je pomalá a v níž nepřijímají rozhodnutí volení představitelé, ale úředníci
• média, politici a náboženství mají na utváření hodnotového systému podstatně menší vliv než rodina a přátelé
• 17 % respondentů se domnívá, že jejich země by si v konkurenci vedly lépe samostatně
Nejnovější reprezentativní průzkum se mladých lidí ze všech 28 členských států EU dotazoval, co pro ně Evropská unie znamená a na jaké priority by se měli evropští lídři v příštích pěti letech zaměřit. Jeho cílem bylo identifikovat hodnoty populace ve věkovém rozmezí 18 až 40 let a přispět k orientaci budoucí evropské politiky tím, že vyzve představitele EU, aby v tomto směru odpovídajícím způsobem jednali.
Příkladem celkově pozitivního postoje mladých občanů jsou informace získané z dotazníků, podle nichž více než polovina zaujímá k „evropskému projektu“ kladné stanovisko. Tato skupina se rovněž domnívá, že pro vyšší efektivnost EU je důležitá její jednota. Kladný názor na jednotu Evropy potvrzuje také to, že většina mladých věří, že jednotná Evropská unie může být důležitým světovým hráčem a pouze 17 % dotázaných by preferovalo samostatnost.
Průzkum se také ptal na to, jaké úspěchy EU jsou v očích mladých nejvýznamnější. Většina z nich mluvila o míru, stabilitě a právu občanů EU cestovat do jiného členského státu nebo v něm žít či studovat. V těsném závěsu následovaly výhody plynoucí spotřebitelům z volného pohybu zboží mezi členskými státy, které uvedla čtvrtina respondentů. Mezi nejvýznamnějšími úspěchy EU je uvedeno i zajištění respektování základních svobod a práv osob. Není překvapením, že 59 % respondentů považuje růst a pracovní příležitosti za záležitosti, jimž by EU měla přiřadit nejvyšší prioritu. Po nich následují klimatické změny, životní prostředí a boj proti korupci. Mezi mladými lidmi je boj proti korupci vnímán jako klíčová iniciativa podporující podnikání (17 %), spolu se snížením byrokratické zátěže (25 %), investicemi do vzdělávání a rozvoje dovedností (29 %).
Demokratická účast
Zvýšení účasti mladých lidí na demokratickém životě v Evropě je jedním z požadavků formulovaných ve Smlouvě o Evropské unii a velkou výzvou pro instituce EU. Je však třeba se víc zabývat nedostatkem adekvátních informací k volbám a přesvědčit mladé lidi, aby se voleb účastnili. Z průzkumu vyplynulo, že velká část respondentů se zajímá o evropskou politiku a více než polovina věří, že na jejich hlasu záleží. I přesto se většina mladých lidí domnívá, že největší vliv v politice mají lidé ve věku 35 až 60 let.
Průzkum naznačuje, že je potřeba oslovovat mladé lidi z různých směrů. 35 % respondentů se například vyslovilo pro zavedení povinné školní výuky o hodnotách, historii, fungování a odpovědnostech Evropské unie a jejích rozhodovacích procesech a pro to, aby mohli občané EU volit online. „Průzkum generace programu Erasmus je důležitý pro pochopení názorů evropské mládeže a nabízí jasné indikace o směru, jímž by se evropská politika měla podle mladých lidí v příštích pěti letech ubírat,“ prohlásila Andrea Gerosa z think-tanku Think Young.
„Generace programu Erasmus představuje budoucnost Evropy a podle našeho názoru by ti, kteří rozhodují, měli jejím názorům velmi bedlivě naslouchat. Měli by také více povzbuzovat mladé lidi, aby se formou plnohodnotné účasti v demokratickém procesu a veřejné debatě podíleli na utváření budoucího směřování Evropské unie,“ uvedla Karen Massin, ředitelka bruselského zastoupení agentury Burson-Marsteller a vedoucí praktického vzdělávání v oblasti veřejných záležitostí pro Evropu, Střední východ a Afriku.
Výzkumný projekt byl realizován v rámci iniciativy „Europe Decides“ (Evropa rozhoduje) bruselské pobočky agentury Burson-Marsteller, jejímž cílem je sledovat politický vývoj v Evropské unii, institucionální změny a jejich dopad na různé oblasti politiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
