Zatímco čtvrteční jednání delegací ministrů vnitra bylo primárně zaměřeno na aktuální otázky spojené s bojem proti terorismu, páteční justiční témata byla po úvodním bloku zaměřeném na justiční aspekty terorismu věnována především tzv. digitální agendě.
V reakci na projev francouzské delegace, která připomněla tragické události z počátku ledna v Paříži a apelovala na posílení spolupráce mezi unijními státy v boji s terorismem, vystoupili komisařka pro spravedlnost, zástupkyně Eurojustu a protikorupční koordinátor s přehledem aktuálních právních nástrojů i praktických opatření, které již v EU existují či na něž by se měla zaměřit pozornost v nejbližší době.
Eurokomisařka Věra Jourová uvedla, že je především důležité správně implementovat stávající právní základnu, zejména rámcové rozhodnutí z roku 2008, a teprve poté by mělo dojít na případné nové legislativní iniciativy. „V první řadě je zapotřebí efektivně bojovat proti rasismu, xenofobii a antisemitismu a zabývat se prevencí radikalizace,“ podotkla Jourová. Dále připomněla, že unijní nástroje jako evropský zatýkací rozkaz, systém ECRIS (výměna informací z trestních rejstříků) nebo úmluvy o právní pomoci v trestních věcech významně přispěly k rychlému objasnění nedávných teroristických činů v Paříži a Bruselu či při identifikaci a vydání jejich pachatelů.
Během debaty o ochraně osobních údajů se Rada EU zabývala především vymezením působnosti dvou aktuálně projednávaných předpisů, a to tzv. trestněprávní směrnice a obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Česká republika není zatím spokojena s tím, jak oba návrhy interferují. „ČR nepodporuje, aby se rozšířila působnost Evropské unie o oblasti, které jsou či mají být v kompetenci členských států. Z téhož důvodu preferujeme, aby se směrnice vztahovala pouze na přeshraniční zpracovávání informací. Jsme tedy pro zachování působnosti v mezích úpravy platné od roku 1995,“ uvedl náměstek ministryně spravedlnosti Petr Jäger.
Horizontálním dopadům moderních technologií na justici byl věnován poslední blok jednání. Členské státy ocenily pokrok v unijních aktivitách zastřešených pod tzv. evropskou e-justici a vyjadřovaly se k právním překážkám spojeným s on-line přeshraničním obchodováním.
„Je sice pravda, že přeshraniční nákupy jsou ztíženy oproti těm vnitrostátním. Je však nutné analyzovat, zda to vychází z přirozené povahy takových transakcí, jako je fyzická vzdálenost, jazyková bariéra či kulturní odlišnosti, nebo z překážek právních, které je možné odstranit přijetím nové unijní legislativy. Dosavadní zkušenost ukazuje, že snahy o plnou harmonizaci spotřebitelského práva zatím nenaplňují původní ambice. Pokud bychom se přece jen měli vydat touto cestou, měla by se aktivita omezit především na smlouvy uzavřené po internetu,“ sdělil ve svém vystoupení náměstek Jäger.
Jednání členských států bylo doplněno o společné zasedání se zástupci zemí tzv. Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina). Debata byla zaměřena především na justiční a právní reformy a protikorupční aktivity, které v zemích Východního partnerství probíhají. Projekt Východního partnerství byl zahájen na pražském summitu v květnu 2009 během českého předsednictví v Radě EU, a od té doby je postupně rozvíjen a podporován nejen EU, ale i jinými mezinárodními organizacemi, především Radou Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo spravedlnosti
